A?eskA? vA�da mezi stA?tnA�m a soukromA?m sektorem, mezi minulostA� a budoucnostA�

Prolog

VA�roce 1896 vydal G. B. Shaw svA?j traktA?t Socialism pro milionA?A�e. Vyvolal bouA�livou diskusi. Andrew Carnegie prohlA?sil, A?e A?A?dnA? A?lovA�k by nemA�l zemA�A�t bohatA?, jinA� vyzA?vali zbavit se pA�A�tA�A?e bohatstvA�, investice nA�kterA?ch bohatA?ch podnikatelA? do spoleA?enstvA� nabA?valy rozmA�rA? a vA?znamu stA?tnA�ch subvencA�,A� pA�edmA�tem veA�ejnA� diskuse se stA?vala povaha onoho odhazovA?nA� pA�A�tA�A?e a�� jak odhazovat a pA�itom nevyhazovat, tedy nemrhat nahromadA�nA?m bohatstvA�m, a zA?roveA? se vyhnout demoralizaci a poniA?ovA?nA� obdarovanA?ch. A co obvyklA� cA�le vA?ech filantropA? a�� dA�dicovA�, chudobince, nemocnice?

Jako sprA?vnA? fabiA?nec se Shaw domnA�val, A?e by milionA?A�i nemA�li odkazovat svA� penA�ze potomkA?m, nemA�li by je rovnA�A? darovat institucA�m pro chudA�, A?i nemocnicA�m. VA?echny tyto obvyklA� zpA?soby vedou kA�degeneraci a zahnA�vA?nA� spoleA?nosti, paradoxnA� fixujA� neefektivnost a nespravedlivA� rozdA�lenA� plodA? lidskA� prA?ce ve spoleA?nosti. ZpA?sobujA� demoralizaci daA?ovA�ho poplatnA�ka, marnotratnost a mrhA?nA�, zA?chvaty lakoty a protekcionismu. LepA?A� neA? vystavit svA� potomky A?ivotu zdegenerovanA�mu vA�povaleA?e, A?ivotu marnotratnA�ka, pijA?ka a A?ekatele na dA�dictvA�, spoleA?enskA�ho troseA?nA�ka vA?eho druhu A?ijA�cA�ho beze A?A?elu, jeA� investovat do spoleA?nosti a��A� Shaw pA�A?e: nedA?vejte svA� prostA�edky do niA?eho, co si jednotlivec mA?A?e udA�lat sA?m, bez vaA?eho zA?kroku. NedA�lejte nikdy nic a neinvestujte svA� prostA�edky rovnA�A? do niA?eho, o A?em tvrdA� stA?t, A?e to zabezpeA?A�, a A?e je to jeho domA�na. Demoralizujete tA�m poplatnA�ky a umoA?A?ujete, aby neefektivnA� instituce zabA�raly mA�sto efektivnA�m, ba dokonce umoA?A?ujete paradoxnA�, aby stA?tnA� sektor zabA�ral mA�sto soukromA�mu, i kdyA? vaA?e pA?vodnA� motivace byla zcela opaA?nA? a�� ukA?zat, A?e soukromA? sektor funguje efektivnA�ji. ZbA?vA? vzdA�lA?nA� a�� ale nemA?-li milionA?A� pomA?hat niA?emu, co stojA� na vlastnA�ch nohA?ch, mA�l by se zamA�A�it na investice do vA?zkumu, kterA? nikdo nepodporuje, do oblastA�, kterA?m se nikdo nevA�nujea��.v ShawovA� dobA� to byly stA?tovA�da, nA?rodohospodA?A�skA? vA�da, statistika a dA�jiny prA?myslovA�ho vA?voje jako souA?A?st kulturnosti a vzdA�lA?vA?nA� kapitA?nA? prA?myslu i politikA?, vychovA?vanA?ch na prestiA?nA�ch univerzitA?ch. ZapomeA?te na starA� instituce sA�pA�eA?ilou rutinou, vrhnA�te se do oblastA�, kterA� stojA� mimo hlavnA� proud. Podnikatel musA� bA?t i vA�dobroA?innosti inovA?tor.

RelevantnA� otA?zka pro milionA?A�e, kterA�ho pA?lA� penA�ze vA�kapse, A�by tedy mA�la znA�t: mA?m A?kolu, mA?m muzeum, mA?m knihovnu?A� Pokud ne, tak vA�m, co mohuA� a mA?m dA�lat se svA?mi penA�zi: a�zBritskA? knihovna politickA?ch vA�d je neskonale dA?leA?itA�jA?A� pro nA?A? blahobyt, neA?A� tisA�c novA?ch dobroA?innA?ch polA�vkovA?ch kuchynA�, ale ponA�vadA? obyA?ejnA?m lidem je dokonale lhostejnA?, nezvyA?uje ani o halA�A� nA?jemnA� a�� ani ze studentskA?ch podnA?jmA? vA�LondA?nA�. PA�edstavme si vA?ak, A?e by nA�jakA? pobloudilA? bilionA?A� vzal na sebe nA?klad dlA?A?dA�nA� a osvA�tlovA?nA� nA�kterA� londA?nskA� farnosti a zaA�A�dil bezplatnou dodA?vku chleba a mlA�ka, mA�sto aby zaklA?dal takovA� instituce!A� ZmA�nilo by to na stavu vA�ci jen tolik, A?e by se rozpoutala konkurence o domy a krA?my vA�tA�to farnosti, aA? by A?inA?e stouply do takovA� vA?A?e, A?e by bydlenA� vA�tA�to farnosti nebylo vA?bec A?A?dnou vA?hodou oproti ostatnA�m farnostem. JednoduchA? formulka pro dobrodince tedy znA�: NedA?vejte lidem nikdy co chtA�jA�; dejte jim nA�co, co by mA�li chtA�t a nechtA�jA�.!a�?1

