Co jsou penA�ze?

Na tak zA?vaA?nou a sloA?itou otA?zku si mohu troufat jen kdyA? se odvolA?m na dA?vnA� privilegium svA�ho oboru, pA�emA?A?let a mluvit i o vA�cech, o nichA? toho jako laik mnoho nevA�m. Snad se toho mohu odvA?A?it v nadA�ji, A?e prA?vA� z laickA�ho odstupu zahlA�dnu nA�co, co odbornA�kA?m v zA?plavA� jejich vA�domostA� snadno unikne. ZA?plavou vA�domostA� totiA?, jak A�eA?eno, skuteA?nA� netrpA�m.

O jinA?ch hmotnA?ch vA�cech A�A�kA?me, A?e a�zjsoua�?, kdeA?to o penA�zA�ch kupodivu A?e a�zplatA�a�?, tak jako platA� a�� nebo neplatA� a�� tA�eba zA?kon, nA�A?A� danA� slovo nebo listina. UA? tento jednoduchA? poukaz jazyka by nA?s mA�l varovat pA�ed pA�A�liA? jednoduchA?mi pA�edstavami o tA� krajnA� podivnA� a zvlA?A?tnA� a�zvA�cia�?, jA�A? jsou penA�ze.

ObecnA� mA�nA�nA� filosofA? o penA�zA�ch nenA� valnA�, obvykle moralizujA�cA�, ne-li dokonce podezA�A�vavA� a odmA�tavA�, pravda, s nA�kolika vA?jimkami. SlavnA? vA?rok SA?kratA?v o tom, A?e penA�ze vznikajA� z ctnosti a ne naopak, si jeA?tA� pA�ipomeneme. TakA� AristotelA�s je v posuzovA?nA� penA�z velmi zdrA?enlivA?. Za legitimnA� poklA?dA? jen smA�nnou funkci penA�z, kdeA?to uA? obchod je podle nA�ho pochybnA� zamA�stnA?nA�, nehodnA� svobodnA�ho muA?e. Seneca naA�A�kA? nad pustoA?ivA?m pA?sobenA�m penA�z a stA�A?uje si, A?e a�zuA? se ani neptA?me, co to je, ale jen kolik to stojA�a�?. Teprve v pozdnA�m a konA?A�cA�m stA�edovA�ku zaA?ali aspoA? nA�kteA�A� brA?t penA�ze vA?A?nA�, ovA?em ne bez odporu jinA?ch. Pro novou dobu je charakteristickA� a pouA?nA� stanovisko Nietzscheovo. V celA�m jeho rozsA?hlA�m dA�le pA�ijde na penA�ze A�eA? jen na pA?r mA�stech, sotva deseti, zato se o nich mluvA� skoro v kaA?dA�m jeho dopise, dohromady na stovkA?ch mA�st; mluvA� se tu ovA?em o penA�zA�ch, kterA� potA�ebuje nebo prA?vA� dostal, ne o teoretickA� otA?zce.

SkuteA?nA? obrat ve filosofickA�m zkoumA?nA� penA�z zpA?sobil aA? Georg Simmel knihou a�zFilosofie penA�za�? z roku 1900. A?e jsme tuto knihu ale museli znovu objevit aA? po sto letech, mA?A?e sice souviset s jejA�m velkA?m rozsahem a nedostatkem pA�ehlednosti, svA�dA?A� ale takA� o vA?havA�m postoji jeho kolegA? vA?A?i jakA�koli a�zfilosofii penA�za�? vA?bec. K dA?vno jiA? znA?mA?m funckA�m penA�z, tj. k funkci smA�nnA�, k funkci mA�ry hodnoty a k funkci tesaurizace A?ili spoA�enA�, pA�istupuje u Simmela jejich patrnA� nejdA?leA?itA�jA?A� funkce sociologickA?. TA�m se totiA? teprve reflektuje vlastnA� a specifickA? funkce penA�z v dneA?nA�ch spoleA?nostech, jejich A?A?el a smysl v modernA� dobA�. Simmel rozhodnA� nebyl A?A?dnA? obdivovatel penA�z, pA�esto je urA?itA� jaksi rehabilitoval, pA�inejmenA?A�m mezi filosofy. PrA?vA� penA�ze totiA? nejen umoA?A?ujA� A?A?asnA� rozvinutou dA�lbu A?innostA� v modernA�ch spoleA?nostech, ale uvolA?ujA� i pevnA� danA� svazky pA�A�buzenstvA� a solidarity mezi jednotlivA?mi lidmi, dA�lajA� je anonymnA�mi a tak podstatnA� rozA?iA�ujA� konkrA�tnA� prostor jejich svobody. ZA?vislA? dA�lnA�k nebo sluA?ebnA�k bA?val jeA?tA� v 18. stoletA� odmA�A?ovA?n v naturA?liA�ch, potravinA?ch atd., jejichA? druh i mnoA?stvA� byly ve smlouvA� pevnA� stanoveny a urA?eny. Naproti tomu mA? dA�lnA�k, placenA? penA�zi, svobodnou volbu toho, co potA�ebuje a chce. Jeho omezenA� se tedy uA? netA?kA? druhu a mnoA?stvA�, nA?brA? jen celkovA? objem toho, co si mA?A?e opatA�it.

