O nA?s

SprA?vnA� rada NadaA?nA�ho fondu Martina Bubera

A?lenovA� sprA?vnA� rady jsou: Emma A?ernA? (hereA?ka), Dipl. Kom.-Wirt JiA�A� HubA?A?ek (textaA�), PhDr. Eva KosA?kovA? (kunsthistoriA?ka), Mgr. Jolana NovotnA? (pA�ekladatelka), PaedDr. Martina RichterovA? TA�mA�novA? (psychoterapeutka), LubomA�r Krbec (manaA?er) a�� pA�edseda sprA?vnA� rady, Karel PolA?A?ek (hudebnA�k), Daniel Rous (herec) a PhDr. TomA?A? SedlA?A?ek (ekonom) a�� mA�stopA�edseda sprA?vnA� rady.A� Revizorem nadaA?nA�ho fondu je Mgr. Robert A�amA?nek (manaA?er).

V listopadu 2010 zemA�ela bA?snA�A�ka Viola FischerovA?, kterA? byla A?lenkou sprA?vnA� rady, A?A?astnicA� DialogickA�ho spoleA?enstvA� a od poA?A?tku se podA�lela na pA�A�pravA� portA?lu WebDialog. V zA?A�A� 2015 zemA�ela A?lenka sprA?vnA� rady, hereA?ka Marie SpurnA?.

ZA?pisy ze sprA?vnA� rady zde.

Martin Buber

Martin Buber (8. A?nora 1878 VA�deA? a�� 13. A?ervna 1965 JeruzalA�m) byl A?idovskA? filosof nA?boA?enstvA� a pA�ekladatel rakouskA�ho pA?vodu. PodA�lel se na sionistickA�m hnutA� a zasazoval se o vyrovnA?nA� s palestinskA?mi obyvateli Izraele.

VA�doslovu kA�jeho nejslavnA�jA?A� knize JA? a Ty o nA�m Jan Heller A�A�kA?: a�zMartin Buber patA�A� neA�pochybnA� mezi nejuznA?vanA�jA?A� myslitele naA?eho stoletA�. NanejvA?A? plodA�nA?m zpA?sobem se v nA�m setkA?vajA�, prolA�najA� a dozrA?vajA� dva proudy: proud starA� A?idovskA� tradice v jejA� nejvA�elejA?A� produchovnA�lA� podobA�, jak se projevuje zvlA?A?tA� v chasidismu, a dA?le proud kritickA�ho a analyticA�kA�ho evropskA�ho filosofickA�ho myA?lenA�, jak pA�iA?el k slovu zvlA?A?tA� v koA?aA�tA� nA�meckA� filosofii 19. stoletA�. StruA?nA� a krA?tce A�eA?eno:

Buber vA�A�A� i myslA�. VA�A�A� i myslA� nekonvenA?nA�, ale o to hloubA�ji.a�?

Martin Buber patA�A� mezi modernA� filosofy a theology, kteA�A� se pokouA?eli o novA� pA�A�stupy k pojetA� A?lovA�ka jako personA?lnA�ho subjektu a pro kterA� zA?kladnA�mi tA�maty byly zejmA�na nepA�edmA�tnost, udA?lostnost a procesualita. Tito filosofovA� a theologovA� popisovali dA?vody vykoA�enA�nA� a odcizenA� evropskA�ho A?lovA�ka, a proto hledali i novA� pojetA� starozA?konnA�ho Boha ve smyslu Hospodina (hebrejsky JHVH neboli a�zJsem, kterA? jsema�? nebo takA� a�zJsem, kterA? budua�? a�� Bible, Ex 3,14). PatA�A� k nim zejmA�na filosofovA� Karl Jaspers (a�zjakoA?to existence jsme ve vztahu kA�Bohu a�� kA�transcendencia�?), Gabriel Marcel (a�ztajemstvA�, kterA� tvoA�A� metafyzickA? rozmA�r bytA�, dA?vA? smysl vA�A�e a svobodA�a�?) a Emmanuel LA�vinas (a�ztranscendence druhA�hoa�?), kA�esA?anA?tA� theologovA� Dietrich Bonhoeffer (a�zpA�ed Bohem a sA�nA�m A?ijeme bez Bohaa�?) a Karl Rahner (a�zabsolutnA� budoucnosta�?) a judaistA� Martin Buber (a�zvA�A?nA� Tya�?) a Franz Rosenzweig (a�zsvoboda smA�A�uje kA�nekoneA?nua�?). Z A?eskA?ch filosofA? je to zejmA�na Emanuel RA?dl (a�znemA?me pravdu, nA?brA? pravda mA? nA?s; neustanovujeme ji, nA?brA? rodA�me se do nA�a�?).