Rada G.B.Shawa je jasnA?: vzbuzujte novA� potA�eby, starA� se o sebe postarajA� samy. A?lovA�k, kterA? zA�toho, co bylo vA?era pA�epychem dA�lA? kaA?dodennA� potA�ebu vyvolA?vA? vA�A?ivot novou energii, a dA�lA? pro svA� spoleA?enstvA� daleko vA�ce, neA? ten, kdo nechA? ve svA�m mA�stA� A?epovat dva tA?dny pivo zdarma. I kdyA? o to by mnozA� lidA� urA?itA� stA?li vA�ce.

VA�dneA?nA� dobA� se vzdA�lA?nA� stA?le silnA�ji chA?pe jako forma investice do lidskA�ho kapitA?lu a ten se stA?vA? silnA�jA?A�m hrA?A?em, neA? jinA� kapitA?lovA� formy.A� VzdA�lA?vacA� a vA�deckA� instituce zaA?A�najA� bA?tA� pojA�mA?ny jako specifickA� firmy se specifickA?m produktem, pohybujA�cA� se na trhu vzdA�lA?vA?nA�. JeA?tA� na zaA?A?tku 20. stoletA� sehrA?valy zA?sadnA� roli na poli vzdA�lA?vA?nA� soukromA� aktivity, buA? jednotlivcA? nebo skupin obyvatelstva, kterA� se sA�tA�mto cA�lem sdruA?ovalo. MluvA�me o nadacA�ch nebo rA?znA?ch typech spolkovA?ch organizacA�. StA?tnA� angaA?mA? ve vzdA�lA?vacA� a vA�deckA� oblasti je vA�tak A?irokA� mA�A�e plodem mezivA?leA?nA�ho a pA�edevA?A�m komunistickA�ho obdobA�. MecenA?A?,A� ke kterA�mu se stA?le mA?me dA?vod vracet jako ke zdroji inspirace, Josef HlA?vka, A?il vA�jinA� dobA�. VA�dobA�, kdy velkA? A?A?stA� vzdA�lA?vacA�ch aktivit a vA�podstatA� veA?kerA� aktivity vA�deckA�, byly financovA?ny soukromou cestou dary bohatA?ch lidA� zA�A�ad A?lechty A?i vzmA?hajA�cA� se burA?oazie. A?A�m zA�A?vah G.B. Shawa se mohl nechat inspirovat Josef HlA?vka a co zA?stA?vA? platnA� i dnes, po vA�ce neA?A� sto letech? Co je toA� dobroA?innost, co je to filantropie, a A?A�m se jejA� dneA?nA� pojetA� liA?A� od pojetA�, se kterA?m byl konfrontovA?nA� Josef HlA?vka a jeho souA?asnA�ci? A koneA?nA� otA?zka poslednA�, kterA? ovA?em otevA�rA? celou A�adu otA?zek souvisejA�cA�ch a�� co je domA�nou stA?tu a co je domA�nou soukromA�ho sektoru?

DobroA?innost a filantropovA�

Co zA� poselstvA� G.B.Shawa o A?dA�lu zoufalA?ch bohatA?ch zbA?vA? po vA�ce neA? sto letech? SA�A?cty kA�muA?i, dA�ky nA�muA? vznikl tento pA�A�spA�vek, nenA� moA?nA� nezaA?A�t tA�m, A?e aA? uA? HlA?vka A?etl A?i neA?etl Shawa, A?el mimo hlavnA� proud a daroval svA� penA�ze do oblastA�, do kterA?ch vA�jeho dobA� nikdo nechodil a�� a zaloA?il instituce, kterA� pA�etrvaly.

PrvnA� podstatnA? otA?zka, kterA? by nA?s mohla po vA�ce neA? sto letech stA?le zajA�mat, je otA?zka, co je to ona dobroA?innost a kdo je to filantrop nebo mecenA?A?. MecenA?A?stvA�, kterA� je obsahovA� identickA� se sponzorstvA�m, se zA�naA?eho slovnA�ku tA�mA�A� vytratilo; nA�kteA�A� autoA�i jej dokonce oznaA?ujA� za archaickA? vA?raz,2 stejnA� tak almuA?na a charita. SponzorstvA� A�samotnA� naopak zA�skalo jistA? hanlivA? pA�A�dech.

