KA�esA?anskA� politickA� strany. Ano? Ne?

NenA� nA�co pohorA?livA�ho na skuteA?nosti, A?e vA�EvropA� existujA� od minulA�ho stoletA� politickA� strany sA�tA�mto nA?zvem? Za jakA?ch pA�edpokladA?, pokud vA?bec, se mA?A?e politickA� seskupenA� odvA?A?it dA?t si do A?tA�tu tak provokativnA� oznaA?enA�? Snad zA�pA?dorysu StarA�ho zA?kona, vA�nA�mA? pA�inejmenA?A�m vA�nA�kterA?ch oddA�lech se usiluje oA�theokracii, by se jeA?tA� dalo argumentovat, A?e je tA�eba prosazovat hodnoty, kterA� jsou sA�tA�mto ideA?lem BoA?A� vlA?dy spojeny. Toto stanovisko by bylo moA?no theologicky navA�c podepA�A�t odvolA?nA�m na to, A?e Hospodinova je celA? zemA� (A? 24,l), on stojA� na poA?A?tku vA?ech vA�cA� jako StvoA�itel aA�A?e se tedy jeho stvoA�itelskA? vA?le mA? uplatA?ovat iA�v politickA�m A?ivotA� kaA?dA� spoleA?nosti vA?era i dnes.

Ani vA�NovA�m zA?konA� nechybA� tyto theokratickA� nA?bA�hy. Sama zvA�st oA�pA�ichA?zejA�cA�m BoA?A�m krA?lovstvA�, vA�jehoA? svA�tle se mA? promA�nit vA?e, naA?e nitro,A�naA?e osobnA� mezilidskA� vztahy iA�naA?e vnA�jA?A� poA�A?dky, nA?s tlaA?A� kA�tomu, abychom nevynechali ze zA?jmu vA�ry politickou oblast. IA�v nA� mA? kA�esA?anskA? obec pA?sobit jako kvas, jako svA�tlo hoA�A�cA�. Okolnost, A?e vA�JeA?A�A?ovA� druA?inA� bylo patrnA� vA�ce horlitelA? pro zmA�nu politickA?ch poA�A?dkA?, neA? se na prvnA� pohled zdA?,1 A?e JeA?A�A? pA?sobil veA�ejnA�, mj. vA�zA?pase oA�sprA?vnA� dodrA?ovA?nA� soboty, nebA?l se nazvat spoleA?enskA� zloA�A?dy pravA?m jmA�nem (odsoudil veA�ejnA� vraA?du, kterou Herodes spA?chal na Janu KA�titeli) aA�musel se napoA�A?d vyrovnA?vat sA�problA�mem moci (byl mnohA?mi vA�tA?n jako krA?l!) -A�oA�tom svA�dA?A� iA�nA?pis viny, kterA? mu povA�sili na kA�A�A? – nA?s musA� vA�st kA�zA?vA�ru, A?e iA�z pA?dorysu novozA?konnA� zvA�sti se nemA?A?eme kA�politice obrA?tit zA?dy. AA�to samozA�ejmA� znamenA?, A?e se nevyhneme otA?zce, zda je pA?sobenA� politickA?ch stran, kterA� si daly kA�esA?anskou perspektivu do nA?zvu iA�do popisu prA?ce, sluA?itelnA� sA�podstatou biblickA�ho poselstvA� aA�naA?A� vA�ry.