Vzhledem kA�tomu, A?e je Martin Buber zA�tA�chto filosofA? a theologA? nejznA?mnA�A?A� osobnostA� pro A?irA?A� veA�ejnost, zvolili jsme jeho jmA�no jako symbol naA?ich snah.

LidA� tvoA�A�cA� projekt WebDialog

DialogickA� spoleA?enstvA�

ZA?kladem DialogickA�ho spoleA?enstvA� jsou odbornA� skupiny, kdy kaA?dA? A?len tA�chto odbornA?ch skupin bude mA�t na portA?lu svA?j osobnA� profil, kde pA�edstavA� sebe, svA� dA�lo i nA?zory. ZatA�m je v tA�chto odbornA?ch skupinA?ch 38 osobnostA� a je vytvoA�eno 30 profilA? na portA?lu.

A?leny DialogickA�ho spoleA?enstvA� jsou dA?le A?lenovA� sprA?vnA� rady NadaA?nA�ho fondu Martina Bubera a A?lenovA� Rady spolku Reditus.

Rada projektu WebDialog

Projekt WebDialog je realizovA?n na zA?kladA� smlouvy mezi spolkem Webdialog, NadaA?nA�m fondem Martina Bubera, spolkem Reditus, kterA� zajiA?A?uje management projektu, a spoleA?nostA� String Data, s.r.o., kterA? sponzorsky vytvA?A�A� technologii portA?lu. ZA?stupci tA�chto partnerA? tvoA�A� Radu projektu, kterA? projekt A�A�dA�. PA�edsedou Rady projektu je M. A?A?k, vA?konnA?m mA�stopA�edsedou L. Krbec a A?lenovA� jsou: A. DoleA?alovA?, K. VyhnA?nkovA?, P. A?ech, V. NA�mec a R. A�amA?nek.

ZA?pisy Rady projektu zde.

Organizace tvoA�A�cA� projekt WebDialog

Webdialog, z.s.

Spolek Webdialog vznikl vA�roce 2011 a tvoA�A� jej zA?stupci jednotlivA?ch odbornA?ch skupin DialogickA�ho spoleA?enstvA�. Askolem spolku je vytvA?A�et DialogickA� spoleA?enstvA�,A� zajiA?A?ovat tvorbu portA?lu WebDialog a vykonA?vat funkci redakA?nA� rady.

ZA?pisy A?lenskA� schA?ze zde.

Reditus, z.s.

Spolek Reditus vznikl v roce 2004. ZajiA?A?uje management projektu WebDialog a dA?le se vA�nuje rozvojovA?m projektA?m a poA�A?dA?nA� akcA� a interaktivnA�ch vzdA�lA?vacA�ch programA? pro veA�ejnost. Radu spolku Reditus tvoA�A�: KateA�ina VyhnA?nkovA?, ZdenA�k HuA?ek a Marian A�ustA?k. Revizorem obA?anskA�ho sdruA?enA� je Johana BratskA?.

ZA?pisy ValnA� hromady zde.

Historie

2004

NadaA?nA� fond Martina Bubera byl zaloA?en v roce 2004 a jeho hlavnA�m cA�lem bylo od poA?A?tku vytvoA�enA� DialogickA�ho spoleA?enstvA� lidA� z universitnA�ho, nadaA?nA�ho, umA�leckA�ho a mediA?lnA�ho svA�ta a portA?lu WebDialog jako nA?stroje pro vzA?jemnA? dialog i pro komunikaci s A?irA?A� veA�ejnostA�.