Na poA?A?tku vA?ech aktivit vA�lidskA� spoleA?nosti smA�A�ujA�cA�ch kA�ustavenA� nA�jakA?ch pravidel dobroA?innosti, vzA?jemnA� solidarity a pomoci, stojA� almuA?na. Ve 4. stoletA� byly pro kA�esA?any stanoveny tA�i moA?nosti, jak splnit svA� postnA� povinnosti a duchovnA� se pA�ipravit na nejvA�tA?A� svA?tek vA�roce – Velikonoce a�� pA?st, modlitba nebo almuA?na. PA�itom almuA?na je charakterizovA?na jako pomoc tA�m, kdo jsou na tom hA?A�, neA? jsem na tom zrovna jA?. AlmuA?na jako praktickA? projev lA?sky kA�bliA?nA�mu a tA�m kA�Bohu. PozdA�ji se vyvinuvA?A� charita uA? mA�la co do A?inA�nA� se sociA?lnA�m cA�tA�nA�m stA�edovA�kA?ch lidA�, mnohem vA�ce mA�A?A?anA? neA? venkovanA?, kterA� bylo podmA�nA�nA� kaA?dodennA�m zA?pasem o spA?su vlastnA� duA?e. VA�praxi napA�A�klad znamenala, A?e staA�A� lidA� bez pA�A�jmA?, majetku a pA�A�buznA?ch, nemohli zemA�A�t na ulici. Nenajdeme snad zA?vA�A?, vA�nA�A? by umA�rajA�cA� nepamatoval na chudA�. Na sklonku stA�edovA�ku, zA�ejmA� vA�souvislosti sA�morovou epidemiA� vA�letech 1347-51 zaA?A�nA? vznikat organizovanA? pA�A?e o starA� lidi, A?ebrA?ky, postiA?enA�, opuA?tA�nA� dA�ti. Institucemi tA�to pA�A?e byly klA?A?ternA� A?pitA?ly, domy bekyA?, mA�stskA� A?pitA?ly zA�izovanA� a financovanA� mA�stskA?mi radami a zboA?nA?mi jednotlivci. SamozA�ejmA�, A?e byla tato sociA?lnA� sA�A? velmi A�A�dkA? a�� pro vA�tA?inu potA�ebnA?ch zbA?vala stA?le instituce almuA?ny u kostela nebo pA�i nA�kolika roA?nA�ch pA�A�leA?itostech, napA�. prA?vA� o VelikonocA�ch.

Dnes je nejfrekventovanA�jA?A�m slovem uA?A�vanA?m vA�souvislosti se vzA?jemnou solidaritou a pomocA� zA�ejmA� filantropie (filantrop). A?eklo-li se vA�HlA?vkovA� dobA� filantrop, A�eklo se slovo modernA�, plnA� entuziasmu a chuti mA�nit A?ivoty druhA?ch a�zk obrazu svA�mua�?, podle pA�edstav filantropa o tom, co je dobrA�. A�Filantropie pochA?zA� zA�A�eA?tiny, je odvozena od A�eckA�ho philein (milovat) a antropos (A?lovA�k) A�- znamenA? tedy lA?sku kA�A?lovA�ku. Zahrnovala vA�sobA� A?iny pro dobro a�zpolisa�? a takA� poznA?vA?nA� sama sebe a svA�ta. SlovnA�ky ji pA�eklA?dajA� nA�kdy jako lidumilnost, jindy dobroA?innost A?i pomoc sociA?lnA� slabA?m. ZA�vA?kladu se vytratila lA?ska kA�bliA?nA�mu a potA�eba vzA?jemnA� pomoci, zA?stala potA�eba A�eA?it problA�my vzniklA� vA�dA?sledku nerovnosti lidA� ve spoleA?nosti – organizovanA? filantropie se snaA?A� tyto nerovnosti korigovat, a tA�m kultivovat celou spoleA?nost. V HlA?vkovA� dobA� se slovo filantropie dostalo do nauA?nA?ch slovnA�kA? prA?vA� vA�tA�to poloze: a�zFilanthrA?pie (A�ec. LidumilstvA�) jest protivou misanthrA?pie a vyznaA?uje se vA?eobecnostA� a A�thiA?nostA�, tj. pA�edmA�tem lA?sky mravnostnA� nenA� A?lovA�k jeden, nA?brA? A?lovA�k ve vA?znamu svA�m rodovA�m A?ili lidstvo. VA�druhA� polovinA� min. stol. vA?znam slova filathrA?pie obmezovA?n Basedovem a jeho pA�A�vrA?enci, zovoucA�mi se se filantrA?py A?ili filanrA?pisty, na opravnA� snahy pedagogickA�. ZA?sada Rousseauova, A?e A?lovA�k od pA�A�rody dobrA? jest, byla podlohou tomuto pedagogickA�mu filanthrA?pismu, jenA? celkem se nesl smA�rem tA�ch ideA�, A?e mA?-li A?lovA�k volnA� a svA� pA�irozenosti i urA?enA� svA�mu pA�imA�A�enA�ji se vyvA�jeti,A� jest mu nutnA� potA�ebA� stykA?v sA�pA�A�rodou, nA?zorA?v a tA�A? i vA?cviku tA�lesnA�ho; nebo jen takto docA�lA� se soumA�rnA�ho vA?voje ducha i tA�la.A� JmA�no F. odtud se vede, A?e usilovA?no oA� vychovA?nA� povaze lidskA� pA�imA�A�enA�jA?A�. VA�tom pA�edchA?dci byli Rousseau a dA�A�ve jiA? Locke a KomenskA?. FilanthrA?pismus tento povstal tA�A? zA�A?A?sti i vA�protivA� kA�humanismu, ponA�vadA? tomuto takA� ten vA?klad podklA?dA?n, jako by humanita (lidskost) ve svA�m rozumovA�m i mravnA�m rozvoji poutA?na byla ke vzdA�lA?nA� klassickA�mu. Proti tomuto ukazoval Basedov se svA?mi stoupenci, A?e kA�plnA�mu rozvoji schopnostA� lidskA?ch postaA?A� vzdA�lA?nA� na zA?kladech co moA?nA? pA�irozenA?ch a kaA?dA�mu vA?eobecnA� pA�A�stupnA?ch, a studium latiny a A�eA?tiny odkazoval do kruhA? uA?eneckA?ch. Proto vA�DessavA� zaloA?il FilanthrA?pinum A?ili A?kolu lidumilstvA�, jeA? mA�lo jednak vychovA?vati pA�A�A?tA� uA?itele, jednak mA�lo bA?ti i vzornou A?kolou podle zA?myslA?v jeho.a�? 3