Toto naA?e stanovisko, otevA�enA� pA�ejnA� kA�tomu, co by se dalo nazvat jako

kA�esA?anskA? politika, je podepA�eno iA�dA�jinnA?mi zkuA?enostmi. NemyslA�m teA? jen na to, jak vA�A?eskA?ch dA�jinA?ch pochopenA� zvA�sti oA�pA�ichA?zejA�cA�m BoA?A�m krA?lovstvA� vedlo naA?e pA�edky kA�promA�nA?m cA�rkevnA�ch aA�spoleA?enskA?ch poA�A?dkA? -A�zde si totiA? husitA?tA� BoA?A� bojovnA�ci podA?vali ruce se svA?mi protivnA�ky: rekatolizujA�cA� ideologie Ferdinanda II. sestavuje obdobnA� argumenty bible i zkuA?enosti tradice vA�cA�rkevnA� ideologii.2 MyslA�m iA�na velkolepA? pokus K. Bartha vA�jeho spise oA�obci kA�esA?anA? aA�obci obA?anskA�.3 VA�nA�m sice zapovA�dA? jmenovitou kA�esA?anskou politiku, kterou by si dala do A?tA�tu kA�esA?anskA? komunita -A�mA?A?eme vA�tom tudA�A? spatA�ovat jasnA� Barthovo Ne! kA�naA?emu tA�matu. NicmA�nA� zA�christologickA�ho stA�edu svA?ch A?vah je pA�esvA�dA?en, A?e vposledu iA�svA�tskA? stA?t je A?iven zA�duchovnA�ch zdrojA?, kterA� mu zprostA�edkuje A?ivA? cA�rkev svA�dectvA�m ve vA?ech dimenzA�ch svA� existence. Barthovi je jasnA�, A?e zA�A?ivlu politiky nenA� A?niku. Vystoupit zA�nA�ho znamenA? zetlA�t. TakovA� zmarnA�nA� odpovA�dnosti by bylo hA�A�chem. NahrA?lo by vzA?pA�tA� silA?m, kterA� destruujA� samo spoleA?enstvA�, jeA? je zaloA?eno KristovA?m dA�lem aA�na nA�mA? majA� A?A?ast obA?anskA? spoleA?nost i cA�rkevnA� komunity. ObA?anskA? spoleA?nost oA�tom sice vA� jen matnA�, pokud vA?bec, ale bA�da cA�rkvi, kterA? by tuto hlubinnA� zaloA?enou komunikaci nevnA�mala, anebo by jA�A�vypovA�dA�la svou loajalitu.

To nA?s vede zpA�t kA�zA?kladnA� otA?zce: je kA�esA?anskA? politika moA?nA? aA�lze ji uskuteA?A?ovat jen prostA�ednictvA�m jmenovitA� kA�esA?anskA?ch stran? Jsou to vlastnA� dvA� otA?zky. AA�na obA� lze vA�tA?inou slyA?et zA?pornA� odpovA�di. Je moA?nA? iA�kladnA? odpovA�A??

