Interview o nezamA�stnanosti

Pavel KeA�kovskA?: NezamA�stnanost je pro nA?s novA? fenomA�n. Panuje kolem nA� mnoA�ho nejasnostA�. PoA?A?dali jsme dA�kana EvangelickA� teologickA� fakulty Karlovy univerzity profesora ThDr. Ing. Jakuba S. Trojana, aby nA?m sdA�lil svA� stanovisko k moA?nosti cA�rkvA� aktivnA� napomoci pA�i A�eA?enA� problA�mA? s neA�zamA�stnanostA�. Prof. Trojan pA�ednA?A?A� etiku na zmA�nA�nA� fakultA�.

Jakub Trojan: NezamA�stanost je po mA�m soudu v postindustriA?lnA� spoleA?nosti neodstraniA�telnA?. PA�ed dvaceti lety existovala jeA?tA� tzv. plnA? zamA�stnaA�nost. NA�kteA�A� ekonomovA� a politikovA� o nA� snA� i dnes a vyslovujA� nesplnitelnA� sliby. NezamA�stanost nenA� pA�echodnA? jev. PokraA?ujA�A�cA� nezamA�stnanost v zA?padnA�ch zemA�ch a zaA?A�najA�cA� v Japonsku usvA�dA?uje jejich sliby z nereA?lnosti. UA? jsme se vzdA?lili v prA?mA�ru od pA�A�pustnA� tA�A�procentnA� hranice nezamA�stnanosti, kterA? umoA?nuje mobilitu pracovnA� sA�ly, a nA?vrat k nA� bude stA?le obtA�A?nA�jA?A�.

P.K.: ProA??

J.T.: ModernA� spoleA?nost vybavenA? ve vA?ech oblastech A?piA?kovou technologiA� a�� to platA� i o sluA?bA?ch, kterA� dA�A�v vstA�ebA?valy pA�ebyteA?nA� sA�ly zA�prA?myslu a�� najednou zjiA?A?uje, A?e lidskA? sA�la je nadbyteA?nA?.

P.K. NezamA�stnanost je tedy logickA? dA?sledek pokraA?ujA�cA�ho technickA�ho rozvoje?

J.T. Ano. SpoleA?nost se uA?ivA� a dokonce poroste, aniA? by museli vA?ichni jejA� A?lenovA� pracovat. A nezaA�mA�stnanost bude stoupat. DneA?nA�ch 8a��10% nenA� koneA?nA� stadium. Ale veA�ejnA� mA�nA�nA�, vA�tA?ina politikA? a ekonomA? se navzA?jem stA?le ujiA?A?ujA�, A?e nezamA�stnanost je odstranitelnA?.

P.K. Na nezamA�stnanA� se mnozA� dA�vajA� s velkA?mi pA�edsudky.

J.T. ObecnA� mA�nA�nA� je, A?e jsou to neA?ikovnA� lidA�, A?e nejsou ochotnA� pracovat a ujA�dajA� ze spoleA?nA�A�ho kolA?A?e. TakovA? pohled na nezamA�stnanost nenA� vA?sledkem obyA?ejnA� lidskA� zA?visti nebo zloby, ale celA�ho tisA�ciletA�ho vA?voje. V nA�m se ve stA?le stoupajA�cA� mA�A�e zaA?alo prosazovat pravidlo, A?e prostA�edA�nictvA�m trhu zA�skA?vA? prA?ce svou odmA�nu ve formA� platu, mzdy. PlatA�, A?e ten, kdo pracuje, zA�skA? odmA�nu. Kdo vA?kon nepodA?vA?, neobdrA?A� odmA�nu. To je v ostrA�m rozporu s protestantskou vA�rou, A?e milost pA�edchA?zA� nA?A? vA?kon. Jsme A?ivi pouhou milostA� a jen a�zzdarmaa�? jsme pA�ijati Bohem, a to dA�A�ve, neA? nA�co vykonA?me.