Pokud nynA�- s Maxem Weberem – rozumA�me mocA� a�zmoA?nost prosadit vlastnA� vA?li, pA�A�padnA� i proti vA?li jinA?ch, pA?sobA� penA�ze jako A?A?innA? prostA�edek rozdA�lovA?nA�, distribuce moci. Ve starA?ch hierarchickA?ch spoleA?nostech odpovA�dala moc kaA?dA�ho A?lovA�ka jeho postavenA� v tA�to hierarchii. PoddanA� byli v moci svA�ho nadA�A�zenA�ho, kterA? s nimi mohl naklA?dat nA�kdy dokonce tA�mA�A� bez omezenA�. TichomoA�skA� kmeny to vyjadA�ujA� pA�A�slovA�m, A?e a�znA?A?elnA�k nikdy nekradea�?. To nenA� ocenA�nA� jeho poctivosti, jak by se mohlo zdA?t, nA?brA? prostA� konstatovA?nA�, A?e cokoli si nA?A?elnA�k vezme, nenA� ukradeno, nA?brA? nA?leA?A� mu i prA?vem. PodobnA� tomu bylo i v evropskA?ch spoleA?nostech, i kdyA? s rA?znA?mi omezenA�mi, aA? do zavedenA� penA�z, resp. penA�A?nA�ho hospodA?A�stvA�. NeboA? teprve v penA�A?nA�m hospodA?A�stvA�, kterA� kaA?dA� nA?silA� proti majetku odmA�tA? a za legitimnA� nabytA� poklA?dA? pouze koupi, lze tuto a�zmoca�? kvantifikovat a jemnA� rozdA�lovat. KaA?dA? tak mA? v mA�A?ci A?i penA�A?ence vA�tA?A� A?i menA?A� objem moci, s nA�mA? mA?A?e naklA?dat podle svA�ho. V ideA?lnA�m pA�A�padA� je a�zsvobodnA? aA? do A?A?stkya�? svA�ho majetku.

StarA?A� generace si jeA?tA� pamatuje, co je vA?leA?nA� pA�A�dA�lovA� hospodA?A�stvA� s pevnA?mi pA�A�dA�ly potravin, obleA?enA� atd., s rA?znA?mi lA�stky a A?stA�iA?ky a�� totiA? prA?vA� nA?vrat do dob pA�ed zavedenA�m penA�A?nA�ho hospodA?A�stvA�. TakA� komunistickA? socialismus s jeho endemickA?m nedostatkem uA?iteA?nA?ch a A?A?doucA�ch vA�cA� musel penA�A?nA� hospodA?A�stvA� podstatnA� omezovat, takA?e nedostatkovA� zboA?A� nebylo obvykle k mA?mA� jen za penA�ze, nA?brA? jen pA�es znA?mA� nebo za hledanA� protisluA?by.Zda se za nA� pak muselo jeA?tA� zaplatit, bylo vedlejA?A�.