U obhA?jcA?, jimiA? jsou pA�edevA?A�m sami nositelA� tzv. kA�esA?anskA� politickA� aktivity, aA? uA�nA?s A?i vA�zahraniA?A�, mA?A?eme nejA?astA�ji slyA?et argument, A?e kA�esA?anskA? politickA? strana usiluje o uskuteA?A?ovA?nA� tA�ch hodnot, oA�nA�A? se kA�esA?anstvA� opA�rA?. Mezi nA� patA�A� A?dajnA� A?cta kA�jednotlivci, tolerance, ochrana tradiA?nA�ch pA�irozenA?ch spoleA?enstvA� jako jsou rodina, obec a dalA?A� komunity humanitnA�ho zamA�A�enA�, respektovA?nA� svobody, kterA? vA?ak zA?roveA? vA� oA�odpovA�dnA�m chovA?nA� vA?A?i sobA�, nejbliA?A?A�m iA�vA?A?i celku. Nebudeme mA�t patrnA� problA�my, pokud tyto hodnoty vztA?hneme na svA� chovA?nA� vA�obA?anskA�m A?ivotA�. Zde se snad smA�me dovolat i tA�ch, kteA�A� nejsou A?leny cA�rkvA�. PatrnA� vA?em lidem dobrA� vA?le jsou tyto principy pA�ijatelnA�. ProblA�m nastA?vA?, pokud se jich dovolA?vA? politickA? strana, kterA? je samotnA?m faktem, A?e se organizuje k dosaA?enA� politickA?ch cA�lA?, vtaA?ena na mocenskA� kolbiA?tA�. PolitickA? boj, aA�toA�i ten, kterA? je veden rytA�A�skA?mi zbranA�mi aA�nepostrA?dA? minimA?lnA� mA�ru politickA� kultury, je zacA�len na zA�skA?nA� mocenskA� pozice. A to docela konkrA�tnA� znamenA?, vA�pA�A�padA� A?spA�chu, urA?ovat do znaA?nA� mA�ry, anebo alespoA? spoluurA?ovat, jakA� mocenskA� aA�represivnA� sloA?ky bude danA? spoleA?nost mA�t kA�dispozici. KaA?dA? politickA? strana, aA�tedy iA�ta, kterA? si A�A�kA? kA�esA?anskA?, se A?A?astnA� boje oA�moc. To pA�ece vA� pA�edem, sA�tA�m musA� poA?A�tat. AA�zA?roveA? musA� vA�dA�t, A?e ten, kdo byl nejvA�rnA�jA?A� BoA?A� svA�dek, ten, kdo svA?mi slovy iA�A?iny zrcadlil nejA?istA?A� BoA?A� vA?li, je vA�zA?pase oA�nA?pravu lidskA?ch vA�cA� utracen, troskotA?, je ukA�iA?ovA?n a umA�rA? jako vyvrA?enA? za hradbami obce. KA�esA?anskA? politik si musA� bA?t vA�dom tohoto tragickA�ho dilematu, kterA? pro vA?kon politiky zeje iA�dnes vA�pA�A�bA�hu JeA?A�A?ovA� jako A?ernA? dA�ra. MA?A?e tzv. kA�esA?anskA? strana vA?bec pomyslet na A?spA�ch, na vA�tA�zstvA�, kdyA? to vlastnA� znamenA? A?A?ast na moci, kterA? pA�inucuje, ovlA?dA?, manipuluje aA�ve svA?ch nejhorA?A�ch alternativA?ch drtA� a A?ene do zA?huby? HitlerovskA� a�zGott mit unsa�? aA�vA?echny despocie minulosti, kterA� se ideologicky pA�iodA�ly do andA�lskA� A�A�zy aA�pod nA� tA�A�maly meA?, jsou varovA?nA�m.

KA�esA?anskou politiku lze dA�lat jen tak, A?e prolA�zA?me na kaA?dA�m kroku pA�A�sloveA?nA?m uchem jehly aA�jeA?tA� sA�dvojitA?m velbloudA�m hrbem, A?e jdeme po A?zkA� cestA�, kde nelze kliA?kovat, aA�podA�l na obou stranA?ch je hlubokA? voda A?i oheA? a jen vpA�edu, na jejA�m konci, leA?A� mA�sto, kterA� dostA?vA?me za dA�dictvA� (srv. 2Ezd 7,6-9)

OpustA�me-li rovinu metafor, znamenA? to, A?e oA�kA�esA?anskou politiku nemA?A?e jA�t jaksi samozA�ejmA� jen proto, A?e se kA�nA� jmenovitA� hlA?sA�me. PA�edstava, A?e jen kA�esA?anA?tA� politici uskuteA?A?ujA� tzv. kA�esA?anskA� hodnoty, je mylnA?. VA?vA�snA� firma jeA?tA� nezaruA?uje pA?vod aA�kvalitu zboA?A�. Zde platA�, A?e Hospodin si mA?A?e i zA�kamenA� vzbudit syny Abrahamovy. IA�tA�m, kdo se jmenovitA� ke kA�esA?anstvA� nehlA?sA� a vA�A?A?dnA� cA�rkvi nejsou, mA?A?e bA?t dA?no vA�urA?itA� konkrA�tnA� vA�ci zastA?vat stanovisko, kterA� je biblickA� pravdA� bliA?A?A�, neA? tA�m, kdo si ji osobivA?m zpA?sobem pA�ivlastA?ujA�. Nejsme jako kA�esA?anA� vlastnA�ky pravdy. Nikdo nemA? vA?A?i nA� privilegovanA� postavenA�. To platA� vA�osobnA�m A?ivotA� iA�v A?ivotA� obA?anskA�m. To platA� oA�cA�rkvi iA�o politickA� stranA�. BoA?A� Duch vA�je, kam chce.