Po staletA� bylo toto pravidlo a�zspA?sya�? chA?pA?no individualisticky. MyslA�m si, A?e by mohlo a mA�lo bA?t pochopeno jakoA� zA?kladnA� sociA?lnA�a��etickA? princip, kterA? by mA�l bA?t vnesen do spoleA?enskA?ch vztahA?. Korigoval by tak dosavadnA� princip strohA� zA?vislosti odmA�ny (mzdy, platu) na vA?konu (prA?ci). KaA?dA? smysluplnA? A?innost mA? pA�ece svou dA?stojnost, aniA? by musela prochA?zet mA�diem trA?nA�ch vztahA?. NezmA�stnanA�, kteA�A� se nemohou z objektivnA�ch pA�A�A?in uplatnit na trhu prA?ce, pokud mohou vykonA?vat jinou A?innost, kterA? je ku prospA�chu jim samA?m i A?irA?A�mu okolA�, zaslouA?A� si za to zA�skat prostA�edky na obA?ivu PA�ipomA�nA? nA?m to i biblickA� podobenstvA� o dA�lnA�cA�ch na vinici. I ti poslednA�, kteA�A� udA�lali nesmA�rnA� mA?lo z hlediska trA?nA�ch vA?konA?, zaslouA?A� si jeden denA?r, symbolizujA�cA� A?ivotnA� nA?klady.

P.K. To by znamenalo zmA�nu mentality veA�ejnA�ho mA�nA�nA�. NastA?vA? civilizaA?nA� zlom?

J.T. Ano, spoleA?nost musA� znovu sama sobA� porozumA�t. Tak jako se podaA�ilo kA�esA?anA?m vnA�st sedmA? den a�� to nenA� sociA?lnA� etickA? vyA�nA?lez A�A�mskA� spoleA?nosti a�� do struktury sociA?lnA�-etickA?ch vztahA?, stejnA� tak by se mA�la uplatnit i tato novA? mentalita, A?e kaA?dA? smysluplnA? A?innost (kulturnA�, diakonickA?, zdravotnA�, ale i peA?ovA?nA� A?eny o domA?cnost, cestovA?nA�, sebevzdA�A�lA?vA?nA�, spolkovA? A?i ekologickA? A?innost aj.), kterA? stojA� jakoby vedle pracovnA�ho procesu, mA? svA� mA�sto ve spoleA?nosti.

P.K. NemA�li bychom mA�t tedy strach z nezamA�stnanosti, ale z nezmA�nA�nA� mentality zamA�stnanA?ch i nezamA�stnanA?ch…

J.T. …a z tupA� setrvaA?nosti politickA�ho mA�nA�nA�, kterA� poklA?dA? nezamA�stnanost za pA�echodnA? jev, chlA?cholA� populisticky davy, aniA? by se veA�ejnosti nabA�dlA� pestrA? vA�jA�A� novA?ch moA?nostA�. Zde vidA�m eminentnA� roli cA�rkvA� na zdA?stojnA�nA� A?ivota nezamA�stnanA?ch. CA�rkev by mA�la dodA?vat odvahu k sluA?bA� v nejrA?znA�jA?A�ch zaA�A�zenA�ch, mA�la by tlaA?it na zA?konodA?rce a spoluvytvA?A�et novA� klima porozumA�nA� pro tento civilizaA?nA� zlom.

P.K. MluvA� se teA? hodnA� o zlomech a konci epochy. TvA?j zlomovA? koncept nepA�edpoklA?dA? zhroucenA� epochy, ale rozvinutA�.