TA�m se dostA?vA?me k a�zpodmA�nkA?m moA?nostia�? penA�A?nA�ho hospodA?A�stvA� vA?bec. ZA�ejmA� jsou to pA�edevA?A�m rA?znA� rA?mcovA� podmA�nky, jako napA�. mA�r, bezpeA?A� a jistA? obecnA? blahobyt, k nimA? se jeA?tA� dostaneme. Ale jiA? pro smA�nnou funkci penA�z je rozhodujA�cA�, kolik lidA� a jak A?asto dA? pA�ednost penA�zA?m pA�ed kaA?dA?m libovolnA?m zboA?A�m. AsA?innA� a vhodnA� jsou jen takovA� prostA�edky smA�ny, kterA� (tA�mA�A�) kaA?dA? a (tA�mA�A�) vA?dycky rA?d pA�ijme jako protihodnotu za svA� zboA?A� nebo sluA?bu. A?eskA� slovo pro vydA?vA?nA� penA�z, a�zutratita�? nebo a�zutrA?ceta�? a�� tak jako se a�zutratA�a�? tA�eba vzteklA? pes a�� pA�esnA� vyjadA�uje tento pro penA�A?nA� hospodA?A�stvA� nezbytnA? postoj: vydA?vat penA�ze je a�� pA�inejmenA?A�m z hlediska tA�etA� osoby a�� vA?dycky jakA?si ztrA?ta, tA�mA�A� nezA?visle na tom, co a jak vA?hodnA� jsme za nA� nakoupili. NeboA? s a�zutracenA�ma�? A?ili vydA?nA�m penA�z se nutnA� ztrA?cA� i s nimi spojenA? a�zproteovskA?a�? svoboda volby a mA�nA� se moA?nA? v uA?iteA?nou, ale rozhodnA� uA? pevnA� danou vA�c. Ten kousek univerzA?lnA� pouA?itelnA� a�zplatnostia�?, nehmotnA� moci, kterA? vA�zA� v kaA?dA� minci a kterA? odbornA�ci nazA?vajA� a�zlikviditoua�?, se nutnA� musA� ztratit.

Kdekoli toto obecnA� uznA?nA� penA�z vymizA� nebo se jen zpochybnA� a oslabA�, ztrA?cA� se i penA�A?nA� hospodA?A�stvA� se svojA� svobodou a�� jako ve vA?leA?nA�m nebo nedostatkovA�m hospodA?A�stvA� tA�eba stA?tnA�ho socialismu. Teprve na zA?kladA� takovA� A?vahy mA?A?e bA?t srozumitelnA? literA?rnA� oblA�benA? fenomA�n Harpagona, lakomce, kterA? se hrabe ve svA?ch truhlA?ch penA�z a pro nic jinA�ho nemA? smysl. Trochu vyhrocenA� se dA? A�A�ci, A?e prA?vA� ten a�zzatracenA? hlad po zlatA�a�?, auri sacra fames, patA�A� k podmA�nkA?m penA�A?nA�ho hospodA?A�stvA�. To ale rozhodnA� vA?dycky pA�edpoklA?dA?, A?e nouze mA? a musA� bA?t jen o penA�ze, nikdy ne o nA�jakA� zboA?A� nebo komoditu.

Odtud lze nynA� takA� nahlA�dnout, jakA� hmotnA� vA�ci se nejlA�pe hodA� pro ztA�lesnA�nA� penA�z: krA?snA� a vzA?cnA� muA?le, stA�A�bro a zlato. Platidla totiA? musela aspoA? zpoA?A?tku vA�tA?inu lidA� pA�itahovat, budit jejich a�zA?A�zeA?a�? a a�zhlada�?, a k tomu jeA?tA� bA?t trvalA?, skladnA? a nA�jak dA�litelnA?. A?A?doucnost a trvanlivost byly ale vA?dycky na prvnA�ch mA�stech, jak dokazujA� tichomoA�skA� kamennA� penA�ze. Jinak ovA?em je skuteA?nA? pA?vod penA�z a platidel vA?echno jinA� neA? jednoduchA?. LA?kavA� jednoduchou a a�zrozumnoua�? pohA?dku Aristotelovu, kterA? se od tA� doby opakuje ve vA?ech uA?ebnicA�ch, archeologovA� dA?vno vyvrA?tili. VA�me dnes, A?e prvnA� obecnA� pA�ijA�manA? symbolickA? platidla zhmotA?ovala tak obrovskA� hodnoty, A?e nemohla slouA?it kaA?dodennA� smA�nA� a obchodu. TakA� mince byly pA?vodnA� jen v tak velkA?ch hodnotA?ch, A?e mohly patrnA� slouA?it jen jako (nA?hradnA�) obA�tiny bohatA?ch lidA�. OstatnA� i jazykovA� stopy ukazujA� A?plnA� jinam, neA? onA�m pragmaticky utilitA?rnA�m smA�rem: A�eckA� OBOLOS souvisA� s OBA�LOS, roA?eA?, latinskA� pecunia (penA�ze) znamenalo pA?vodnA� dobytek a anglickA� slovo fee (poplatek) souvisA� s nA�meckA?m Vieh (dobytek).

