Je s liberalismem konec?

S liberalismem – A�A�kajA� nA�kteA�A� – je prA? v A?echA?ch konec. Ale neA? se rozhodneme, zda nad tA�m plakat nebo se radovat, mA�li bychom se jich zeptat, kterA? liberalismus majA� na mysli? Jsou totiA? nejmA�nA� tA�i. Liberalismus jednak znamenA? nA?zor, A?e stA?t se mA? pA�edevA?A�m postarat o to, aby jeho obA?anA� mohli A?A�t svobodnA�. To jest zajistit bezpeA?A� uvnitA� i navenek, lidskA? prA?va, rovnost pA�ed zA?konem, dodrA?ovA?nA� a vymA?hA?nA� prA?va (vA?etnA� majetkovA�ho) a koneA?nA� i rozumnou mA�nu a spravedlivA? daA?ovA? systA�m. VA?echno ostatnA� – A�A�kA? tenhle liberalismus – pA�ijde aA? potom, ve druhA� A�adA�. Tak tA�eba chudA� lidi musA�me nA�jak podporovat, ale prA?vA� proto, aby mohli A?A�t svobodnA� a nemuseli ze zoufalstvA� volit nA�jakA�ho Hitlera nebo komunismus. To je tedy liberalismus, A�eknA�me, politickA?.

Pak je tu liberalismus jako ekonomickA? teorie, kterA? A�A�kA?, A?e nejbohatA?A� bude spoleA?nost, kterA? nechA? co nejA?irA?A� volnA? prostor podnikA?nA� a obchodu. MalA� danA�, nA�zkA? inflace, vyrovnanA? rozpoA?et a bankovnA� tajemstvA�. Do ostatnA�ch vA�cA� se stA?t nemA? mA�chat a nechat vA�cem volnA? prA?bA�h: trh a soutA�A? si to uA? pA�ebere. Tohle prA? staA?A�, aby lidA� zaA?ali A?etA�it a pracovat, a takhle prA? vznikajA� hospodA?A�skA� zA?zraky.

LidA� si ovA?em pod svobodou pA�edstavujA� vA?elicos, a tak zejmA�na v bA?valA?ch komunistickA?ch zemA�ch vznikA? liberalismus, dejme tomu, gangsterskA?: koukej urvat, co se dA?, A?A?dnA? veA�ejnA? zA?jem neexistuje, penA�ze nesmrdA� a kdo chce chodit veA?er po ulici, mA? mA�t v kapse revolver. KdyA? nemA?, jeho chyba. Tenhle „liberalismus“ se pochopitelnA� nejvA�c lA�bA� tA�m, kdo majA� hodnA� penA�z a malA� zA?brany: A�A�kA? jim totiA? samA� pA�A�jemnA� vA�ci. MA?A? banku? ProA? by sis ji nevydlabal zevnitA�? StejnA� tA� nechytnou! MA?A? silnA� auto? ProA? bys nejezdil, jak tA� napadne? MA?me pA�ece svobodu! MA?A? platit danA�? ProA? bys to dA�lal, kdyA? mA?A?eA? A?A�ednA�ky podplatit? PotA�ebujeA? byt? ProA? bys ho kupoval, kdyA? ho mA?A?eA? dostat podvodem? AdvokA?t tA� z toho vysekA?! A tak dA?le.

Mezi tA�mi tA�emi liberalismy je zA�ejmA� dost velikA? rozdA�l – a prA?vA� takovA? rozdA�l je i mezi jejich konci. Kdyby ta zprA?va o „konci liberalismu“ mA�la znamenat, A?e skonA?A� ten tA�etA�, mohli bychom si, milA� A?tenA?A�i, zhluboka oddychnout. Tedy aspoA? my, co nemA?me ani banku, ani revolver, platA�me danA� a podplA?cet se nA?m nechce. BohuA?el se dA�vA?me na televizi a A?teme noviny, a tak takA� vA�me, A?e na konec gangsterskA�ho liberalismu v A?echA?ch to zrovna moc nevypadA?.