Jsou tady vA?ak nepA�ehlA�dnutelnA? a�zalea�?, souvisejA�cA� sA�nA�kolika nA?mitkami proti (dnes) tradiA?nA�mu (nereflektovanA�mu) pojetA� slova filantropie: prvnA� je etymoligickA?, protoA?e A�eA?tina rozliA?uje tA�i vA?razy milovat – eros, philes a egape a�� a philes, ze kterA� se filantropie odvozuje, A�znamenA? lA?sku lidA�, rovnA?ch si navzA?jem. Tak proA? by filantropie mA�la oznaA?ovat vztahy a procesy, vzniklA� vA�dA?sledku nerovnosti lidA�? Za druhA� se pA�edpoklA?dA?, A?e dobrA� skutky konA? ten, kdo mA? rA?d lidi. VA?imnA�nme si, A?e soud a�zto je dobrA�a�? vA?ak nevznikA? u tA�ch, jimA? se dobro prokazuje, ale u tA�ch, kdo ho prokazujA�. Jak zjistA�me, A?e je skutek dobrA?? Neexistuje pA�irozenA? vztah mezi skutky urA?itA�ho druhu a dobrem a�� pA�i pA�emA?A?lenA� o filantropii se neobejdeme bez pojmu altruismus.

Jako etickA? a filozofickA? pojem uvedl altruismus do A?ivota francouzskA? sociolog Auguste Comte jako vA?raz pro smA�r jednA?nA�, cA�tA�nA� a myA?lenA�, jehoA? pA�edmA�tem je prospA�ch jinA�ho individua neA? jednajA�cA�ho. NejA?astA�ji je altruismus definovA?n jako mravnA� princip vyjadA�ujA�cA� v protikladu k egoismu schopnost neziA?tnA� obA�tovat vlastnA� zA?jem ve prospA�ch zA?jmu druhA�ho A?lovA�ka. Pro altruismus se mA?lokdy pouA?A�vA? adekvA?tnA� A?eskA? pA�eklad, i kdyA? lidumilnost jako lA?ska k bliA?nA�mu by mohla obstA?t; A?astA�ji vA?ak slyA?A�me o nesobeckosti. NesobeckA?m se pA�itom obvykle myslA� takovA� vA�domA� jednA?nA�, kterA� jednajA�cA�mu A?kodA�, resp. pA�inA?A?A� nevA?hody, za A?A?elem prospA�chu nA�koho jinA�ho.

PojetA� altruismu jako nesobeckA�ho jednA?nA� mA? ale rovnA�A? zA?vaA?nA� trhliny. Nositel Nobelovy za ekonomii Amartya Sen napsal, A?e pokud se A?lovA�ku dA�lA? A?patnA� zA�pA�edstavy cizA�ho utrpenA�, jednA? se o pA�A�pad soucitu. A projevy soucitu jsou vA�jednom dA?leA?itA�m ohledu egoistickA�, neboA? pokud A?lovA�ka tA�A?A� potA�A?enA� jinA?ch a bolA� ho jejich bolest, mA?A?e A?silA� o vlastnA� prospA�ch vA�st kA�soucitnA�mu jednA?nA�. A podobnA� filozof Thomas Hobbes vzpomA�nA?, jak trpA�l a uvaA?oval o zoufalA�m postavenA� starce, ktwrA�ho obdaroval almuA?nou. AlmuA?na, kterou mu daroval a jeA? mu snad byla ku prospA�chu, pomohla i jemu od chmurnA?ch myA?lenek. PlatA�, A?e A?A�m vA�ce se mA?A?eme vcA�tit do utrpenA� druhA?ch, tA�m sobeA?tA�ji se chovA?me, kdyA? se snaA?A�me jim vA�jejich utrpenA� pomA?hat. TakA?e je za vA?A�m, za kaA?dA?m naA?im dobrA?m skutkem a�zjena�? sebezA?jem?

AA? uA? vysvA�tlujeme altruismus skrze aristotelskou ctnost, kA�esA?anskou lA?sku kA�bliA?nA�mu nebo sobeckA? gen, jsme konfrontovA?ni sA�otA?zkou, jakou roli sehrA?vA? vA�tomto procesu nA?A? vlastnA� sebezA?jem. A ten je buA? tak A?irokA?, A?e zahrne i ostatnA�, nebo se podA�A�dA� vyA?A?A�mu cA�li, jenA? jej pA�esahuje, pA�A�padnA� je stanoven jako pA�ekonA?vA?nA� spravedlnosti a�� dA?vat vA�c, neA? jsme povinni. Altruismus tkvA� vA�milosrdenstvA�, nikoli ve spravedlnosti. Altruismus je uznA?nA�m skuteA?nosti, A?e A?lovA�k nenA� za svou existenci vdA�A?en pouze sobA� samA�mu. Altruista vnA�mA? spoleA?nost jako totalitu, ve smyslu propojenosti bytA� vA?ech jednotlivcA? mezi sebou navzA?jem, a respektovA?nA� tA�to totality kaA?dA?m jednotlivA?m A?lenem.