J.T. DA? se to tak A�A�ci. VidA�m ovA?em nebezpeA?A�. Kdyby nA?A? typ technickA� civilizace s dosavadnA� technologiA� byl transplantovA?n do vA?ech kontinentA? a stA?tA?, naA?e planeta by to neunesla. StA?le vA�tA?A� poA?et politikA? a vA�dcA? si uvA�domuje, A?e nelze pokraA?ovat stejnou cestou. Jsem pA�esvA�dA?en, A?e naA?e civilizace vyvine obrovskA� A?silA�, zmobilizuje pA�edstavivost, a jakA?si sebezA?chovnA? pud nA?m pomA?A?e najA�t A�eA?enA�. ZnamenA� toho sebezA?chovnA�ho procesu jiA? jsou vidA�t. SamozA�ejmA�, A?e se nestaneme sbA�raA?i a lovci a�� to by znamenalo drastickA� snA�A�A?enA� poA?tu obyvatel, napA�. 60 tisA�c australskA?ch domorodcA? potA�eA�buje pA�i danA�m zpA?sobu obA?ivy prostor o zhruba 200 tisA�c km2. NA?vrat nenA� moA?nA?. PokraA?ovat v dosavadnA�m trendu vA?ak takA� nenA� moA?nA�. NevyjA�mA?m problA�m nezamA�stA�nanosti z celkovA� krize. StojA�me na rozcestA� civilizacA�. A nemysA�lA�m si, A?e se vA?echny problA�my vyA�eA?A�, jakmile zavedeme trA?nA� vztahy a demokratickA? politickA? systA�m. SvA�t trpA� nerovnovA?hou a napA�tA�m mezi severem a jihem. SvA�t je v hlubokA� ekologickA� krizi. ZmA�na je nutnA?.

P.K. Odkud pA�ijde? Zase z euroa��americkA� oblasti?

J.T. Jsem o tom pA�esvA�dA?en. OdmA�tA?m romantickou ideologii, kterA? se zhlA�A?A� v primitivnA�ch podmA�nkA?ch tA�etA�ho svA�ta a domnA�vA? se, A?e tam pro evropskA�ho a americkA�ho A?lovA�ka je obsaA?en model buouA�cA�ho civilizaA?nA�ho poA�A?dku. Jsou tam jistA� nA�kterA� aspekty, kterA� je moA?nA� vkompoA�novat do novA�ho civilizaA?nA�ho obrazce, ale zA?kladnA� zmA�na mA?A?e pA�ijA�t jen z tA� nejrozvinutA�jA?A� spoleA?nosti.

P.K. Jsou ve tA�etA�m svA�tA� teoretikovA�, kteA�A� pA�emA?A?lejA� o nezamA�stA�nanosti podobnA?m zpA?sobem, jakA? jsi nA?m nynA� pA�edloA?il?

J.T. Ve tA�etA�m svA�tA� je nezamA�stnanost, ale je ponA�kud jinA�ho druA�hu. Tyto zemA� nejsou plnA� zapojeny do svA�tovA�ho trA?nA�ho systA�mu. PA�eA?A�vajA� zde enklA?vy netrA?nA�ho hospodA?A�stvA�.A� A?astokrA?t se spA�A?e jednA? o sousedA�skou vA?pomoc, vA?mA�nnA? obchod atd. V okrajovA?ch A?A?stech A?A�ny dosud neznajA� penA�ze a�� napA�. poblA�A? hranic s Barmou, a o nA�kolik set kilometrA? dA?l je nejrozvinutA�jA?A� civilizaA?nA� typ hospodA?A�skA?ch vztahA? a�� zona volnA�ho obchodu. TA�etA� svA�t vykazuje velmi rozdA�lnA� hospodA?A�skA� vztahy. Zde jde A?asto o holA� pA�eA?itA� na pokraji hladu a totA?lnA� bA�dy. A protoA?e tu existuje jinA? typ nezamA�stnanosti neA? v EvropA�, nemA?A?eme odtud oA?ekA?vat podnA�ty pro A�eA?enA� naA?A� nezamA�stnanosti.

P.K. ZejmA�na v malA?ch mA�stech a na vesnici je vA?ak i u nA?s velkA? strach z nezamA�stnanosti. Jak to souvisA� s pA�edsudky a kreativiA�tou A?lovA�ka?