S tA�m druhA?m je to uA? trochu sloA?itA�jA?A�. KdyA? skonA?il socialismus, mnoho lidA� ho vzalo jako PA�smo svatA� – a teA? tohle! JenA?e ti, kdo ho tenkrA?t u nA?s tak nadA?enA� kA?zali (a byli mezi nimi i univerzitnA� profesoA�i), zapomnA�li na dvA� maliA?kosti. NevA?imli si, A?e je tu i ten gangsterskA?, a nA�kteA�A� mu moA?nA? i trochu pomohli. A pak pA�ehlA�dli, A?e ekonomickA? liberalismus samozA�ejmA� pA�edpoklA?dA? ten prvnA�, politickA?. PA�edpoklA?dA?, A?e zA?kony platA� a soudy soudA�, A?e krA?st se nevyplA?cA� a A?e lidA� jsou vA�tA?inou poctivA�. Bez tA�chhle „drobnostA�“ spoleA?nost rozumnA� fungovat nebude a nic nA?m nepomA?A?e, i kdybychom vA?echna cla zruA?ili. Ale pozor: kdyby mA�l jen tak skonA?it, nebyl by to A?A?dnA? dA?vod k radosti. EkonomickA? liberalismus je sice jen kousek pravdy, ale nenA� to pitomost. PotA�ebuje spoustu dalA?A�ch vA�cA�, ale bez nA�ho by to bylo asi jeA?tA� horA?A�.
A pak je tu ten prvnA�, skuteA?nA? politickA? liberalismus – a o tom bychom uA? A?ertovat vA?bec nemA�li. Nejenom proto, A?e ho pA�evzaly prakticky vA?echny politickA� strany ve vA?ech demokratickA?ch zemA�ch svA�ta. Ony ho totiA? pA�evzaly prA?vA� proto, A?e si lepA?A� spoleA?enskA? systA�m nedokA?zaly vymyslet. Dnes tedy otA?zka vA?bec nestojA�, zda politickA? liberalismus chceme nebo nechceme – ale zda ho dokA?A?eme uskuteA?nit, zda na nA�j mA?me nebo nemA?me. PolitickA? liberalismus v A?echA?ch jeA?tA� poA�A?dnA� nezaA?al, ale kdyby mA�l skonA?it, bylo by moA?nA? na A?ase zaA?A�t pA�emA?A?let – o emigraci.

1. 3. 1997

Konec liberalismu v A?echA?ch?

Pokud se po roce 1989 zdA?lo, A?e se vA?ichni demokratA�, obA?anA� i politici, na nA�A?em vA?bec shodnou, byl to tehdy ze vA?eho nejspA�A? liberalismus. A teA? je najednou slyA?et – a to nejen ze samA�ho okraje politiky – A?e s liberalismem je konec. A?e se vyA?erpal, zklamal, zkrA?tka A?e je pryA?. Je to pravda? Jak se to mohlo v tak krA?tkA� dobA� stA?t? A mA?A?eme tohle tvrzenA� jen tak mlA?ky pA�ijmout, pokA?vat hlavou a s Gogolem si povzdechnout: „Nu, kdyA? konec, tak konec“?

Rok po volbA?ch se ukA?zalo, A?e vlA?dA� dA?vA�A�uje mA?lo lidA� a nic nenasvA�dA?uje tomu, A?e by se jednalo o pA�echodnA? jev, pouhou fluktuaci. O pA�A�A?inA?ch se uA? hodnA� napsalo: dajA� se shrnout do tA�A� kapitol. PA�ednA� je to asi docela normA?lnA� A?nava, a to na obou stranA?ch. VlA?da pA?sobA� matnA?m dojmem, tvA?A�e ministrA? se okoukaly a lidem se zaA?A�nA? stA?skat po zmA�nA�. Je to ostatnA� jedna z mA?la politickA?ch radovA?nek, kterA� demokracie obyA?ejnA�mu voliA?i nabA�zA�: zvolit nA�koho jinA�ho. Za druhA� to bude kumulovanA? A?A?inek zklamA?nA� a stresA?, kterA� poslednA� lA�ta jaksi erodujA� nA�kdejA?A� nadA?enA� a snad i odhodlA?nA�: nebylo nA?m pA�edtA�m lA�p? I to je jev docela pA�irozenA?, nA�co jako chandra, kterA? nejen postkomunistickA� spoleA?nosti obA?as navA?tA�vuje.

