Teze ke koreferA?tu: a�zKA�esA?anstvA� v politice a politika v kA�esA?anstvA�a�?

CitA?t z knihy Tak pravil Klaus (Votobia,1998): a�zMyslA�te, A?e kA�esA?anstvA� a politika jde dohromady…?a�? Klausova odpovA�A?: a�zMnA� se zdA?, A?e dA?vat dohromady kA�esA?anstvA� a politiku je v jistA�m slova smyslu troA?ku zbyteA?nA�. To bych mohl vedle politiky dA?vat tisA�c jinA?ch vA�cA�. Podle mA�ho nA?zoru je strana pana Luxe politickou stranou a jestli adjektivum kA�esA?anskA?, kA�esA?anskA? pouA?A�vA? A?i nepouA?A�vA?, nenA� podle mA�ho nA?zoru aA? tak dA?leA?itA�. Jestli chtA�jA� vA�ce zdA?raznit, A?e k nim patA�A� lidA�, kteA�A� jsou aktivnA�mi katolA�ky, tak je to asi moA?nA�. Ale jA? na politickA�m chovA?nA� Josefa Luxe nic specificky kA�esA?anskA�ho nevidA�m. Jeho chovA?nA� urA?itA� nenA� nA�A?A�m, kde jA? bych o slovu kA�esA?anstvA� a politika byl schopen hovoA�it a diskutovat.a�? (str.77)

1. A�A�A�A�A�A�A� OdpovA�A? Klausova je nesmA�rnA� zajA�mavA?. Nejprve odhlA�dnu od nA�kolika formulacA�, kterA� by nA?s svedly stranou naA?eho problA�mu: Klaus A�A�kA?: a�z…dA?vat dohromady kA�esA?anstvA� a politiku je v jistA�m slova smyslu troA?ku zbyteA?nA�.a�? Nebudeme si vA?A�mat toho, A?e A�A�kA? v jistA�m slova smyslu a nebudeme se ptA?t, zda tA�eba v jinA�m slova smyslu by to nebylo tak troA?ku zbyteA?nA�. I ono tak troA?ku nechA?m stranou, protoA?e bych mohl tuto vycpA?vku pA�ecenit a meditovat, A?e opravdu jen tak troA?ku, ale z vA�tA?A� A?A?sti vA?bec ne. A to snad Klaus A�A�ci nechtA�l. Pominu, A?e Klaus nevidA� na chovA?nA� Josefa Luxe nic specificky kA�esA?anskA�ho, coA? by se samozA�ejmA� dalo vyloA?it jako A?kodolibA� ironizujA�cA� nA?jezd za to, co p. Lux panu Klausovi v poslednA�ch mA�sA�cA�ch zpA?sobil. NicmA�nA� v zA?vA�ru Klaus pA�ipouA?tA�, A?e by vlastnA� byl schopen hovoA�it a diskutovat o slovu kA�esA?anstvA� a politika. A to je naA?e tA�ma.

2. A�A�A�A�A�A�A� Klausovu poznA?mku o tom, A?e dA?vat dohromady kA�esA?anstvA� a politiku lze chA?pat na linii toho, co kdysi prohlA?sil E. RA?dl o pravdA�: A?e je zA?roveA? zboA?nA?, vA�cnA?. Prakticky to znamenA?, A?e v argumentaci o problA�mech sprA?vy obce politika nenA� nic jinA�ho neA? pA�A?e o prosperitu obce – rozhoduje sprA?vnost, vA�cnost, to, co je pA�imA�A�enA� vA�cnA?m souvislostemA� a lidskA�mu spoleA?enstvA�. (To je stanovisko A. Richa v Etice hospodA?A�stvA�.) V popA�edA� politickA�ho rozhovoru nestojA� ideovA? vA?chodiska, principy, na kterA?ch zaklA?dA?me svA� nA?vrhy. Proto – poznamenA?vA?m mimochodem – nemA? poslednA� zA?vaA?nost rozdA�lovA?nA� politickA�ho spektra na levici a pravici, protoA?e ve sporu o konkrA�tnA� zA?leA?itost ve sprA?vA� obce je moA?no zaujmout stanovisko, kterA� ani levice ani pravice ze svA?ch ideovA?ch pozic nezahlA�dla a na nA� nepamatovala. VA?slovnA� kA�esA?anskA� smA�A�ovA?nA� lze v politice – pomineme-li otA?zku vkusu – inzerovat jen za mimoA�A?dnA� situace, a i tak s velikA?m rizikem, A?e sami reprezentanti tohoto smA�ru nepochopA� implikace kA�esA?anskA� vA�ry v politickA�m A?ivotA�, o A?irA?A�, dnes silnA� sekularizovanA� A?eskA� spoleA?nosti ani nemluvA�. Anebo paradoxnA�, prA?vA� naopak tato veA�ejnost, narozdA�l od profesionA?lnA�ch kA�esA?anskA?ch politikA?, jakA?msi A?estA?m smyslem pochopA� jA?dro kA�esA?anskA�ho poselstvA� pro danou chvA�li a danou zA?leA?itost. KoneckoncA? tA�mA�A� dvoutisA�ciletA? historie pA?sobenA� kA�esA?anskA?ch idejA� i samotnA?ch kA�esA?anskA?ch cA�rkvA� musela zanechat nesmazatelnA� stopy na myA?lenA� vA?ech obA?anA?.

