Interview o obA�ti J. Palacha

Bylo mu dvacet let. Provedl to dne 16. ledna 1969. Ve tA�i hodiny odpoledne pA�iA?el do vrchnA� A?A?sti VA?clavskA�ho nA?mA�stA� poblA�A? sochy sv. VA?clava. Polil se pA�inesenou hoA�lavinou, zapA?lil na sobA� odA�v a vA�dA?sledku toho si pA�ivodil tA�A?kA� popA?leniny. PA�i tom zA?stal stA?le pA�i vA�domA�. Na nA?sledky rozsA?hlA?ch popA?lenin zemA�el tA�i dny potA� na Klinice popA?lenin v Praze.

Jan Palach chtA�l, aby jeho A?in sebeupA?lenA� byl pochopen a pA�ijat jako radikA?lnA� signA?l k intenzivnA�jA?A�mu odporu proti obsazenA� A?eskoslovenska armA?dami stA?tA? VarA?avskA� smlouvy v A?ele se SovA�tskA?m svazem.

AA?koliv vA?ak jeho protestnA� sebevraA?da (a mA�nA� i dalA?A�, kterA� nA?sledovaly podle jeho vzoru) hluboce otA�A?sla veA�ejnA?m mA�nA�nA�m, tehdejA?A� politickA? vA?voj v tehdejA?A�m A?eskoslovensku hloubA�ji neovlivnila.

O PalachovA� dobA� i A?inu jsme hovoA�ili sA�Jakubem S. Trojanem. Ten byl tehdy evangelickA?m farA?A�em vA�LibA?ici nad Vltavou. A protoA?e rodina PalachovA?ch patA�ila do tamA�jA?A�ho sboru, byl J. S. Trojan nA?slednA� poA?A?dA?n, aby vykonal pohA�eb Jana Palacha. VA�jeho A?inu vidA� mnohem vA�ce, neA? jen politickA� gesto. VnA�mA? ho jako obecnou duchovnA�-mravnA� vA?zvu.

V cA�rkvi o VA?s mnozA� vA�dA�, A?e jste pohA�bA�val Jana Palacha. Jak to v tA�ch dnech pA�esnA� bylo?

Ze zaA?A?tku nebylo vA?bec jasnA�, kdo bude na pohA�bu hovoA�it, kdo a jak se sA�Janem Palachem rozlouA?A�. VysokoA?kolA?ci, kteA�A� pohA�eb pA�ipravovali, rozhodli, A?e to mA?m bA?t jA? jako farA?A� sboru, do kterA�ho Jan Palach patA�il. VyA?lo se zA�dvorany Karlovy univerzity, kde u vystavenA� rakve promluvila A�ada pA�edstavitelA? UK. Pak se A?lo prA?vodem mezi A�obrovskA?mi zA?stupy, lemujA�cA�mi celou cestu, kA�FilozofickA� fakultA�. Tam se jejA� pA�edstavitelA� rozlouA?ili se svA?m studentem J. Palachem. Odtamtud byla rakev sA�jeho ostatky A�pA�evezena na OlA?any, kde jsem kA?zal a vedl pohA�ebnA� obA�ad..

Podepsalo se podle VA?s na osobnosti J. P. nA�jak vA?raznA�ji to, A?e pochA?zel z A?eskobratrskA� rodiny? Byl z rodiny evangelickA�ho A?ivnostnA�ka – cukrA?A�e ze VA?etat.

PoprvA� a zA?roveA? vlastnA� naposledy jsem Palacha spatA�il 25. prosince 1968 na vA?noA?nA�ch bohosluA?bA?ch vA�libiA?skA�m sboru. Jeho maminku jsem znal zA�bohosluA?eb, navA?tA�vil jsem ji i u nich ve VA?etatech. TatA�nek uA? neA?il, a ani Jana, ani jeho bratra jsem dA�A�ve neznal. Toho vA?noA?nA�ho dne se Jan zA?A?astnil i veA?eA�e PA?nA� a pA�i vychA?zenA� jsme spolu prohodili pA?r slov. VyjA?dA�il znepokojenA�, A?e se nA?rod pA�A�liA? poddA?vA? novA�mu pookupaA?nA�mu reA?imu. DomnA�val se, A?e i cA�rkev by mA�la proti tomu nA�co dA�lat.