Altruismus a A�filantropii spojuje podstatnA? potA�eba dojA�t uznA?nA� ve spoleA?enstvA�, ve kterA�m jednotlivec A?ije, potA�eba bA?t dobrA?m A?lovA�kem, obA?anem, sousedem. Filantropie znamenA?, A?e vstoupA�me do spoleA?enstvA�, a zaA?neme je aktivnA� pA�etvA?A�et, i kdyA? vA?sledky vA?bec nemusA�me za svA�ho A?ivota zaznamenat a�� zrovna oblast A?kolstvA� a vzdA�lA?nA� je oblastA�, vA�nA�A? se vA?sledky projevujA� sA�velkA?m A?asovA?m odstupem. Filantropii je moA?nA� oznaA?it za projev altruismu, kterA? mA? silnA? sklon kA�institucionalizaci. Mezi filantropiA�, mecenA?A?stvA�m, charitou A?i almuA?nou nenA� pA�A�liA? ostrA? hranice a�� spoA?A�vA? zA�ejmA� prA?vA� jen ve stupni institucionalizace a zpA?sobu organizace. VA?echny tyto pojmy se vracA� kA�mA�stu A?lovA�ka ve spoleA?nosti, kA�tomu, A?e A?lovA�k je obdaA�en takovA?mi city, jako jsou empatie, soucit, ale takA� smyslem pro dobroA?innost, sociA?lnA� pA�A?i, solidaritu. Profesor Erazim KohA?k na svA?ch pA�ednA?A?kA?ch z filosofie A?asto opakoval jednoduchou vA�tu: KabA?t ve skA�A�ni patA�A� bezdomovci.

A?ijeme vA�dobA�, kdy nejdA?leA?itA�jA?A� mA�sto mezi vA?emi formami kapitA?lu patA�A� sociA?lnA�mu a lidskA�mu kapitA?lu. VA�konkurenA?nA�m prostA�edA� 21. stoletA� spolu podnikatelA� soutA�A?A� i o vA�tA?A� sociA?lnA� a politickou prestiA?. MajA� tyto snahy nA�co spoleA?nA�ho sA�filantropiA� a altruismem? DneA?nA� vnA�mA?nA� filantropie je velmi A?asto spojeno sA�firemnA� filantropiA� a�� i dA�ky nA� dnes zaA?A�vA?me a�zzlatA? vA�k filantropiea�?: bohatA� podnikatelA� financujA� zdravotnA� a vzdA�lA?vacA� projekty, sponzorujA� umA�nA�, pA?sobA� vA�sociA?lnA� oblasti, chrA?nA� A?ivotnA� prostA�edA�, podporujA� ekonomickA� reformy. ZdA? se, A?e pouA?A�vajA� svA?j majetek zA�A?istA� osobnA�ch dA?vodA?, kterA� nesouvisA� sA�obchodem, kA�tomu, aby vytvA?A�eli pozice, zA�nichA? mohou doslova a do pA�smene mA�nit svA�t. OsobnA�m jmA�nA�m konkurujA� leckterA�mu stA?tu, pA?sobA� celosvA�tovA�, ale na politickA� funkce obvykle nekandidujA� a�� stA?vajA� se nevolenA?mi stA?tnA�ky, A?asto majA� podporu a sympatie obyvatelstva, dovolA� si jednat vA�rozporu sA�oficiA?lnA� politikou vlA?dy, vA�nujA� finance nadnA?rodnA�m organizacA�m. ProsazujA� svA� hodnoty, svA� zA?jmy.

JakA? je paralela jejich snaA?enA� sA�filantropy osvA�censkA�ho raA?enA� a�� Owenem, Rockefellerem, HlA?vkou? NovA� i nA�kdejA?A� mecenA?A?i chtA�jA� urA?itA� pomoci vA�ci, o nA�A? se domnA�vajA�, A?e je dobrA?. Ale zatA�mco dA�A�vA�jA?A� filantropovA� pA?sobili vA�pomA�rnA� omezenA�m, lokA?lnA�m spoleA?enstvA�, dneA?nA� majA� expanzivnA� tendence. Ti dA�A�vA�jA?A� hledali pro svA� pA?sobenA� novA? pole, v nichA? se stA?t neangaA?oval, a jejich cA�lem byla lokA?lnA� obA?anskA? (pozdA�ji liberA?lnA�) spoleA?nost. SouA?asnA� filantropovA� obsazujA� oblasti, ve kterA?ch vlA?dA?m dochA?zA� dech. A navA�c mnozA� zA�dneA?nA�ch opravdu bohatA?ch jedincA? vdA�A?A� za svA?j majetek nikoli pouze svA?m mimoA�A?dnA?m schopnostem, ale takA� mimoA�A?dnA?m ekonomicko-politickA?m okolnotem. A o svA?ch filantropickA?ch aktivitA?ch A?asto a nahlas mluvA�. Kde zA?stal altruismus? Filantropie bez altruismu je jen prA?zdnA� slovo, kterA� bude navA?dy marnA� A?ekat na svA?j obsah. VA?echna tato slova -A� mecenA?A?, filantropie, charita, dokonce altruismus a�� jsou slova prA?zdnA?, jeA? naplA?ujA� obsahem jednotlivA� lidA� a jejich A?iny. NemA�lo by nA?s pA�estat zajA�mat, kdo dA?vA?, proA? dA?vA? a odkud bere.

Co je domA�nou stA?tu a co soukromA�ho sektoru?