3. A�A�A�A�A�A�A� A?ekl jsem, A?e ideovA? vA?chodiska nemajA� v politickA�m dialogu stA?t v popA�edA�. To vA?ak neznamenA?, A?e nemajA� svou vA?hu. KA�esA?anA� v politice musejA� mA�t na zA�eteli nA�kolik zA?sadnA�ch vA�cA�. PA�ednA� si majA� uvA�domovat, A?e A?A?ast na sprA?vA� obce je z povahy vA�ci pA�ivA?dA� k podA�lu na moci. Zde stojA�me pA�ed branou dilematu, kterA? je prA?vA� pro kA�esA?anstvA� v politice nesmA�rnA� vyostA�en: JeA?A�A? umA�rA? v bezmoci – je likvidovA?n v paktu svA�tskA� a nA?boA?enskA� moci. Jeho poselstvA� stavA� na bezbrannosti duchovnA� moci, kterA? pA?sobA� od A?lovA�ka k A?lovA�ku a je v napA�tA� s kaA?dA?m pokusem urA?ovat A?ivot v obci institucionalizovanA?m donucenA�m. To se v modernA� spoleA?nosti industriA?lnA� a poindustriA?lnA� A�ry sdruA?uje s mocA�, kterA? se zviditelA?uje nejen v policii a armA?dA� dneA?nA�ch stA?tA?. Je totiA? generovA?na a neustA?le udrA?ovA?na kaA?dodennA� A?A?astA� obA?anA? v ekonomickA�m A?ivotA� danA� obce, produkcA� statkA?, sluA?eb, znalostA� a dovednostA� vA?eho druhu. Je to moc nejenom nad pA�A�rodou, nA?brA? i nad spoleA?enskA?mi A?tvary pomocA� institucA� a struktur, kterA� si A?lovA�k jako spoleA?enskA? bytost vytvA?A�A�.

4.A�A�A�A�A�A�A�A� Moc, o kterA� hovoA�A�m, nenA� jen instrumentA?lnA� zA?leA?itostA�. V tom byl ideovA? deficit marxismu, A?e chA?pal moc jako ovladatelnA? nA?stroj spoleA?enskA?ch promA�n. A?e mA? rozsah moci a zpA?sob jejA�ho uplatA?ovA?nA� zpA�tnA? dopad na myA?lenA� a praktiky tA�ch, kdo se na nA� odstupA?ovanA� podA�lejA�, A?e je v nekontrolovatelnA� moci uloA?en destruujA�cA� dopad na obec, to nebylo v dostateA?nA� mA�A�e myA?lenkovA� a nA?slednA� politicky zvlA?dA?no. Je to ostatnA� problA�m i spoleA?nosti, zaloA?enA� na demokraticko-liberA?lnA�ch tradicA�ch.

O problA�mu moci sprA?vnA�, slouA?A�cA� a emancipovanA�, destruktivnA� se doA?teme v zA?kladnA�m textu kA�esA?anskA�ho poselstvA�. V NZ jsou dvA� mA�sta, kterA? se podstatnA� liA?A� v hodnocenA� moci.