Jak jste hodnotil jeho rozhodnutA� a A?in vA�prvnA� chvA�li, kdyA? jste se o nA�m dozvA�dA�l a jak ho hodnotA�te nynA�, sA�odstupem?

VA�tom, jak ho hodnotA�m tehdy a dneska, nenA� rozdA�lu. Nikdy mA� nenapadlo, A?e by A?lo o A?in nA�jakA�ho psychicky naruA?enA�ho jedince. Jeho A?in byl a je pro mA� A?istA? a ojedinA�lA?. VzruA?enA�, kterA� vyvolal vA�celA� spoleA?nosti, bylo naprosto spontA?nnA�, od nejprostA?A�ch lidA� aA? po nejvyA?A?A� stA?tnA� pA�edstavitele. KaA?dA? cA�til, A?e se stalo nA�co naprosto mimoA�A?dnA�ho!

Od zaA?A?tku byl pro mne Palachova sebeobA�A? A?inem, A�kterA? pA�esA?hl svA�t politiky. Byla to vA?zva, jak naloA?A�me se svA?m A?ivotem. AA? do nynA�jA?ka se A?as od A?asu zamA?A?lA�m, zda lze nA�co podobnA�ho a�� vA�jinA� oblasti, jinA?m zpA?sobem a�� vedle tohoto A?inu postavit.

Teologicky mi bylo jasnA�, A?e jeho obA�A? nelze srovnA?vat sA�JeA?A�A?ovou obA�tA�, pA�edevA?A�m proto, A?e pA�ed PalachovA?m upA?lenA�m o nA�m nic nevA�me, – A�A?lo o A?in osamocenA�ho mladA�ho A?lovA�ka! Je ovA?em jistA�, A?e Palach sA?m sebe zmaA�il vA�oA?ekA?vA?nA�, A?e my nA?slednA� povedeme odpovA�dnA? A?ivot vA�plnA�m nasazenA� pro dobrou vA�c.

StudentskA? A?ivot J. P. a jeho vrstevnA�kA? byl podobnA? A?ivotu dneA?nA�ch studentA? – pA�ednA?A?ky a seminA?A�e, ale takA� posedA?vA?nA� v kavA?rnA?ch, hospA?dkA?ch, knihovnA?ch. Jak se to stane, A?e pak najednou student udA�lA? tak nezvyklou vA�c?

MyslA�m, A?e byl zcela vA?jimeA?nou osobnostA�, A?e nebyl obyA?ejnA?m studentem. Jsou i mnozA� jinA�, kteA�A� poctivA� studujA�. On se vA?ak nechal inspirovat, pA�edevA?A�m zA�literatury, nejvA�tA?A�mi postavami A?eskA?ch i svA�tovA?ch dA�jin a��A� Husem, Masarykem, ale takA� GA?ndhA�m. UA? dA�A�ve se vA�rA?znA?ch situacA�ch dokA?zal zastat spravedlivA� vA�ci proti bezprA?vA�, napA�. vA�A?asech svA�ho studia na A�jednA� brigA?dA� vA�SovA�tskA�m svazu. Jeho sebeobA�A? je srozumitelnA? A�na pozadA� jeho A�pA�edchA?zejA�cA�ho A?ivota.

VychA?zel pA�i svA?ch A?ivotnA�ch rozhodovA?nA�ch zA�toho, A?e vA�ci je moA?no zmA�nit. VA�dA�l ovA?em, A?e to chce odvahu, osobnA� nasazenA�, rozhodnost A�pA�ekroA?it dosavadnA� limity. SvA?m poslednA�m A?inem pak pA�ekroA?il vA?echny dosavadnA� limity. Politika , – vA�masarykovskA�m pojetA� veA?kerA? veA�ejnA? A?ivot – je jen skromnA�jA?A� A?A?stA� A?ivota duchovnA�ho. Palach porozumA�l tomu, A?e jeho A?ivot je A?ivotem v odpovA�dnostA� za a�zstav svA�taa�? kolem nA�ho.