VraA?me se vA?ak k obecnA?m funkcA�m penA�z. Za prvA� je to asi funkce usnadnA�nA� smA�ny, kterA? obchA?zA� nesnA?z double coincidence: bez penA�z musel A?lovA�k, kterA? chtA�l smA�nit tA�eba vajA�A?ka za boty, najA�t partnera, kterA? nejen nabA�zA� vhodnA� boty, ale navA�c stojA� i o vajA�A?ka. S rostoucA� dA�lbou A?innostA� a se stA?le rozmanitA�jA?A�mi nA?roky bylo splnA�nA� takovA� podmA�nky stA?le obtA�A?nA�jA?A�. DalA?A� krok souvisA� s institucionalizacA�, tj. soustA�edA�nA�m smA�ny na trh. SoustA�edA�nA� smA�ny na jedno mA�sto a na urA?itou dobu, napA�. v sobotu dopoledne na nA?mA�stA�, je uA? pravdA�podobnA� vA�domA? akt politickA� autority. RozhodnA� je to ve stA�edovA�ku privilegium, A?asto spojenA� se zA?kazem prodA?vat jinde (zejmA�na cestou na trh a z trhu).

Na tomto a�zkonkrA�tnA�ma�? trhu je nejlA�pe vidA�t rA?mcovA� podmA�nky a�ztrA?nA�ho hospodA?A�stvA�a�?. Trh je pA�ednA� myslitelnA? pouze v mA�ru a vyA?aduje, aby okolnA� spoleA?nost A?ila v jistA�m blahobytu. Kde mnoho lidA� hladovA�, tA�A?ko mluvit o nA�jakA� a�znabA�dcea�?, neboA? nabA�dka uA? znamenA? pA�ebytek. Aby mohl prodA?vajA�cA� veA�ejnA� na trhu vystavit svA� zboA?A�, svA� cennA� a uA?iteA?nA� vA�ci, nutnA� potA�ebuje nA�jakA� zA?ruky osobnA� bezpeA?nosti, A?A?innou ochranu pA�ed zlodA�ji atd.

Kde jsou vA?ak tyto podmA�nky jakA? takA? splnA�ny, pA�inA?A?A� veA�ejnA? trh vA?em zA?A?astnA�nA?m podstatnA� vA?hody. PravdA�podobnost, A?e se tu splnA� jejich pA�A?nA�, je pro kupujA�cA� i prodA?vajA�cA� na trhu podstatnA� vyA?A?A� neA? pA�i tzv. kapilA?rnA� smA�nA�. Pro naA?e A?A?ely je vA?ak dA?leA?itA�, A?e teprve soustA�edA�nA� jednotlivA?ch aktA? smA�ny vytvA?A�A� nA�co jako cenu. To znamenA? nejen tradicA� danA� smA�nnA� pomA�ry a�� kolik ryb za koA?A�k zeleniny a�� nA?brA? takA� porovnA?nA� rA?znA?ch druhA? zboA?A� ve svA�tle souhrnnA� (a�zagregA?tnA�a�?) nabA�dky a poptA?vky. Trh tak prakticky A�eA?A� nejen spA�A?e teoretickA? problA�m nabA�dky a poptA?vky jedinA� komodity, ale i teoreticky tA�A?ko A�eA?itelnA? problA�m substitucA� a substitutA?: komu se zdajA� housky pA�A�liA? drahA�, mA?A?e si mA�sto nich koupit chleba nebo tA�eba brambory a�� ovA?em prA?vA� jen na trhu. Proto se uA? stA�edovA�cA� autoA�i domnA�vajA�, A?e cena vznikA? na trhu.