J.T. NedA?vno jsem byl s manA?elkou na jednA� konferenci ve Skotsku. V oblasti mA�sta Glasgowa byla tradiA?nA� po dlouhA? desetiletA� vA?roA�ba lodA�, hutnictvA�, strojA�renstvA�. NynA� jsou tato odvA�tvA� v A?padA�ku, protoA?e loA?aA�skA? prA?mysl se pA�esunul do jihovA?chodnA� Asie neA�bo jinA?ch zemA�. Po nA�kolik generacA� se tu povolA?nA� dA�dila z otce na syna a nynA� v dobA� A?padku si tamnA� nezamA�stnanA� nevA�dA� rady, co poA?A�t. V jiA?nA� Anglii by pomA�rnA� lehce zA�skali zamA�stnA?nA�. Nedovedou si vA?ak pA�edstavit, A?e by mA�li odejA�t z mA�sta, kde jsou zakoA�enA�ni. V minulA�m stoletA� do tohoto prA?myslovA�ho kraje pA�ichA?zeli ze skotskA� vysoA?iny, z Irska a�� ta mobilita zde tedy byla a�� nynA� se lekajA� pA�edstavy, A?e by mA�li, zejmA�na mladA�, odejA�t do jiA?A�nA� Anglie a tam hledat obA?ivu. ZaA?A�t s odvahou, s jistA?m rizikem, bA?t tvA?rA?A� a�� ne, to radA�ji zA?stanou tam, kde jsou zvyklA� a pobA�A�rajA� nezamA�stnaneckA� penA�ze. PrA?ce ve fabrice na poA?A�taA?e, kterou tam postavila IBM, se jim zdA? skoro nedA?stojnA? a�� jim loA?aA�A?m s forA�telem a muskulatA?rou. Ve Skotku je naA?tA�stA� dost organizacA� a spolA�kA? vzdA�lA?vacA�ch a zA?bavnA?ch, turistickA?ch, kulturnA�ch, kterA� do znaA?nA� A?A?sti vstA�ebajA� tyto uvolnA�nA� pracovnA� sA�ly. NabA�dnou jim smysluplnou A?innost . A?ivi jsou pak ze stA?tnA�ch prostA�edkA?, z prostA�edkA? nadacA� a podpA?rnA?ch organizacA�.

Ani u nA?s zatA�m nezdomA?cnA�la mobilita, kterou znA?me tA�eba z Ameriky. AmeriA?an se v prA?mA�ru kaA?dA?ch pA�t let stA�huje ze stA?tu do stA?tu. To Evropa neznA?. LidA� u nA?s tomu nejsou zvyklA�. PA�ispA�vA? k tomu samozA�ejmA� i dneA?nA� bytovA? politika. NenA� kam odejA�t. Ale uA? i zde zaznamenA?vA?me prvnA� signA?ly zmA�ny.

P.K. MalA? kreativita a mobilita je problA�m u nezamA�stnanA?ch, ale zejmA�na u tA�lesnA� postiA?enA?ch a invalidnA�ch. Jakou A?lohu zde sehrA?vA? cA�rkev?

J.T. Zde je velikA� pole pA?sobnosti pro cA�rkev. UjA�mA?a��li se cA�rkev humanitA?rnA� sluA?by, mA�la by pro to mA�t celA? spoleA?nost pochopenA� a poskytnout potA�ebnA� prostA�edky. V cestA� opA�t stojA� velkA? pA�ekA?A?ka, jakA?si pA�edA�sudek, kterA? stavA� stA?t proti ostatnA�m organizacA�m. Je tA�eba si uvA�domit, A?e prostA�edky stA?tu jsou vlastnA� prostA�edky spoleA?nosA�ti. Ta je poskytuje a�� dalo by se A�A�ci a�� jakA�musi A?A?etnA�mu mA�sA�tu, kterA� je pak pA�erozdA�luje. TA�m mA�stem je stA?t. Nic vA�c, nic mA�nA�. Je to spoleA?nost, kde se vytvA?A�ejA� hodnoty. SpoleA?nost je odpovA�dna za urA?enA� priorit pA�i jejich rozdA�lovA?nA� a pA�erozdA�lovA?nA�. To se dA�je veA�ejnA?m dialogem mezi politiky, A?urA�nalisty a veA�ejnA?m mA�nA�nA�m. RA?znA� spoleA?enskA� zA?jmy se musA� dosA�tat do rozhovoru. A cA�rkve se mohou stA?t mA�stem, kde se problA�my artiA�kulujA� a�� kde probA�hA? v pravA� atmosfA�A�e sebereflexe spoleA?nosti a nachA?zejA� A�eA?enA�. To majA� vzdA�lanA� lidA� v cA�rkvi promA?A?let z pozice vA�ry, PA�sma a zA?roveA? rozumA�t vA�cnA� onA�m problA�mA?m. SociA?lnA�ch motivA?, impulA�zA? vyA?teme z bible pomA�rnA� dost, ale propadA?me iluzi, A?e je moA?no tyto poznatky bezprostA�ednA� vtA�lit do spoleA?enskA?ch poA�A?dkA?. To se mA?A?e stA?t jen zprostA�edkovanA�. K zprostA�edkovA?nA� je zapotA�ebA� dialog sA�ostatnA�mi. Do nA�ho mA? vstupovat odbornA? i laickA? veA�ejnost. KA�esA?anskA� prostA�edA� mA?A?e nabA�dnout duchovnA� a mravA�nA� platformu a instanci, v jejA�mA? svA�tle tA�mto sociA?lnA�a��ekonomickA?m problA�mA?m porozumA�me. TechnickA� A�eA?enA� musA�me vA?ak konzultovat s ostatnA�mi.