Ale pak tu je i tA�etA� kapitola specifiA?tA�jA?A�ho zklamA?nA� vlA?dou a souA?asnou koalicA�. „Takhle jsme si to nepA�edstavovali“, A�A�kajA� stA?le A?astA�ji i ti, kteA�A� komunisty nejsou a nebyli, a A�A�kajA� to A?A�m dA?l hlasitA�ji a vzpurnA�ji. NemA? smysl hoA�ekovat nad chybami vlA?dy vA?bec: kterA?pak je nedA�lA?? Ale ta naA?e mA�la tu smA?lu, A?e svA� pA�A�vrA?ence zklamala v samA�m jA?dA�e svA�ho poselstvA�, neoliberA?lnA� „dobrA� zprA?vy“ o zA?zracA�ch trhu, bank, privatizace a monetA?rnA� politiky. HlasatelA� tA�to pA�A�jemnA� jednoduchA� nauky museli sami cA�tit nA�co jako zradu, kdyA? zaA?aly padat zrovna banky, A?stA�ednA� pilA�A� penA�A?nA�ho hospodA?A�stvA�, kdyA? se ukA?zalo, A?e sprA?vcovA� kuponovA?ch knA�A?ek uA? tA�mA�A� vyjedli jejich podstatu, a kdyA? nakonec – i ty, Brute? – zakolA�sala A?eskA? koruna. TA�i pA?chy a opory A?eskA� transformace jsou najednou dA�ravA�, dutA� a obA?as dokonce pA?chnou.

To je sice oA?klivA? nehoda, kterA? nA?s vA?echny silnA� poA?kodila a poA?kodA� – ale staA?A� k tomu, aby podryla vA�ru v liberalismus? Podle toho jakA?. RozumA�me-li liberalismem nA?zor, A?e hlavnA�m A?kolem stA?tu je zajiA?A?ovat svA?m obA?anA?m svobodu, jak se politickA? liberalismus klasicky definuje, nemohlo by se to zA�ejmA� stA?t. JenA?e tady se naA?A� pravici vymstil jeden prostA? trik, kterA? ostatnA� pouA?A�vali uA? komunistA�: princip pA�ibalovA?nA�. KdyA? chce A?lovA�k pA�evA�zt kA?men pA�es A�eku, naloA?A� ho na loA?ku – a pA�eveze. TotiA? nenA�-li moc tA�A?kA?; kdyA? se toho k loA?ce „pA�ibalA�“ uA? moc, pA?jde i s nA?kladem ke dnu. Tak se u nA?s kdysi pA�ibaloval komunismus tA�eba k mA�ru: chcete mA�r? Pak musA�te chtA�t i stranu a socialismus, protoA?e kapitalismus znamenA? vA?lku.

KdyA? se u nA?s formovaly pravicovA� strany, pA�ibalily k politickA�mu liberalismu jeA?tA� ekonomickA?: pA�esvA�dA?enA�, A?e nejbohatA?A� budou spoleA?nosti, kterA� vsadA� na volnou soutA�A?, volnA? obchod, minimA?lnA� zA?sahy stA?tu a rozpoA?tovou disciplinu. ZkuA?enost A�ady zemA� ukazuje, je to nejspA�A? pravda, ovA?em jen za urA?itA?ch pA�edpokladA?. NeoliberA?lnA� ekonomika ovA?em funguje i v zemA�ch, politicky nikterak liberA?lnA�ch. Naopak takovA? Locke, Montesquieu, Tocqueville nebo J. S. Mill se o banky, stA?tnA� rozpoA?et a inflaci vA?bec nezajA�mali – a pA�ece to nepochybnA� byli (politiA?tA�) liberA?lovA�. Ale nejen to. EkonomickA? liberalismus mA? svA� A?ertovo kopA?tko. Nejen peA?ovatelskA? stA?t, ale i slepA? dA?vA�ra v tuto teorii mA?A?e politickA� svobody nakonec ohrozit. Tak kdyA? politik tvrdA�, A?e v liberA?lnA�m demokratickA�m stA?tA� A?A?dnA? veA�ejnA? zA?jem neexistuje, A?e solidarita je socialistickA? pA�eA?itek nebo A?e nejlepA?A� odbory jsou A?A?dnA� odbory, dA?vA? velkA� A?A?sti obA?anA? najevo, A?e demokracie pro nA� nenA�. MyslA�te, A?e budou volit demokraty?