A? 13,1-7 mluvA� o moci, kterA? ochraA?uje dobrA� a trestA? zlA�. O tA�to moci platA�, A?e mA? svA?j mandA?t od Boha. Proti nA� stojA� moc utrA?enA? ze A�etA�zu, moc dA�monickA?, uzurpujA�cA� a totalitnA�: Zj 13. kap. ji lA�A?A� jako A?elmu, kterA? hubA� vA?echny, nad kterA?mi vlA?dne. KA�esA?anskA? politika musA� proto velice obezA�etnA� posuzovat mocenskA� pomA�ry v zemi, musA� bA?t zastA?ncem A?A?innA?ch kontrolnA�ch mechanismA?, kterA� by stavA�ly totalitnA�m nA?bA�hA?m moci hrA?z. Ani demokratickA? spoleA?nost nenA� zcela uchrA?nA�na pA�ed touto neodstranitelnou tendencA� k hybrizaci moci. Je tomu tak prA?vA� proto, A?e modernA� obec disponuje v stoupajA�cA� mA�A�e s kumulovanou mocA�. A ta se stA?vA? pokuA?enA�m pro kohokoliv. Proto vynA?lez trojA�ho dA�lenA� moci ve stA?tA� je beneficium, s kterA?m mA�li pA�ispA�t do pokladnice politickA�ho myA?lenA� pA�edevA?A�m kA�esA?anA�. MA�li za sebou zkuA?enosti se sprA?vou prvokA�esA?anskA?ch obcA� v prvnA�ch stoletA�ch, spoA?A�vajA�cA� ve vzA?jemnosti, sdA�lenA�, prokazovA?nA� sluA?by slabA?m, respektem k rA?znosti darA? mezi lidmi. Je vA?ak nutno konstatovat, A?e po roce 313 tento zpA?sob komunikace byl praktikovA?n spA�A?e v okrajovA?ch proudech kA�esA?anstvA�, v jeho menA?inovA?ch A?tvarech, jakA?mi byly napA�. u nA?s Jednota bratrskA? nebo mA�rovA� cA�rkve v zahraniA?A�.

5. A�A�A�A�A�A�A� KA�esA?anA� v politice – ale nejen tam – poA?A�tajA� reA?lnA� s hlubokou lidskou poruA?enostA�. A?ekne-li JeA?A�A?, A?e nikdo nenA� dobrA?, A?i prorok JeremiA?A?, A?e nejpropastnA�jA?A� je lidskA� srdce – kdo je pochopA�? – pak to platA� o kaA?dA� rovinA� lidskA�ho A?ivota: platA� to i o lidech v politice. VA�ce realismu tohoto typu by nA?s uchrA?nilo mnoha iluzA� i po roce 1989. NaklonA�nost ke zlA�mu, k sledovA?nA� A?zkA?ch, mnohdy sobeckA?ch zA?jmA?, je svA�t, v kterA�m A?ijeme. Proto je potA�ebA� sice jednoduchA�ho, ale velmi promyA?lenA�ho zA?konodA?rstvA�. KaA?dA? mezera, chybA�jA�cA� A?lA?nek v zA?konech je nahrA?vka na nekalA� jednA?nA�.

6. A�A�A�A�A�A�A� Ruku v ruce s tA�mto realistickA?m pohledem na A?lovA�ka – i zde minulA? ideologie, ale i nA�kterA� politickA� smA�ry dnes vykazujA� znaA?nA? deficit – jde odpovA�dnA? nadA�je. ObA?an i politik, opA�rajA�cA� se o zA?kladnA� prvky kA�esA?anskA� vA�ry, jsou otevA�eni budoucnosti, protoA?e to rozhodujA�cA� pro nA?A? osobnA� i spoleA?enskA?ch A?ivot je pA�ed nA?mi. Jsme zachrA?nA�ni nadA�jA� – to je vysloveno v nA?dhernA� pasA?A?i ap. Pavla o poruA?enosti stvoA�enA� z 8. kap. dopisu do A?A�ma. ObecnA? zkuA?enost svA�dA?A� spA�A?e o tom, A?e setkA?nA� s lidskou proradnostA� vede k rezignaci, k ztrA?tA� odpovA�dnA�ho chovA?nA�. KA�esA?anskA? politika vA� o propastnosti lidskA�ho srdce (zejmA�na vlastnA�ho!), ale zA?roveA? chovA? nadA�ji v nA?pravu, obrat. Z kaA?dA�ho kA�esA?anskA�ho shromA?A?dA�nA� vychA?zA� signA?l: my se nikdy nevzdA?me! Prakticky to znamenA?, A?e nevA�tA�zA� nA?lady, zklamA?nA�, mA�lkA? optimismus – jevy, kterA� poznamenA?vajA� pohA�A�chu do znaA?nA� mA�ry naA?i politickou scA�nu.