Jan byl houA?evnatA?m a cA�levA�domA?m studentem. Jak se to stane, A?e jedna skupina takovA?ch lidA� zaA?ne dA�lat kariA�ru v komunistickA� stranA�, kde ochotnA� „drA?A� hubu a krok“ s hloupou vlA?dnoucA� ideologiA�, a druhA? skupina houA?evnatA?ch vystoupA� proti vlA?dnoucA� moci, i kdyA? je za to A?ekA? hanba a veA�ejnA� poniA?ovA?nA�?

Jsou taky jeA?tA� jinA� a�zhouA?evnatA�a�?, – tA�etA� skupina! Ti se nepA�izpA?sobA�, tvrdA� pracujA�, starajA� se o svA� rodiny. Palachova vA?zva nenA� jen A?zce politickA?, pA�esahuje tehdejA?A� historickou situaci okupace. NenA� to A?in pA�edevA?A�m negativnA�: A?in proti! MA? obecnA�jA?A� a hlavnA� pozitivnA� dosah! A taky to nebyla vA?zva: TeA? se vA?ichni upalujte! ObA�toval se, aby vA�nA?s vyburcoval to nejlepA?A�. A?A?st lidA� se navzdory tomu pA�izpA?sobila rychle a A�bez vnitA�nA�ch problA�mA?. DalA?A� se pA�izpA?sobovali se skA�A�pA�nA�m zubA?. A pak tu byla znaA?nA? A?A?st lidA�, kteA�A� si sA�komunisty nezadali, nezplanA�li, A�poctivA� pracovali, studovali, dbali na svou mravnA� integritu a nezapomA�nalia�� Nebyly jen dvA� alternativy!

Ale kA�VaA?A� otA?zce: KdyA? se nA�kdo pA�izpA?sobA� a posluhuje, tak to na nA�m zanechA? destruktivnA� stopy. MyA?lenkovA� zjalovA� ve svA�m uvaA?ovA?nA� i rozhodovA?nA� A�UtrA?cA� a promarA?uje svA?j A?ivot. Ten jedinA? A?ivot ve svA� pozemskosti se vztahem kA�vA�A?nA�mu urA?enA�.!

Cituji sA�pamA�tA� Palachova spolubydlA�cA�ho: a�zJA? jsem s PalachovA?m A?inem, kterA?m jsem byl velice pA�ekvapen, nesouhlasil a nikdy bych jej nenA?sledoval. Byl jsem toho nA?zoru, A?e tento krok je neA?A?innA?, A?e to sice moA?nA? zatA�ese nA�kterA?mi prostA?mi lidmi a jejich svA�domA�m, A?e ti vA?ak mohou sotva nA�co ovlivnit. StA�A?A� to vA?ak zapA?sobA� na tak otrlA� politiky, jakA?mi byli sovA�tA?tA� neostalinistA� a jejich domA?cA� nohsledi, kteA�A� v tA� dobA� byli na tahu.a�? Co vy na to?

NesouhlasA�m. PA�edstavitelA� tehdejA?A�ho reA?imu jednali svA?m zpA?sobem odpovA�dnA�. Nejprve museli zamezit tomu, aby nedoA?lo kA�A�etA�zu dalA?A�ch takovA?ch A?inA?. To by bylo spoleA?ensky obrovsky riskantnA�. Ani nejvyA?A?A� pA�edstavitelA� tehdejA?A�ch komunistA? nesniA?ovali hodnotu Palachova A?inu a nebyli cyniA?tA�!

VA?ichni lidA�, obA?anA� i politiA?tA� pA�edstavitelA�, byli nejprve PalachovA?m A?inem pA�ekvapeni, zaskoA?eni a A�vzruA?eni. Bylo zA�ejmA�, A?e neA?lo zA�jeho strany o A?in, za nA�mA? by se skrA?valy neA?istA� motivy. Ale zA?roveA? bylo jasnA�, A?e reagovat na PalachA?v A?in pA�imA�A�enA� by znamenalo skuteA?nou zmA�nu A?ivota, a to je vA�c velmi nA?roA?nA?. Takovou vA?zvu tA�A?ko pA�ijA�mA?me. LidA� vA?A?i tomu zaujali -A� aniA? to vyslovili a�� obrannA? postoj: a�zMy na nA�co podobnA�ho prostA� nemA?me!a�?