DA�ky institucionA?lnA� veA�ejnosti trhu a dA�ky jeho pravidlA?m a�� jednou sjednanA? cena platA� napA�. i pro ostatnA� zA?jemce a�� nenA� cena uA? jen ojedinA�lA? udA?lost a pozvolna tvoA�A� vA�ce A?i mA�nA� ustA?lenou veliA?inu, vlastnA� cenu jak jA� dnes rozumA�me. A protoA?e provoz na trhu uA? tak jako tak pA�edpoklA?dA? penA�ze, mA�A�A� se cena samozA�ejmA� v penA�A?nA�ch jednotkA?ch. Tento podivuhodnA? proces svA?dA�l uA? pozdnA� A�A�mskA� cA�saA�e k tomu, aby ceny stanovili naA�A�zenA�m a�� s tA?miA? smutnA?mi nA?sledky jako ve stA?tnA�m socialismu.

PenA�ze a penA�A?nA� hospodA?A�stvA� se prosazovaly jen velice pomalu, zprvu jen mezi mA�stskA?mi kupci, coA? vedlo jeA?tA� ve stA�edovA�ku k velkA?m napA�tA�m. Jakmile se vA?ak jednou prosadily, vystoupila do popA�edA� trvanlivost penA�z: penA�ze se dajA� stA�A?dat, thesaurizovat. ProtoA?e se samy nekazA�, ohroA?ujA� je jenom zlodA�ji. Proto se bohatA� lidA� zajA�mali o uklA?dacA� sluA?bu budoucA�ch bank, i kdyA? za to zpoA?A?tku museli platit. PrA?vA� zde, nad shromA?A?dA�nA?m mnoA?stvA�m ladem leA?A�cA�ch penA�z, vznikla patrnA� i myA?lenka, A?e by se s nimi dalo nA�co poA?A�t a�� napA�A�klad je prostA� nA�komu jinA�mu pA?jA?it.

Tak ze skuteA?nA� jednoduchA?ch a prostA?ch zaA?A?tkA? pomalu vyrostla dnes patrnA� nejvA?znamnA�jA?A� funkce penA�z, totiA? penA�A?nictvA�, bankovnictvA�, A?vA�r a�� a jak se jeA?tA� jmenujA� vA?echna ta zaA�A�zenA�, kterA? z cizA�ch penA�z dA�lajA� dalA?A� penA�ze. Tyto penA�ze, A?rok, kterA? A?ekovA� velice pA�A�padnA� nazA?vali TOKOS, tj. mlA?A?ata, byl pro kritiky penA�A?nA�ho hospodA?A�stvA� obzvlA?A?tnA�m kamenem A?razu. UA? samotnA� nahromadA�nA� penA�z, penA�A?nA� bohatstvA�, bylo pro vA�tA?inu velice podezA�elA�, takA� proto, A?e neznA? A?A?dnA� meze. TA�m dA�sivA�jA?A� muselo bA?t pro pozemkovA� vlastnA�ky, jejichA? bohatstvA� mohlo rA?st jen ve velmi A?zkA?ch mezA�ch, kdyA? se dozvA�dA�li, A?e si je mA�stA?tA� zbohatlA�ci, bankA�A�i a nA?mandi, mohou jako A?lechtice klidnA� koupit, coA? se pak pozvolna takA� dA�lo.

Odkud se vA?ak toto bohatstvA� bere? Asrok je prastarA� zaA�A�zenA�, odjakA?iva obA?vanA� a nenA?vidA�nA� zejmA�na mezi zemA�dA�lci, a to z dobrA?ch dA?vodA?. SedlA?k se totiA? obvykle zadluA?il jen po katastrofA?lnA� neA?rodA�, kdy musel v zimA� spotA�ebovat i setbu na pA�A�A?tA� rok, a zadluA?il se prA?vA� touto setbou, tedy in specie, nikoli v penA�zA�ch. Takovou solidA?rnA� vA?pomoc zA?roA?ovat bylo skuteA?nA� ohavnA� vydA�raA?stvA�, tA�m horA?A�, A?e pA�i sporA?ch vA?nosech byla nadA�je na splacenA� jen minimA?lnA�. ProtoA?e tyto vA�A?nA� dluhy a prodeje do otroctvA� ruinovaly celA? selskA? stav a obA?as vedly i k povstA?nA�m, byli uA? mesopotA?mA?tA� panovnA�ci nuceni, A?as od A?asu, napA�. pA�i nA?stupu na trA?n takovA� dluhy naA�A�zenA�m zruA?it. TotA�A? dA�lali jeA?tA� stA�edovA�cA� panovnA�ci. KatolickA? cA�rkev proto poklA?dala aA? do novovA�ku A?rok za A?istou hanebnost. A?e se pA�i vA?pA?jA?e podnikatele a investora jednA? o nA�co A?plnA� jinA�ho, to se prosazovalo jen velice ztuha.