AsstA�ednA�mi pojmy jsou celostnA� vA�dA�nA�, interdisciplinA?rnA� dialog a hledA?nA� duchovnA�ch hodnot. Tento A?irokA? zA?bA�r a tematika jsou odbornA� nA?roA?nA� a sloA?itA� vzhledem ke srozumitelnosti pro A?irA?A� veA�ejnost. TakA� proto se nedaA�ilo dlouho zA�skat finanA?nA� prostA�edky na podporu tohoto cA�le. PA�esto se podaA�ilo i bez finanA?nA�ch prostA�edkA? vytvoA�it demo-verzi portA?lu WebDialog, jehoA? ukA?zky jsou prezentovA?ny zde na webovA?ch strA?nkA?ch nadaA?nA�ho fondu.

2008

V lednu 2008 se konala z iniciativy Nadace a�zNadA?nA� Josefa, Marie a ZdeA?ky HlA?vkovA?cha�? konference a�zFinancovA?nA� vA�dy a budoucnost A?eskA?ch nadacA�a�?, kterA? byla prvnA�m vA�tA?A�m setkA?nA�m pA�edstavitelA? universitnA�ho a nadaA?nA�ho svA�ta.

2009

Jako reakce na tuto konferenci vznikla odbornA? skupina sloA?enA? ze zA?stupcA? universit a nadacA�, kterA? zaA?ala v roce 2009 realizovat projekt „PorozumA�nA� pA�A�tomnA�mu a hledA?nA� budoucA�ho“, kterA? si klade za cA�l pA?vodnA� myA?lenku dialogickA�ho spoleA?enstvA� a portA?lu rozvA�jet.

Za university v odbornA� skupinA� byli:

  • Antonie DoleA?alovA? (NA?rodohospodA?A�skA? fakulta VA�E),
  • AleA? HavlA�A?ek (FilozofickA? fakulta Univerzity J. E. PurkynA�),
  • VA?clav NA�mec (FilosofickA? fakulta Karlovy univerzity) a
  • Milan A?A?k (VysokA? A?kola ekonomie a managementu).

Za nadace:

  • Milena A?ernA? (VA?bor dobrA� vA?le a�� Nadace Olgy HavlovA�),
  • Dagmar RA?dlovA? (Nadace a�zNadA?nA� Josefa, ZdeA?ky a Marie HlA?vkovA?cha�?),
  • Hana A�ilhA?novA? (NROS a�� Nadace rozvoje obA?anskA� spoleA?nosti),
  • JiA�A� BA?rta (Nadace VIA) a
  • LubomA�r Krbec (NadaA?nA� fond Martina Bubera).

2010

VA�roce 2010 byla v rA?mci grantu HlA?vkovy nadace zpracovA?na studie „DuchovnA� hodnoty a budoucnost A?eskA?ch nadacA�“ , kterA? pA�ibliA?uje situaci vA�nadaA?nA�m sektoru a vyzvala vybranA� osobnosti z universitnA�ho, nadaA?nA�ho, umA�leckA�ho a mediA?lnA�ho svA�ta ke spoleA?nA�mu dialogu.

V roce 2010 vznikla redakA?nA� rada portA?lu, kterA? poslA�ze vytvoA�ila obA?anskA� sdruA?enA� Webdialog, zA�skali jsme grant od A?eskA� spoA�itelny, a.s. a byla zahA?jena systematickA? tvorba portA?lu WebDialog.

PA�edevA?A�m byla formulovA?na „SpoleA?nA? tA�mata“ humanitnA�ch a spoleA?ensko-vA�dnA�ch oborA?, nad nimiA? bude veden interdisciplinA?rnA� dialog. TakA� byla zahA?jena pA�A�prava encyklopedickA� A?A?sti portA?lu (rejstA�A�ky autorA? a pojmA?).

2011

Dne 3. A?ervna 2011 jsme uspoA�A?dali vA�praA?skA�m divadle La Fabrika VeA?er na rozlouA?enou sA�bA?snA�A�kou Violou Fischerovou, kterA? se podA�lela na vzniku umA�leckA� skupiny DialogickA�ho spoleA?enstvA� a byla A?lenkou sprA?vnA� rady NadaA?nA�ho fondu Martina Bubera. Viola FischerovA? zemA�ela v listopadu 2010.