VlastA� ekonomickA�ho liberalismu je Anglie, kde se ovA?em pro dluhy jeA?tA� za Shakespeara vyA�ezA?vala libra masa a za Dickense chodilo do vA�zenA�. MoA?nA? takA� proto se mu na evropskA�m kontinentA� daA�A� mA�nA�. PA�edpoklA?dA? totiA? i dalA?A� lidskA� vlastnosti, v EvropA� mA�nA� bA�A?nA� a v tA� jejA� vA?chodnA�jA?A� A?A?sti vyloA?enA� nedostatkovA�. NenA� tedy divu, A?e se tu k nA�mu „pA�ibalil“ A?i spA�A? pA�ilepil „liberalismus“ gangsterskA?. Ten se sice vA�nuje spA�A? praxi neA? A?edA� teorii, pA�ece se vA?ak tu a tam projevA� i slovy. TA�eba uA? tA�m podezA�ele anarchistickA?m heslem, A?e A?A�m mA�nA� stA?tu, tA�m lA�p. Jak kde a jak pro koho! Nebo A?e prA?vo a prA?vnA�ci jen komplikujA� A?ivot, A?e o svoji bezpeA?nost se mA? postarat kaA?dA? sA?m, A?e A?A?dnA� penA�ze nesmrdA� (CA�sare, CA�sare, kam ses to dostal?) a A?e kdyA? se nA�kdo nechA? okrA?dat, je to jen a jen jeho problA�m. Tenhle typicky postkomunistickA? „liberalismus“ gaunerA? si jistA� nevymyslela vlA?da, ale tu a tam mu pA�ece jen nahrA?la. Nejen rA?znA?mi odvA?A?nA?mi vA?roky, kterA� pak jinA� „uvA?dA�li do praxe“. KdyA? rozhodla, A?e privatizace se nedajA� soudnA� pA�ezkoumA?vat, A?e nedbalost vA?A?i svA�A�enA�mu majetku nenA� zloA?in, kdyA? ministerstvo financA� vyloA?ilo podvodnA�kA?m, A?e s topnA?m olejem je vA?echno v poA�A?dku, byly to jenom kamA�nky. Daly se jeA?tA� pA�ibalovat k tA�m dvA�ma pA�edchozA�m liberalismA?m a tvrdit, A?e bez toho to nejde: komu se to nelA�bA�, pA�ipravuje nA?vrat komunismu. Chcete demokracii a svobodu? Tak mlA?te, lA�tajA� tA�A�sky! A pak se najednou ukA?zalo, A?e lodiA?ka liberalismu nabA�rA? vodu. UA? toho bylo moc.

PA�iznA?vA?m, A?e mA� to trklo aA? ve chvA�li, kdy vlA?da a koalice vloni unisono odmA�tly parlamentnA� vyA?etA�ovacA� komisi ve vA�ci zkrachovavA?A� banky. Poslanci by prA? stejnA� nic nevyA?etA�ili. To je moA?nA? pravda, ale A?lo pA�ece o nA�co docela jinA�ho: jasnA� se oddA�lit od gangsterskA�ho „liberalismu“ a ukA?zat, A?e vlA?da ho nekryje. MA?A?e se nA�kdo divit, A?e si dobrA? polovina lidA� myslA� pravA? opak? Co se stalo, nedA? se odestA?t. Ale co s tA�m teA?? Kdo si svobody opravdu vA?A?A�, nemA?A?e k tA�hle nebezpeA?nA� havA?rii jen mlA?ky pA�ihlA�A?et. NemA?-li pA�A�tA�A? stA?hnout ke dnu i svobodu a demokratickA? stA?t, musA�me pA�ednA� odmA�tnout kaA?dA� pA�ibalovA?nA�. GangsterskA? „liberalismus“ je tA�eba nazvat pravA?m jmA�nem a nekrA?t A?A?dnA?mi eufemismy. Jeho hlasatelA� – novinA?A�i i politici – majA� dobrA? dA?vod se stydA�t.

EkonomickA? liberalismus nemA? s gangsterstvA�m nic spoleA?nA�ho, ale i ten teA? musA�me – bohuA?el – oddA�lit. To nenA� naA?e chyba: je to vina tA�ch, kdo mu tuhle ostudu pA�ipravili. V prvnA� A�adA� jistA� tA�ch, co se k nA�mu „pA�ibalili“, v maskA?ch i s bA�lA?mi lA�meA?ky, ale takA� tA�ch, kdo jim v tom mA�li zabrA?nit a nezabrA?nili. PA�A�liA? mnoho lidA� mu pA�estalo vA�A�it, a jejich zklamA?nA� se nesmA� pA�enA�st na demokracii samu. Pokud ho vlA?da pA�ed obA?any obhA?jA�, budeme z toho mA�t upA�A�mnou radost. Ale my sami, demokratA� bez pA�A�vlastkA?, teA? mA?me starost jeA?tA� vA?A?nA�jA?A�: jak zachrA?nit pA�ed ostudou demokracii A?ili liberalismus politickA?, protoA?e bez nA�ho uA? A?A�t prostA� nechceme.

15. 3. 1997.