7. A�A�A�A�A�A�A� KA�esA?anskA? politika nemA?A?e bA?t orientovA?na vA?luA?nA� ani na jednotlivce ani na celek. VychA?zA� z dA?razu na odpovA�dnA�ho jednotlivce. VA?A?i Bohu a jeho pravdA� stojA�me kaA?dA? sA?m za sebe. A?ivotnA� smysl se otvA�rA? pA�edevA?A�m jednotlivci a jen druhotnA� a velmi podmA�nA�nA� mA?A?eme mluvit o poslA?nA� a smyslu obce. NicmA�nA� A?lovA�k nenA� atomizovanou jednotkou. NesA?etnA?mi pouty jsme svA?zA?ni od kolA�bky aA? po hrob s druhA?mi lidmi. A?lovA�k je spoleA?enskou bytostA� (Aristoteles!). Proto v politickA�m dialogu kA�esA?anskA? politik podtrhuje vzA?jemnou solidaritu. To platA� zejmA�na v sociA?lnA� rovinA� jako imperativ.

8. A�A�A�A�A�A�A� KA�esA?anskA� poselstvA� o A?lovA�ku a jeho svA�tA� nutnA� vede k odpovA�dnosti za vA?echny sfA�ry spoleA?enskA�ho A?ivota. NeplatA� A?A?dnA? svA�zA?konnost tA� A?i onA� oblasti. Ani ekonomika, ani politika nejsou oddA�lenA� enklA?vy, v nichA? by se prosazovaly jen jim vlastnA� zA?kony a tendence. Za vA?echno jsme jako obA?anA� odpovA�dni, protoA?e do vA?ech sfA�r zasahujeme aktivnA� A?innostA� pA�A�mou A?i nepA�A�mou. I svou neA?A?astA� napA�. na viditelnA� sledovatelnA�m politickA�m A?ivotA� politickA? A?ivot v zemi spoluvytvA?A�A�me.

9. A�A�A�A�A�A�A� V tomto rA?mci mA? smysl mluvit z kA�esA?anskA�ho pohledu o tzv. nepolitickA� politice. TA�m rozumA�m tvorbu nA?hledA?, postojA? a hodnot, kterA� se uplatA?ujA� v rodinA�, v rA?znA?ch spoleA?enstvA�ch, organizacA�ch, hnutA�ch, ale i v rozhovorech pA�A?tel, klubA? i jednotlivA?ch obA?anA?. Tam se tematizujA� buA? aktuA?lnA� problA�my obce anebo pA�edjA�majA� problA�my, kterA� se teprve vynoA�A� na oficiA?lnA� rovinA� spektakulA?rnA� politiky. Tato komunikaA?nA� sA�A? horizontA?lnA�ho dialogu je zA?kladnA�m charakterem rozvinutA� obA?anskA� spoleA?nosti. Je A?irA?A� pospolitostA� neA? profesionA?lnA� obec politikA?. TA�to spoleA?nosti by mA�la exekutiva i parlament, ti co dA�lajA� praktickou politiku, bedlivA� naslouchat.A� Zdola se totiA? vytvA?A�ejA� primA?rnA� komunikaA?nA� spoje mezi obA?any, tam se projevujA� dopady politiky shora, na tA�chto mediA?lnA� A?asto nekomentovanA?ch mA�stech se rodA� ideje a nA?zory, s kterA?mi bude tA�eba zA?hy poA?A�tat i v oficiA?lnA�ch politickA?ch grA�miA�ch.

10. A�A�A�A�A� PoslednA�m bodem je vA?le k dialogu. PrA?vA� proto, A?e nikdo z lidA� pro obecnou poruA?enost nemA? recept na A�eA?enA� spoleA?enskA?ch otA?zek, je rozhovor odpovA�dnA?ch obA?anA? a politikA? jedinou schA?dnou cestou. VA?le k souA?innosti, k spoluprA?ci a vA�domA�, A?e obecnA� dobro obce mA? pA�ednost pA�ed omezenA?mi cA�li a zA?jmy jednotlivA?ch politickA?ch seskupenA�, patA�A� k pA�edpokladA?m takovA�ho dialogu. RozA?A�lenA�, rozhA?danost a konfrontaA?nA� posedlost jsou naopak pA�ekA?A?kou, kterA? stojA� v cestA� hledA?nA� sprA?vnA�ho A�eA?enA�.