Jeden argument stA�edovA�kA?ch teologA? proti A?roku stojA� vA?ak v naA?A� souvislosti za zmA�nku. VA?nos z uloA?enA?ch penA�z, A?rok, znamenA? zpoplatnA�nA� A?asu, nelegitimnA� uA? proto, A?e A?as patA�A� Bohu a rozhodnA� ne lidem. Od 17. stoletA� nahlA�A?A�me na tento A?rok jinak, totiA? jako na patA�iA?nA? podA�l vA�A�itele na vA?nosu jeho penA�z u dluA?nA�ka. DalA?A� vA?voj finanA?nA�ch trhA? se vA?ak skuteA?nA� orientoval stA?le vA�c na A?as a budoucnost, a to aA? po termA�novA� obchody, kterA� uA? nebezpeA?nA� pA�ipomA�najA� sA?zku.

Jak jsme uA? A�ekli, prosazovalo se penA�A?nA� hospodA?A�stvA� jen pomalu a s obtA�A?emi. A?A�m vA�c se vA?ak etablovalo a rozA?A�A�ilo, tA�m lA�pe fungovalo. PenA�ze jsou tA�m cennA�jA?A�, A?A�m vA�c rA?znA?ch vA�cA� se za nA� dA? koupit. Je tedy pochopitelnA�, A?e penA�A?nA� hospodA?A�stvA� se jaksi spontA?nnA� rozA?iA�uje, zabA�rA? dalA?A� a dalA?A� oblasti. Nejen moralistA� majA� proti tomu svA� nA?mitky: co vA?echno mA? bA?t jeA?tA� na prodej? Nebo obrA?cenA�: co by a�zza A?A?dnou cenua�? prodejnA� bA?t nemA�lo?

VelikA? paradox penA�z tkvA� ale prA?vA� v tom, A?e ledacos musA� zA?stat mimo oblast penA�z a trhu, a to ne jen z etickA?ch, ale i z ekonomickA?ch dA?vodA?. PenA�ze mohou fungovat jen za pA�edpokladu, A?e nA�kterA� vA�ci na prodej nejsou. Co vA?echno to je? PA�ednA� samozA�ejmA� penA�ze, platidla sama. Technicky se sice hovoA�A� o a�zcenA� penA�za�?, myslA� se tA�m vA?ak jen a�zcenaa�?, tj. A?rok z A?vA�ru. Jinak je ale pA�A�snA� zakA?zA?no prodA?vat bankovky levnA�ji neA? StA?tnA� banka, i kdyA? se dajA� levnA�ji vyrobit. Tomu se A�A�kA? falA?ovA?nA�, a�zkaA?enA� penA�za�? a penA�zokaz musA� bA?t pA�A�snA� stA�hA?n, protoA?e jinak by penA�A?nA� hospodA?A�stvA� zruinoval. Ale nA�co podobnA�ho platA� i napA�. o policii: jak jsme zmA�nili, potA�ebuje trh nutnA� jistA� bezpeA?A�. Kde si A?lovA�k mA?A?e koupit policistu, aby pro nA�ho A?A?danA� zboA?A� a�zzabavila�?, mA?A?e se jen blA?zen odvA?A?it na trh. TotA�A? se tA?kA? i soudce, starosty nebo zA?konodA?rce: ti vA?ichni musA� zA?stat pA�A�snA� a�zneprodejnA�a�?, neboA? jen tak mohou penA�ze zA?stat penA�zi, tj. dA?le platit.

Na zaA?A?tku jsem vA?ak slA�bil, A?e se pokusA�m o nA�jakou odpovA�A? na otA?zku, co jsou penA�ze. SprA?vnA� pochopenA� penA�z po mA�m soudu stA?le ztA�A?uje omyl, kterA? se mezi ekonomy tvrdoA?A�jnA� udrA?uje a�� totiA? A?e penA�ze jsou jakA?si druh zboA?A�. Sice zvlA?A?tnA�ho druhu, ale pA�eci. Tento omyl pochA?zA� ze starA?ch A?asA?, kdy se jeA?tA� penA�ze daly ztotoA?nit s platidly a zlatA� A?i stA�A�brnA� mince mohly opravdu pA?sobit jako jistA� zboA?A�. Ale potom? UA? niklovA? nebo hlinA�kovA? mince je velice podivnA� zboA?A�, o bankovce ani nemluvA�. A co je potom spoA�itelnA� knA�A?ka nebo dokonce elektronickA? A?A?et? Bity v poA?A�taA?i, kterA� nikdo nikdy nemA?A?e ani vidA�t a pA�i dA?kladnA�m vA?padku proudu by mohly zmizet jako smrad.