P.K. NaA?e cA�rkev udA�lala nA�kolik nesmA�lA?ch krokA? smA�rem, kterA? naznaA?ujeA?: prostA�ednictvA�m Diakonie, EvangelickA?ch akademiA�. EvangelickA� A?asopisy se vA?ak k tA�mto tA�matA?m pA�A�liA? nevyjadA�ujA�, poA�kud je vA?bec vidA�.

J.T. CA�rkev by si mA�la cA�levA�domA� vychovA?vat svA� studenty na teoA�logickA?ch fakultA?ch, aby se vA�novali tA�mto otA?zkA?m. Nejen katedra sociA?lnA� teologie, ale i praktickA? teologie, systematika ve vzA?A�jemnA� spoluprA?ci by se mA�ly pokusit vyjA�t dA?l, nezA?stat jen u suA�mA?A�e biblickA?ch vA?zev. VtA�lit nA�kterA� biblickA� impulzy do souA?asnA� spoA�leA?nosti a�� to ovA?em vyA?aduje vA�cnou znalost problA�mA?, kterA� jsou v nA� A?ivA�. Jen tak ji lze postupnA� modifikovat.

P.K. ProtestantA� mA�li lvA� podA�l na vzniku zA?padnA�ch demokraticA�kA?ch spoleA?nostA�. Je nA�kterA? cA�rkevnA� denominace pA�ipravenA�jA?A� k dialogu se spoleA?nostA� neA? tA�eba naA?e?

J.T. A?A�mskokatolickA? cA�rkev vA�ce neA? sto let vypracovA?vA? rA?znA� doktrA�ny dotA?kajA�cA� se sociA?lnA�ch vA�cA� a jejA� uA?itelskA? A?i�?A�ad nabA�zA� zA?kladnA� orientaci v tA�chto otA?zkA?ch. ProtestantA� magisterium neA�majA�. ExistujA� samozA�ejmA� rA?znA� protestantskA� etiky, desA�tky auA�torA? se touto problematikou zabA?vajA�. NaA?e cA�rkevnA� prostA�edA� je velmi mA?lo produktivnA� v sociA?lnA�a��ekonomickA?ch otA?zkA?ch. MA?me jen jednotlivce, kteA�A� danou problematiku promA?A?lejA�.

P.K. A co ekumA�na?

J.T. EkumenickA� konference se tA�to problematice vA�nujA�, ovA?em dost neproduktivnA�m zpA?sobem. SestavA� se napA�. katalog bA�dy tA�etA�ho svA�ta a katalog obvinA�nA� prvnA�ho svA�ta, ale nikdo dA?slednA� nepromA?A?lA�, jak A�eA?it tuto problematiA�ku. ZemA� prvnA�ho svA�ta jsou obviA?ovA?ny, A?e uvrhly tA�etA� svA�t do zadluA?enA�. ZastA�rA? se vA?ak pA�ed ekumenickou i svA�tovou veA�ejA�nostA�, A?e se jednA? o zadluA?enA� rA?znA�ho druhu. NapA�. zA?padonA�meckA? banka pA?jA?A� bance v Paraguaji nebo v Zaire. To je transakce mezi bankami. TA�A?ko mA?A?e zA?padonA�meckA? banka bez stA?tnA� subvence odA�pustit dluhy, protoA?e tA�m by zkrA?tila svA� vA�A�itele. Musela by se jich nejprve dotA?zat, zdali s tA�m souhlasA�. NA�co jinA�ho je, kdyA? stA?t pA?jA?A� stA?tu. ZpA?soby A�eA?enA� oddluA?enA� jsou zA?A�vislA� na tom, jakA�ho druhu jsou poskytnutA� pA?jA?ky. ProfesionA?lnA� ekumeA�niA?tA� lvi a lvice vA?ak radA�ji celou problematiku ideologizujA� a obviA?ujA� a�� k vA�cnA� diskusi nemajA� chutA�.