VeA?er byl prvnA� pA�A�leA?itostA� kA�pA�edstavenA� portA?lu WebDialog veA�ejnosti. ZaloA?ili jsme tA�m takA� tradici setkA?vA?nA� A?lenA? DialogickA�ho spoleA?enstvA� sA�veA�ejnostA�, kterA� budeme poA�A?dat alespoA? jednou roA?nA� kA�vybranA?m tA�matA?m celostnA�ho vA�dA�nA�, umA�nA� a vA�ry.

V roce 2011 jsme zahA?jili projekt „Role nadacA� a neziskovA?ch organizacA� ve spoleA?nosti“, kterA? navazuje na grantovA? projekt „Communitas pro praxis“ FilozofickA� fakulty Univerzity J. E. PurkynA� (financovanA? zA�OperaA?nA�ho programu VzdA�lA?vA?nA� pro konkurenceschopnost) a vA�jehoA? rA?mci vznikajA� texty ke „SpoleA?nA?m tA�matA?m“ a takA� pilotnA� e-learningovA? program pro vzdA�lA?vA?nA� studentA? vysokA?ch A?kol v problematice nadacA�, neziskovA?ch organizacA� a komunitnA�ch projektA?.

2012

Projekt „PorozumA�nA� pA�A�tomnA�mu a hledA?nA� budoucA�ho“ proA?el nA�kolika organizaA?nA�mi zmA�nami, kterA� pA�inA?A?ejA� dlouhodobou intenzivnA�jA?A� spoluprA?ci vA�ce organizacA� a lidA� zA�rA?znA?ch oblastA� komerA?nA� sfA�ry. PA?vodnA� nA?zev projektu byl nahrazen nA?zvem „Projekt WebDialog“. Zahrnuje vA�sobA� stA?le vytvA?A�enA� DialogickA�ho spoleA?enstvA� a portA?lu a dA?le takA� dalA?A�ch projektA?, kterA� budou vychA?zet zA�vA?stupA? portA?lu a budou zamA�A�eny na praktickA� A�eA?enA� problA�mA?.

CelA? projekt WebDialog nynA� spoleA?nA� uskuteA?A?ujA� tyto organizace:

  • NadaA?nA� fond Martina Bubera jako iniciA?tor a vlastnA�k ochrannA� znA?mky
  • Webdialog, z.s. jako tvA?rce a vlastnA�k obsahu
  • StringData s.r.o. jako realizA?tor softwarovA�ho A�eA?enA�
  • Reditus, z.s. zajiA?A?ujA�cA� management celA�ho projektu.

2015

SpoleA?nA� hledA?nA� role nadacA� a tA�etA� role univerzit ve spoleA?nosti vyA?stilo v roce 2015 k vytvoA�enA� Institutu kritickA�ho myA?lenA� (IKM), jenA? se profiluje jako platforma pro diskusi a spoluprA?ci, kterA? smA�A�uje ke kritickA� reflexi spoleA?nosti a k uplatnA�nA� myA?lenek portA?lu WebDialog v praxi.
PoslA?nA�m institutu je vytvA?A�et podmA�nky pro spoluprA?ci vysokA?ch A?kol a fundacA�, a posilovat jejich roli ve spoleA?nosti s dA?razem na a�ztA�etA� rolia�? univerzity. Ta spoA?A�vA? v jejA�m aktivnA�m pA?sobenA� ve spoleA?nosti. JednA? se pA�edevA?A�m o reflexi a evaluaci spoleA?enskA�ho dA�nA�, ale i o uplatnA�nA� myA?lenek v praxi, kterA� vyplA?vajA� z jejA� A?innosti vA�deckA�, vA?zkumnA�, vA?vojovA� a inovaA?nA�. V pojetA� IKM spoA?A�vA? tA�etA� role univerzity pA�edevA?A�m v ochranA� vyA?A?A�ch hodnot a veA�ejnA�ho zA?jmu, a v evaluaci veA�ejnA� prospA�A?nA?ch projektA?.