OvA?em i jinA� vlastnosti penA�z odporujA� domnA�nce, A?e penA�ze jsou zboA?A�. PozornA�ho divA?ka musA� zarazit uA? prostA? skuteA?nost, A?e penA�ze vA?dycky obA�hajA� naproti zboA?A�, v opaA?nA�m smA�ru. Za druhA� se penA�ze a�� na rozdA�l od kaA?dA�ho zboA?A� a�� nespotA�ebovA?vajA�. KdyA? si koupA�m housku a zaplatA�m dvA� koruny, housku brzy snA�m, kdeA?to mince budou obA�hat dA?l a zprostA�edkovA?vat dalA?A� smA�ny. A�pinavou, potrhanou bankovku mohu vymA�nit za zbrusu novou a�� a dokonce bezplatnA� – jen pokud se na nA� dalo jeA?tA� rozeznat, A?e to byla bankovka. Tak a�zvA�A?nA�a�? jsou penA�ze, kterA� na rozdA�l od hmotnA?ch platidel A?A?dnA�mu opotA�ebovA?nA� nepodlA�hajA�.

Jsou ovA?em sice a�zvA�A?nA�a�?, na druhA� stranA� je to ale bezcennA? kus papA�ru k niA?emu. Pozorovatele z jinA� planety by jistA� udivilo, A?e se s nA�m spokojA�me jako se mzdou za naA?i prA?ci, jen v tA� nadA�ji, A?e za nA�j jednou dostaneme tA�eba i nA�co k jA�dlu. To nejpodezA�eleA?A� na penA�zA�ch je vA?ak jejich pA?vod, ontogenetickA? vznik. Dokud se jeA?tA� razily a tiskly pod dohledem stA?tu, mohl A?lovA�k jeA?tA� vA�A�it, A?e je jich aspoA? jen urA?itA� mnoA?stvA� v obA�hu. MnozA� dneA?nA� ekonomovA� se vA?ak klonA� k nA?zoru, A?e penA�ze vznikajA� A?vA�rem, A?e je tedy a�zvyrA?bA�jA�a�? A?vA�rovA� banky, a stA?tnA� banka mA?A?e jen nepA�A�mo ovlivA?ovat objem A?vA�rA?. Je pak ale bankovka majetek a�� anebo dluh? ObojA� nA?zor, pokud vA�m, zastA?vajA� i vA�hlasnA� ekonomovA�.

SprA?vnA? klA�A? k tA�to zA?hadA� objevili jako prvnA� (pokud vA�m) na ostrovA� MaltA�. Na maltskA?ch mincA�ch stA?lo uA? od 16. stoletA� vyraA?eno prozA�ravA� heslo: non aes, sed fides a�� ne kov, nA?brA? dA?vA�ra. Jak A�eA?eno, pA�ijA�mA?me penA�ze a�� v jakA�koli myslitelnA� podobA� a�� v nadA�ji, ve spolehnutA� na to, A?e budou platit i zA�tra, za rok a jeA?tA� dA?l do budoucnosti. A?e to nenA� nic vA�c, vA�dA� z vlastnA� zkuA?enosti ti, kdo zaA?ili nA�jakA? stA?tnA� bankrot. V tehdejA?A�m A?eskoslovensku se mu A�A�kalo a�zmA�novA? reformaa�? a chlapi v hospodA� si starA?mi bankovkami pA�ipalovali cigarety, protoA?e k niA?emu jinA�mu se nehodily.