P.K. Co tomu A�A�kajA� teologovA� zA?padnA�ch zemA�?

J.T. NedA?vno jsem byl na ekonomickoa��ekologickA� konferenci v Bossey ve A�vA?carsku. Setkal jsem se tam s holandskA?m teologem Goodzwartem, americkA?m teologem Dalym. Na tA�to konfeA�renci se neideologizovalo. VA�cnA� byl projednA?vA?n vztah mezi ekoA�nomikou a A?ivotnA�m prostA�edA�m. CA�lem jiA? nenA� na prvnA�m mA�stA� ekonomickA? rA?st, ale ochrana A?ivotnA�ho prostA�edA�. EkumA�na by se mA�la inspiA�rovat touto vA�cnostA� a odideologizovat problematiku tA�etA�ho svA�A�ta, protoA?e ideologiA� se nakonec tA�etA�mu svA�tu nepomA?A?e.

P.K. MA? uA? nA�kterA? cA�rkev nA�jakA? konkrA�tnA� program, jak bez ideologizce pomoci tA�etA�mu svA�tu?

J.T. Program je snad pA�A�liA? velkA� slovo. Ale napA�. v NA�mecku je uA? dost bA�A?nA�, A?e se prodA?vA? zboA?A� z tA�etA�ho svA�ta bez zprostA�edkovA?nA� velkoobchodu. NavazujA� se smlouvy pA�A�mo s vA?robci ze tA�etA�ch zemA�. ZboA?A�, kterA� se do NA�mecka pA�ivA?A?A�, je sice o nA�co draA?A?A�, ale tuto A?jmu na sebe kA�esA?anA� berou a kupujA� kA?vu, A?aj a jinA� vA?robky. TA�m vlastnA� pomA?hajA� vA?robcA?m v tA�etA�m svA�tA� obstA?t v konkurenci. Smlouvy se uzaA�vA�rajA� na delA?A� dobu 5a��10 let a tA�m vnA?A?ejA� stabilitu do vzA?jemnA?ch vztahA?. Ve smlouvA� je takA� napA�A�klad staA�novena podmA�nka, A?e plodiny nebudou pA�stovA?ny monokulturnA� a A?e tedy nedojde k devastaci zemA�dA�lskA� pA?dy. U nA?s se o takovou spoA�luprA?ci, pokud vA�m, snaA?A� sbor na Vinohradech.

V IndonA�zii zase protestantskA� cA�rkve, kterA� tam jsou v menA�A?inA�, vytvoA�ily na Celebesu bankovnA� A?stav a nabA�zejA� rolnA�kA?m a�� kA�esA?anA?m, ale i moslimA?m (moslimA? je tam 90%) levnA�jA?A� A?vA�r, za vA?hodnA�jA?A�ch podmA�nek. To by mohlo bA?t i u nA?s, kde se zatA�m podnikatelskA? A?vA�r pohybuje mezi 15 aA? 25%. Kdyby se u nA?s cA�rkve sdruA?ily a tA�eba i A�A�mskokatolickA?, kterA? dostane A?A?st svA�ho majetku, a poskytoA�valy bankovnA� A?vA�r za 7% nebo 8% podnikatelA?m, bylo by to velkou pomocA�.

P.K. A?A�mskokatolickA? cA�rkev zatA�m s takovA?m nA?vrhem nepA�iA?la, ale o majetek zA?jem mA?.