Tak proA? jeA?tA� a�zkA�esA?anskA?a�? strana? JakA? to mA? smysl? NenA� to rouhA?nA�?

Formuluji si to pro sebe tak (a to byl takA� dA?vod, proA? jsem pA�ijal vA�prvnA�ch senA?tnA�ch volbA?ch podporu KA�esA?anskA� demokratickA� unie, A?SL), A?e pA�A�vlastek a�zkA�esA?anskA?a�? dA?vA? signA?l ostatnA�m stranA?m aA�obA?anA?m: my se vA�domA� stavA�me pod normu PA�sma, kterA? zvA�stuje pravdu nad vA?emi lidskA?mi institucemi. KA�nA� je moA?no se -A�husovsky -A�odvolat proti vA?em pokusA?m pA�ivlastnit si ji. Vystavujeme se veA�ejnA� kritice, zda jsme se pA�i uskuteA?A?ovA?nA� svA�ho programu dali touto pravdou vA�st. Jsme otevA�eni dialogu se vA?emi, protoA?e jsme si vA�domi, A?e BA?h nestranA� ani osobA?m, ani politickA?m stranA?m, iA�kdyby nesly kA�esA?anskA� pojmenovA?nA�. Jde mu oA�to, aby vA?ichni byli zachrA?nA�ni. AA�na tomto dA�le zA?chrany aA�A?A?asti na pravA�m A?ivotA�, kterA? je obsahem BoA?A� spravedlnosti, chceme se podA�let sA�druhA?mi obA?any iA�politickA?mi subjekty. To nA?s zA?roveA? zavazuje k tomu, abychom podA�l na moci aA�kaA?dA? krok vA�jejA�m okrsku konali se svrchovanou obezA�etnostA�, aby moc zA?stA?vala napoA�A?d pod bdA�lou kontrolou vA?ech, protoA?e se mA?A?e za jistA?ch okolnostA� stA?t takA� ohroA?enA�m vA?ech.