LidA� se – A?A?steA?nA� zA�dA?vodu nedostatku informacA�, jindy zA�nechuti tyto informace sbA�rat – majA� tendenci domnA�vat, A?e tak, jak je bA�h vA�cA� uspoA�A?dA?n, je uspoA�A?dA?n ne snad optimA?lnA�m, ale jedinA?m moA?nA?m a pA�edevA?A�m nemA�nnA?m zpA?sobem. KA�takovA?m vA�cem jistA� patA�A� i vA�da a vzdA�lA?nA� a naprosto zdrcujA�cA� pA�evaha stA?tnA� podpory nad podporou soukromou. StejnA� tak neziskovA? sektor, tak jak se sA�nA�m setkA?vA?me tA�mA�A� vA�kaA?dodennA�m A?ivotA�, se zdA? bA?t nutnA?m (a zA?kony povolenA?m) doplA?kem soukromA�ho a stA?tnA�ho sektoru. Dokonce se mA?A?e zdA?t, A?e by se mohl postavit do role alternativnA�ho provozovatele aktivit, ve kterA?ch byl donedA?vna tradiA?nA�m poskytovatelem stA?t, kterA�mu dochA?zejA� sA�ly. PA�i bliA?A?A�m pohledu do historie A?i do rA?znA?ch ekonomickA?ch teoriA� vysvA�tlujA�cA�ch vznik a fungovA?nA� neziskovA�ho sektoru zjistA�me, A?e naA?e pA�edstavy mohou bA?t mylnA�. KA�tA�to myA?lence ostatnA� vybA�zA� uA? sA?m nA?zev pA�A�spA�vku, jehoA? prvnA� A?A?st je moA?nA? ponA�kud zavA?dA�jA�cA� – je zA�ejmA�, A?e dnes se A?eskA? vA�da nepohybuje mezi stA?tnA�m a soukromA?m sektorem. Ale druhA? A?A?st nA?zvu uvA?dA� vA�ci na pravou mA�ru: nebylo tomu tak vA?dyA� a nemusA� tomu tak bA?t ani vA�budoucnu.

OtevA�rA? se kardinA?lnA� otA?zka, co je onou domA�nou stA?tu a co soukromA�ho sektoru.A� To, jak stA?tA� dnes zasahuje do A?ivota jednotlivA?ch svA?ch A?lenA? je vA?sledkem vA?voje vA�pA�edchA?zejA�cA�m stoletA�. SA�dA?leA?itou poznA?mkou a�� stA?t se pA�ed sto lety nevyA?erpA?val centralizovanou mocA�; jeho pA�irozenou souA?A?stA� a to souA?A?stA� vybavenou celou A�adou kompetencA� zvlA?A?tA� vA�oblasti budovA?nA� obA?anskA� spoleA?nosti, byla A?roveA? samosprA?vnA?. VA�A?echA?ch na konci 19. stoletA� a na pA�elomu 19. a 20. stoletA� samosprA?va pA�edstavovala vA?echno, co jste mohli chtA�t vA�dA�t a mohli vA�dA�t o A?ivotA� kaA?dA�ho jednotlivA�ho A?lena HabsburskA� monarchie. SociA?lnA� A?ivot monarchie se zA�hlediska stA?toprA?vnA�ho uspoA�A?dA?nA� odvA�jel (od roku 1867) ve tA�ech rovinA?ch: spoleA?nA�, zemA� a krA?lovstvA� v A�A�A?skA� radA� zastoupenA?ch a zemA� Koruny uherskA�, a mA�stnA� – samosprA?vnA�. ZA?konodA?rstvA� a sprA?va byly v obou zemA�ch (Rakousku i Uhersku) samostatnA�, na A?stA�edA� i druhA� polovinA� A�A�A?e nezA?vislA�, s vA?jimkou nA�kterA?ch zA?leA?itostA�, jako byly zA?leA?itosti zahraniA?nA� a vojenskA�, jeA? byly spravovA?ny spoleA?nA� a reprezentovala je spoleA?nA? A?stA�ednA� finanA?nA� sprA?va. VA?echny ostatnA� oblasti sociA?lnA�ho A?ivota byla odkA?zA?ny na rovinu zemskou, obecnA� a�� a soukromou.

JiA? ve 13. stoletA� na naA?em A?zemA� vznikaly nadace, kterA� podporovaly cA�rkev a duchovnA� vzdA�lA?vA?nA�. Humanismus, odvolA?vajA�cA� se na tradici sahajA�cA� aA? kA�platA?nskA� akademii a��spojoval vzdA�lance do akademiA� a uA?enA?ch spoleA?nostA� (tzv. sodalit). VA�A?echA?ch existoval kolem poloviny 16. stoletA� neformA?lnA�, ale rozsA?hlA? okruh humanistickA?ch bA?snA�kA? kolem A?lechtickA�ho mecenA?A?e Jana starA?A�ho HodA�jovskA�ho zA�HodA�jova. OsvA�censtvA� a jeho sociA?lnA� optimismu sA�sebou pA�inesl vA�pravdA� mohutnA? rozvoj asociaA?nA�ho hnutA�. Spolky sice formA?lnA� navazovaly na starA?A� formy, ale uA? obsahovaly poselstvA� o potA�ebA� pracovat pro obecnA? prospA�ch, a pA�edevA?A�m snahy o povznesenA� hmotnA�ho i duchovnA�ho stavu lidstva, vA?eobecnou dA?vA�ru vA�pokrok a schopnost lidskA�ho poznA?nA�, vA?znam lidskA� vzdA�lanosti.A� Tyto myA?lenky a snahy zakotvily vA�celA� A�adA� uA?enA?ch spoleA?nostA� a�� vA�A?eskA?ch zemA�ch vznikla prvnA� osvA�censkA? uA?enA? spoleA?nost vA�roce 1747 vA�Olomouci (Societas incognitorum a�� spoleA?nost neznA?mA?ch), zvanA? tA�A? Petraschova spoleA?nost podle osobnosti Josefa svobodnA�ho pA?na Petrasche. Na zaA?A?tku 70. let byla vA�Praze zaloA?ena soukromA? UA?enA? spoleA?nost, pA�edchA?dkynA� KrA?lovskA� A?eskA� spoleA?nosti nauk. Pokud se angaA?oval vA�tA�chto aktivitA?ch takA� stA?t, potom jeho podpora mA�A�ila do tA� oblasti vA?zkumu a vzdA�lanosti, kterA? mohla podpoA�it zemA�dA�lskou vA?robu. 4