Body, kterA� jsem uvedl, nenajdeme patrnA� v politickA�m programu kA�esA?anskA� strany. TakovA? dokument musA� bA?t totiA? datovatelnA?. MusA� odpovA�dat na potA�eby a nedostatky urA?itA� chvA�le v A?ivotA� obce. V takovA�m programu i tzv. kA�esA?anskA� strany se musA� hovoA�it o ekonomickA� transformaci, sociA?lnA� a dA?chodovA� politice, o podnA�tech k ekonomickA� aktivitA�, o kvalitA� zA?konA?, A?ivotnA�ho prostA�edA�, o kriminalitA� – mA?m-li jmenovat alespoA? nA�kterA� poloA?ky, s nimiA? u nA?s dneA?nA� politika zA?polA�. KA�esA?anstvA� v politice se musA� vposledu projevit vA�cnostA�, pA�imA�A�enostA� vA�cnou a lidskou, jak jsem povA�dA�l v A?vodu. NicmA�nA� zmA�nA�nA� body jsou podle mA�ho pA�esvA�dA?enA� ideovA?m zA?kladem, z nA�hoA? kaA?dA� dobrA�, a to znamenA? zA?roveA? zboA?nA� a sprA?vnA�, A�eA?enA� mA? vychA?zet. Zdali alespoA? nA�kterA� z nich tvoA�A� specifikum, jeA? nenajdeme u politiky jinA�ho typu,A� zA?stA?vA? otevA�enou otA?zkou.

JistA� jste si vA?imli, A?e jsem vlastnA� nepromluvil k druhA� polovinA� tA�matu: politika v kA�esA?anstvA�. Je to pouze z A?asovA?ch dA?vodA?. Ale nechci se tA�matu vyhnout. Tak tedy jen v heslech: nA?pis viny na kA�A�A?i JeA?A�A?ovA� znA�: INRI. To nenA� ironie. Podle A�A�mskA�ho prA?va patA�ilo k povinnosti uvA�st dA?vod k odsouzenA�. JeA?A�A?ova A?innost byla tA�mto nA?pisem interpretovA?na jako veA�ejnA? politickA? A?innost, kterA? dokonce usiluje o moc. V bibli najdeme pA�ehojnA� pA�A�bA�hA? a textA?, kterA� jsou zjevnA� politickA� povahy. A dA�jiny kA�esA?anstvA�? StaA?A� zmA�nit jen tzv. papeA?skou revoluci, tzv. boj o investituru na poA?A?tku druhA�ho tisA�ciletA�. A konec koncA? i naA?e Jednota po pA�ekonA?nA� odporu vA?A?i mocenskA?m pA�edstavitelA?m – A?lechty a dokonce i venkovskA?ch a mA�stskA?ch rychtA?A�A?, jimA?, jak znA?mo odepA�ela zpoA?A?tku A?lenstvA�, pA�ipustila, aby jejA� pA�edstavitelA� pA?sobili na pA�edbA�lohorskA� politickA� scA�nA� se vA?emi zpA�tnA?mi kontroverznA�mi dopady na A?ivot Jednoty. A jistA� naA?e novodobA� dA�jiny poslednA�ch desetiletA� pA�inesly mnohA� dA?kazy, jak politickA� metody, A?asto velmi pokleslA�, pronikaly do lA?na cA�rkvA� ke A?kodA� jejich i obce pozemskA�. MA?m-li pouA?A�t biblickA� metafory, synovA� svA�tla se uA?ili od synA? svA�ta a naopak, a ne vA?dy to nejlepA?A�. Na nA?s je, abychom se z tA�chto chybnA?ch krokA? pouA?ili. To neznamenA? pro kA�esA?any vyklidit pole a vzdA?t se politickA� odpovA�dnosti. PrA?vA� naopak: Politika je takA� oblastA� naA?eho svA�dectvA� a sluA?by.

In: KA�esA?anskA? revue 2, 1999, str. 32-35.