A?e jsou penA�ze a�zinstitucionalizovanA? dA?vA�raa�?, nic vA�c a nic mA�nA�, to lze podepA�A�t i dalA?A�mi odkazy. Na starA?ch mincA�ch se A?asto zobrazovali bohovA�, pozdA�ji svA�tci a od absolutismu uA? jen panovnA�ci. JeA?tA� dnes mA?me na bakovkA?ch slavnA� osobnosti, kterA� majA� jaksi podporovat naA?i dA?vA�ru. ChudA?k BedA�ich Smetana, kterA? musA� mlA?ky pA�ihlA�A?et kdejakA�mu A?pinavA�mu obchodu. U A?eho vA?eho musela asistovat nevinnA? KlA?ra SchumannovA? na starA?ch stomarkovkA?ch, jen aby podporovala dA?vA�ru v mA�nu. Nad heselm na americkA?ch dolarech, In God we trust, se uA? mnoho lidA� zlobilo; odpovA�dA? vA?ak dobA�e jistA� americkA� pA�A�moA?arosti.

InstitucionailzovanA? je tato dA?vA�ra v tom, A?e ji A?A?dnA? stA?t neponechA?vA? obA?anA?m A?plnA� na vA?li: pA�ijA�mat domA?cA� mA�nu pA�ikazuje zA?kon, kterA? ji i jinak chrA?nA�. Ale nakonec jsou to jen a jen obA?anA�, ty a jA?, kteA�A� dA?vajA� penA�zA?m jejich platnost tA�m, A?e je dennA� bez reptA?nA� pouA?A�vA?me. A?A�kA?-li Ernest Renan o nA?rodA�, A?e je to a�zkaA?dodennA� plebiscita�?, platA� to tA�m spA�A? pro mA�nu, pro penA�ze. I dnes mA?me neuA?iteA?nA� penA�ze, kterA� nechA?vA?me leA?et na zemi. V kaA?dA� samoobsluze v USA majA� krabici na zbyteA?nA� centy, kterA� A?lovA�ku jen plnA� kapsy. KdyA? u nA?s komunistA� v roce 1953 zavedli s novou mA�nou i sovA�tskA� hodnoty, byla nezvyklA? tA�A�koruna a pA�tadvacetikoruna tak mA?lo oblA�benA?, A?e po pA?r letech zmizela a nahradily ji obvyklA� hodnoty, dvA� a dvacet.

Na zA?vA�r jeA?tA� jeden pouA?nA? pA�A�bA�h o penA�zA�ch ze starA�ho Ruska. RakouskA? vyslanec v MoskvA� za vlA?dy Ivana III. HroznA�ho napsal po nA?vratu domA?, nA�kdy kolem roku 1570, velice A?ivA? popis Ruska, kde je i krA?tkA? kapitolka o penA�zA�ch. Tam se mA?A?eme doA?A�st, A?e v Rusku tehdy mA�li trojA� druh penA�z. PA�ednA� a�zdA�ngua�?, kterA? se dA?vA? A?ebrA?kA?m, ale koupit se za ni nic nedA?. Za druhA� a�zA?ervonA�ca�?, kterA? ale vyslanec nikdy nevidA�l. a�zKdo si chce nA�co koupit, vezme si nejlA�pe uherskA� zlatA�a�?, pA�A?e bystrA? pozorovatel cizA�ch zvykA?.

Tak nejsou penA�ze, kterA?m denodennA� chtA� nechtA� vA?ichni dA?vA�A�ujeme, A?A?dnA? a�ztvrdA? fakta�? a objektivnA� skuteA?nost, jak se nA�kterA?m monetaristA?m zdA?. Je to naopak geniA?lnA� lidskA? vynA?lez, kterA? nA?m A?ivot nesmA�rnA� usnadA?uje a velice rozA?iA�uje naA?e moA?nosti, a to prA?vA� tA�m, A?e tak A?ikovnA� ztA�lesA?uje naA?i vzA?jemnou dA?vA�ru, dA?vA�ru ve spoleA?nost a stA?t, A?e nA?m mA?A?e slouA?it. Objem niA?emnostA�, kterA� se s penA�zi takA� dennA� pA?chajA�, je jen A?mA�rnA? jejich A?A?innosti. A kdo by chtA�l vA?echny stinnA� strA?nky tohoto svA�ta pA�ipsat na vrub jen penA�zA?m, mA�l by odpovA�dA�t na otA?zku, zda poklA?dA? takA� nA?A? za pA�A�A?inu vA?ech vraA?d nebo zbranA� za pA�A�A?inu vA?ech vA?lek.

A?ervenec 2003 (pA�ednA?A?ka v GA�rlitz)