SpolA?ovA?nA� vA�teoretickA� rovinA� mA?A?e mA�t podobu korporativnA�, jehoA? podstatou je spolA?ovA?nA� na principu povinnA�ho A?lenstvA� na zA?kladA� urA?itA�ho charakteristickA�ho znaku a pA�edevA?A�m na monopolnA�m postavenA� vA�danA� oblasti. OdpovA�dA? cechovnA�mu zA�A�zenA�. Ale mA?A?e takA� mA�t podobu asociativnA�, kdy se sdruA?ujA� lidA� dobrovolnA�. Je to nepochybnA� zA?kladnA� prvek modernA�ho spolkovA�ho A?ivota, je to princip samosprA?vnA? a demokratickA?.

BouA�livA? rozvoj spolkovA�ho A?ivota ve druhA� polovinA� 19. stoletA� vyvolal potA�ebu legislativnA�ch zmA�n:A�A� prvnA� zA?kon, upravujA�cA� spolkovou A?innost vyA?el vA�roce 1843, jako dekret dvorskA� kancelA?A�e zA�5. listopadu 1843. Podle tohoto naA�A�zenA� bylo tA�eba kA�zaloA?enA� spolku zA�skat povolenA� od stA?tnA�ch A?A�adA? a�� podle typu spolku buA? pA�A�mo od cA�saA�e, nebo dvorskA� kancelA?A�e nebo zemskA�ho A?A�adu. Po intermezzu prozatimnA�ho spolkovA�ho zA?kona ze 17. bA�ezna 1849 byl vA�roce 1852 vydA?n spolkovA? zA?kon zA�26. listopadu 1852 A?. 253/1852 A�.z., kterA? vA�mnoha ohledech znamenal nA?vrat kA�povolovacA� praxi zA?kona zA�roku 1843. Tento zA?kon umoA?A?oval vznik a prA?ci spolkA? s dobrovolnA?m A?lenstvA�m, a byl novelizovA?n v roce 1867 zA?konem O prA?vA� spolA?ovacA�m A?. 134/1867 A�.z. zA�15.11.1867, kterA? se stal souA?A?stA� prosincovA� A?stavy zA�tA�hoA? roku. PA�eA?il nejen konec mocnA?A�stvA�, ale i PrvnA� republiku, jejA� konec a nA?stup komunismu, aby byl nahrazen teprve zA?konem zA�roku 1951, konkrA�tnA� zA�12. A?ervence 1951 A?. 68/1951 Sb., O dobrovolnA?ch organisacA�ch a shromA?A?dA�nA�ch. A tento zA?kon vA�podstatA� zmocnil stA?t kA�striktnA�mu dozoru nad tA�m, aby masovA� organizace pracovaly a�zvA�souladu se zA?sadami lidovA� demokracie a demokratickA�ho centralismu.a�? AsvodnA� vA�ta zA�provA?dA�cA�ch pokynA? kA�tomuto zA?konu znA�la: a�zTA�A?iA?tA� spolA?ovA?nA� vA�lidovA� demokracii pA�echA?zA� na masovA� organizace. MA�A?A?A?ckA� bezobsaA?nA�A� a samoA?A?elnA� formy spolkaA�enA� jsou pA�eA?itkema�?. A�PodmA�nky pro rozvoj spolkovA� A?innosti nastaly znovu aA? po listopadu 1989 a�� zA?kon o obA?anskA?ch organizacA�ch byl jednA�m zA�prvnA�ch, kterA� byly pA�ijaty (zA?kon o sdruA?ovA?nA� obA?anA? A?. 83/1990 Sb.).

VA�teoretickA� rovinA� nesmA�me pominout jeden pro A?eskA� zemA� velmi vA?znamnA? fenomA�n druhA� poloviny 19. stoletA�, a to je druA?stevnictvA� jako svA�pomocnA� hnutA�.5 S druA?stevnA�mi myA?lenkami se poprvA� setkA?vA?me v prvnA� polovinA� devatenA?ctA�ho stoletA� u tovA?rnA�kA? filantropickA�ho raA?enA� – Williama Kinga (1776a��1865) A?i Roberta Owena (1771a��1858). Oba se na vlastnA� nA?klady pokouA?eli o realizaci svA?ch vizA�. Jejich cesty ukazujA� podstatnA� rysy kaA?dA�ho dalA?A�ho druA?stevnA�ho hnutA�: koA�eny spoleA?enskA�ho zla vidA�li v lidskA� nevA�domosti, A�a domnA�vali se, A?e zlepA?enA� tA�to situace je moA?nA� organizovanou kooperacA�. Solidarita se nemA�la dotknout individuA?lnA� odpovA�dnosti jednotlivce a mA�la bA?t dobrovolnA?, neomezujA�cA� svobodu druhA?ch. StA?t mA�l pouze odstranit pA�ekA?A?ky, kterA� by snad mohly vadit volnA�mu rozvoji lidskA?ch schopnostA�.