V naA?A� konkrA�tnA� situaci dnes to znamenA?, A?e kA�esA?anskA? politik musA� vzA�t vA?A?nA� na vA�domA� pA�A�tomnost kA�esA?anA? vA?ech konfesA� vA�ostatnA�ch politickA?ch stranA?ch. VA�me pA�ece, A?e KDS se rozpustila vA�ODS. VA�sociA?lnA� demokracii se ustavila kA�esA?anskA? platforma.4 PodobnA� jako pA�ed A?asem politickA� strany zA?padnA� Evropy pochopily, A?e je tA�eba zruA?it monopol ZelenA?ch aA�pA�ejaly iA�do svA?ch programA? ekologickou problematiku, nenA� dnes ani KDU-A?SL vA�monopolnA�m postavenA�. NavA�c, aA�to je nejpodstatnA�jA?A�, bude vA�nebliA?A?A� budoucnosti rozhodovat to, jakA? duch pA�evlA?dne vA�jejA�ch A�adA?ch. ZatA�m, zA�historicky znA?mA?ch dA?vodA?, je to strana povA�tA?inA� jednA� konfese. Je to strana sA�A?irokA?m katolickA?m zA?zemA�m. JestliA?e vA?ak jiA? vA�tA�chto letech, aA�o to vA�ce vA�pA�A�A?tA�m stoletA�, mA? nadA�ji oslovit nejA?irA?A� spektrum lidA� jen ekumenicky A�orientovanA� kA�esA?anstvA�, politicky pA�itaA?livA? se mA?A?e stA?t kA�esA?anskA? strana jen tehdy, kdyA? vA�nA� bude moA?nA? dialog vA?ech konfesA�. KonkrA�tnA�: KDU-A?SL musA� pA�evzA�t nejnosnA�jA?A� tradice katolickA� sociA?lnA� nauky a pA�ivA�st je do rozhovorA? sA�nejsilnA�jA?A�mi tradicemi protestantismu svA�tovA�ho i A?eskA�ho. To pomA�jA�m pA�A�nos, kterA? snad bude moA?no A?ekat iA�od A?eskA�ho pravoslavA�, kterA� A?ije uA? po dlouhA? desetiletA� vA�oblasti stA�ednA� Evropy, tak hluboce poznamenanA� osvA�censtvA�m, modernismem iA�postmodernou. A?eskA? evangelA�k mA?A?e do politickA?ch A?vah iA�rozhodovA?nA� KDU-A?SL vnA�st prA?vA� onen vytA�A�benA? aA�dA�jinami mnohokrA?t provA�A�enA? smysl pro autoritu pravdy, kterou nelze sevA�A�t do A?A?dnA?ch instituA?nA�ch vazeb aA�myA?lenkovA?ch struktur, ale kA�nA�A? jsme prA?vA� proto vA?zA?ni silnA�jA?A� loajalitou neA? kA�prchavA?m stranickA?m zA?jmA?m. Takto konfesnA� pluralitnA� politickA? strana bude schopna pA�ijA�mat iA�podnA�ty tA�ch, kteA�A�, aA? nespjati sA�A?A?dnA?mi cA�rkvemi, vA?A?A� si pA�esto mravnA�ch aA�duchovnA�ch principA?, kterA�A� vtiskujA� politickA� stranA� peA?eA? odpovA�dnA�ho sprA?vce veA�ejnA?ch zA?leA?itostA�. VA�duchovnA�ch dA?razech aA�principech, jeA? vzeA?ly zA�vatikA?nskA�ho koncilnA�ho snA�movA?nA�A� vA�A?edesA?tA?ch letech, je uloA?en dosud ne plnA� vyuA?itA? potenciA?l pro ekumenicky pojatou kA�esA?anskou politiku pro naA?e A?asy. Bez A?A?rlivA� osobivosti, A?e jen ona sama je vA?luA?nou opeA?ovatelkou toho, co kA�esA?anstvA� vA�politice pA�inA?A?A�, ve vstA�A�cnA� otevA�enosti vA?A?i svA?m partnerA?m navenek iA�vA?A?i svA?m rA?znorodA� konfesnA� orientovanA?m A?lenA?m dovnitA�, mA?A?e KDU-A?SL v A?eskA� spoleA?nosti vykonat dA�lo, kterA� jA� po zA?sluze pA�inese A?ctu iA�politickA? prospA�ch.

_______________________________________________

1 ZnA?mA? A?vA?carskA? theolog Oscar Cullman: Der Staat im Neuen Testament, J. C. B. Mohr, TA?bingen, 1956, soudA�, A?e sA�jistotou lze A�A�ci: alespoA? jeden zA�uA?ednA�kA? JeA?A�A?ovA?ch byl revolucionA?A� (A�imon zA�lota), pravdA�podobnA� vA?ak jeA?tA� iA�dalA?A�, jako napA�. JidA?A? IA?kariotskA?, aA� snadA� iA�oba bratA�i Zebedeovi, str. 12.

2 Srv. protireformaA?nA� patent Ferdinanda II. zA�A?ervence 1927.

3 K. Barth: Rechtfertigung und Recht: Christengemeinde und BA?rgergemeinde,in: Theologische Studien, ZA?rich, 1944, II.vyd. samostatnA� 1970. PA�eloA?il do A?eA?tiny J. B. SouA?ek pod nA?zvem Obec kA�esA?anskA? a obA?anskA?, Praha, 1947.

4 IniciA?torem je senA?tor, doc.Dr. K. Floss.

In: TeologickA? reflexe 1, 1997, str. 59-63.