J.T. Zcela jinak by probA�hal spor o cA�rkevnA� majetek a�� psycholoA�gicky i politicky a�� kdyby A�A�mskokatolickA? cA�rkev pA�edstoupila pA�ed politickA� strany a A�ekla: dejte nA?m taxativnA� to, co budeme potA�ebovat. UA? mA?me vypracovanA� urA?itA� projekty, na nichA? se buA�deme sdA�let s ekumenou. VA�tA?inou vA?ak A?eskA? veA�ejnost slyA?A� proA�stA�ednictvA�m politickA?ch stran jen floskule: a�zco bylo ukradeno, musA� se takA� vrA?tita�?. ZnA� to sice pA�esvA�dA?ivA�, je ovA?em jasnA�, A?e majetek A�A�mskokatolickA� cA�rkve nikdy nebyl A?istA? majetek v jejA� dispozici. VA?dy to byl majetek svA�A�enA? a�� jakA�si kondominium se stA?tem a A�A�mskokatolickA? cA�rkev ho nemohla ani prodA?vat ani naA�bA?vat bez souhlasu stA?tu.

P.K. MA? A�A�mskokatolickA? cA�rkev nA�jakA� projekty a�� vA�, co bude s tA�m majetkem dA�lat?

J.T. ChybA� jA� projekty i vize. A?A�mskokatolickA? cA�rkev A�A�kA?, A?e z tohoto majetku bude hradit svA� potA�eby. NeA�A�kA? vA?ak, jakA� potA�eby to budou. PA?jde pouze o bohosluA?ebnA� potA�eby a nA?klady?A� PA�edstoupA�a��li kterA?koli cA�rkev pA�ed veA�ejnost a A�ekne: my jsme strA?A?ci a pA�stitelA� nejhlubA?A�ch mravnA�ch motivA? a hodnot, kterA� vytvA?A�ejA� duchovnA� tA�lo nA?roda, pak mA? spoleA?nost prA?vo bA?t pA�iA�nejmenA?A�m v rozhovoru s cA�rkvA� o tA�chto podstatnA?ch otA?zkA?ch.

P.K. NemajA� lidA� strach z majetnA� cA�rkve?

J.T. LidA� majA� spA�A?e strach z ideovA� dominace A�A�mskA�ho katolicA�tvA�. To je staletA? zkuA?enost. A?eskA? katolicismus neprokA?zal doA�sud, A?e je uschopnA�n k intenzivnA�mu dialogu se vA?emi vrstvami a A?e si je vA�dom svA�ho sluA?ebnA�ho postavenA� vA?A?i spoleA?nosti. Je v nA�m nezvlA?dnutA? touha zaplnit ideovA� vakuum, kterA� vzniklo po ztroskotA?nA� marxistickA� ideologie. K tomu pA�istupuje nevyslovenA? a nA�kdy i vyslovenA? nA?rok: my jsme trpA�li pod ateistickA?m tlakem, my jsme to pA�eA?ili, my jsme se osvA�dA?ili jako duchovnA� prostA�edA�, kterA� je odolnA�jA?A�. MA?me prA?vo toto vakuum zaplnit. Berou A?eA?tA� katolA�ci vA?A?nA� nutnou revizi, kterou prochA?zA� A�A�mskA� katolictvA� na zA?padA�? Tam si uvA�domujA�, A?e neobstojA� dominace podmA�nA�nA? institucA�, hierarA�chiA�. DominantnA� je nA?zor, vize, pA�esvA�dA?enA�, kterA� se o takovou moc neopA�rA? a zA�skA? pA?du v lidskA?ch srdcA�ch a hlavA?ch. Tuto bezA�brannost a strukturA?lnA� nezajiA?tA�nost se nauA?ilo katolictvA� menA�A?in, napA�. ve Skandinavii. Ale nenauA?il se tomu ani polskA? nebo slovenskA?, ani A?eskA? katolicismus, i kdyA? z tA�to trojice je nejmA�A�nA� sebevA�domA?. Ale znA?m samozA�ejmA� A�A�mskA� katolA�ky, kteA�A� jsou ekumenicky otevA�enA�. A my zas trpA�me jinA?mi neduhy.

DA�kuji za rozhovor

In: Protestant 9, 1993, str. 3-7, pod nA?zvem CivilizaA?nA� zlom.

Rozhovor vedl Pavel KeA�kovskA?.