SA�tA�m souznA� mA?j pocit, A?e dalA?A�ch dvacet let se vA�naA?A� spoleA?nosti A?ilo, jakoby Palacha nebylo. LidA� se bA?li oponovat a nechali se diktaturou zatlaA?it do kouta…

Ano, to nechali. Ale se A?patnA?m svA�domA�m! PotvrzenA� vA?znamu Palachovy obA�ti vidA�m i v udA?lostech zA�roku 1989, A?i vlastnA� uA? na jeho poA?A?tku. VA�tzv. a�zPalachovA?ch dnecha�? se protestovalo. AA� demonstranti vA�dA�li, A?e Palach je jejich a�zlepA?A� jA?a�?. JenA?e A?lovA�k tA�A?ko snA?A?A�, A?e je tu nA�kdo lepA?A� neA? on. A tak to mnozA�, kromA� nekonformnA�ch obA?anA?, vA�sobA� zapudili, kdesi vA�hloubi jejich bytosti pracovalo jejich poA?ramocenA� svA�domA�.

DuchovnA� se to zA?roA?ilo prA?vA� ve zpA?sobu, jak vA�osmdesA?tA�m devA?tA�m probA�hl pA�evrat Je to nA?hoda, A?e probA�hl bez nA?silA�, A?e nebylo rozbito jedinA� okno?! ZpA?sob tohoto pokojnA�ho pA�evratu by byl podle mne nemyslitelnA? bez toho, co pA�edchA?zelo. Byl jsem na listopadovA?ch demonstracA�ch. A�NA�kteA�A� tam stA?li a plakali. PlA?A? znamenal oA?istu. Palach je naA?e lepA?A� jA?, pA�edeA?el nA?s vA�protestu, ke kterA�mu jsme nemA�li dA�A�ve sami sA�lu..

Co pA�inesla osobnA� angaA?ovanost na udA?lostech kolem smrti Jana Palacha VA?m osobnA�? Jednak vA�A?ivotA� vA�komunistickA� spoleA?nost, jednak i duchovnA� nebo mravnA�…

Nejprve duchovnA� a mravnA� rovina: A?lovA�k se ve svA?ch zA?pasech inspiruje rA?znA?mi pA�A�klady. Na prvnA�m mA�stA� je pro mne samozA�ejmA� JeA?A�A?. Ale pak je tu galerie vyznavaA?A?, jejichA?A� A?iny pA�ipomA�najA�A�JeA?A�A?ovu cestou, napA�. Hus se svou obA�tA� a dalA?A�. Palach svou sebeobA�tA� a�� ne sebevraA?dou! a�� tam patA�A� rovnA�A?. VA�lepA?A�ch chvA�lA�ch A?ivota mne takovA� vzory doprovA?zejA� dodnes.

A co se tA?A?e reakce komunistickA� moci: A�NA�jakou dobu se nedA�lo nic. ProsovA�tskA� stranickA� vedenA� mA�lo A�adu mA�sA�cA? starosti samo se sebou: museli nejprve znovuzA�skat pozice ve stranickA�m aparA?tu. Pak jsem dostA?valA� A?as od A?asu zprA?vy, A?e proti mnA� tehdejA?A� StB shromaA?A?uje svA�dectvA�, A?e jsem Palacha na jeho sebevraA?du pA�ipravil. A pak vA�zA?A�A� 1970 mA� pA�edvolali a chtA�li obvinit zA�pA�A�pravy a napomA?hA?nA� kA�sebevraA?dA�. A?e prA? jsem mu dodal nA?boA?enskou A?tA�chu. Fascinovalo je totiA?, A?e se upA?lil tak dA?stojnA?m, klidnA?mA� zpA?sobem. Po velmi dramatickA�m vA?slechu si uvA�domili, A?e je to neschA?dnA? varianta, pro kterou nejsou A?A?dnA� dA?kazy…