DuA?stevnA� a svA�pomocnA� myA?lenky se tA?hnou obecnA� A?eskA?m ekonomickA?m a politickA?m myA?lenA�m od poA?A?tkA? nA?rodnA�ho obrozenA� aA? ke konci 19. stoletA�. SpolA?ovA?nA� doporuA?oval v 50. a 60. letech 19. stoletA� vA?dce NA?rodnA� strany F. L. Rieger (1818a��1903). DalA?A� staroA?ech, FrantiA?ek Ladislav Chleborad (1839a��1911), zaloA?il po vzoru RochdalskA?ch r. 1868 dA�lnickA� spotA�ebnA� druA?stvo a�zOula�? a v mnoha svA?ch A?lA?ncA�ch a monografiA�ch i teoreticky zdA?vodA?oval vA?hody podnikatelskA� svA�pomoci. TakA� zakladatel A?eskA� univerzitnA� ekonomickA� vA�dy AlbA�n BrA?f (1851a��1912) ke konci 19. stoletA� vyzdvihl A?lohu svA�pomoci. Na zaA?A?tku 20. stoletA� i pozdA�ji v obdobA� prvnA� A?eskoslovenskA� republiky vA?znaA?nA� ekonomovA� ve svA?ch systA�movA?ch vA?kladech nA?rodnA�ho hospodA?A�stvA� neopomA�jeli teoreticky zakotvit a vymezit svA�pomoc v kapitalistickA�m trA?nA�m systA�mu, aA? jiA? za prvA� z pohledu historicko-popisnA�ho, jako Cyril HorA?A?ek (1862a��1943) a Josef Gruber (1865a��1925), nebo za druhA� zA�pohledu institucionA?lnA�ho jako Vilibald Mildschuh (1878a��1939) a Cyril A?echrA?k (1890a��1974), nebo koneA?nA� jako souA?A?st A?iroce pojA�manA� kooperace v systA�mu hospodA?A�skA?ch soustav jako Karel EngliA? (1880a��1961). A�PA�edevA?A�m je vA?ak tA�eba zmA�nit myslitele vA�tA�to oblasti zA?sadnA� – Josefa Macka A�(1887a��1972) aA� FrantiA?ka ModrA?A?ka (1871a��1960).

K rozsA?hlejA?A�mu zaklA?dA?nA� druA?stev doA?lo v A?echA?ch v 60. letech 19. stoletA�, po uvolnA�nA� politickA?ch pomA�rA?. SpotA�ebnA�, vA?robnA� a A?vA�rovA? druA?stva se sice zaklA?dala podle zA?kona A?. 253/1852 A�.z., o spolcA�ch, ale kA?A?enA? rozmach umoA?nil aA? tzv. druA?stevnA� zA?kon A?. 70/1873 A�.z., u jehoA? zrodu a propagace stA?l prA?vnA�k AntonA�n Randa (1834a��1914), pozdA�jA?A� rektor A?eskA� A?A?sti Karlo-Ferdinandovy univerzity vA�Praze. ZaA?ala vznikat spotA�ebnA� a vA?robnA� druA?stva, ale pA�edevA?A�m kulturnA� a osvA�tovA� spolky. PrvnA� smA�r, zahrnujA�cA� spoA�itebnA� a A?vA�rovA? druA?stva, stavA�l na skuteA?nosti nedostatku kapitA?lu a faktickA� neexistence A?eskA?ch bank, kterA� by byly schopnA� poskytovat A?vA�r A?eskA�mu stA�ednA�mu a drobnA�mu podnikA?nA�, a soustA�edil se na a�zspoleA?enskA� opravya�?, tedy zmA�rA?ovA?nA� bA�dy sociA?lnA�mi reformami a hospodA?A�skou svA�pomocA�; tato druA?stva vznikala jako doplnA�k a podpora individuA?lnA�ho podnikA?nA�. Pro A?eskA� prostA�edA� jsou vA?ak typickA? druA?stva pA?sobA�cA� ve vzdA�lA?vacA� a kulturnA� sfA�A�e, zamA�A�enA? na A?A�A�enA� osvA�ty a vzdA�lA?vA?nA�.

Je nepochybnA�, A?e spolA?ovacA� a svA�pomocnA� proudy A?zce souvisely sA�ekonomickou a politickou emancipacA� mA�A?A?anskA� spoleA?nosti, a budou sA�nA� i napA�A�A?tA� A?zce svA?zA?ny, pA�edevA?A�m ve druhA� polovinA� devatenA?ctA�ho stoletA� takA� sA�nA?rodnA�m hnutA�m. TA�mito nA?rodnA�mi a svA�pomocnA?mi snahami je filantropie zakotvena vA�tom mezistupni, kterA? tvoA�A� samosprA?va. SamosprA?va jako podstatnA? prvek stA?toprA?vnA�ho uspoA�A?dA?nA� rakouskA�ho stA?tu, a typickA? projev rodA�cA� seA� liberA?lnA� spoleA?nosti. LiberA?lnA� obA?anskA? spoleA?nost druhA� poloviny a pA�edevA?A�m konce 19. stoletA� poA?adovala prA?hlednost a adresnost vlastnictvA�, a potA� se mohla vrhnout na otA?zku prA?va na vzdA�lA?nA� ve vlastnA�m jazyce. Liberalismus umoA?nil dvoukolejnost veA�ejnA� sprA?vy, a za existence minimA?lnA� mA�ry pA�erozdA�lovacA�ch procesA? umoA?A?oval prA?vA� samosprA?vA�, aby se jako spoleA?enstvA� ubA�ralo svou vlastnA� cestou. TA�m sice mohla dochA?zet kA�vytvA?A�enA� tA�ecA�ch ploch mezi centrA?lnA� a samosprA?vnou mocA�, ale zA�pohledu nA?mi zkoumanA� otA?zky takovA� stA?toprA?vnA� uspoA�A?dA?nA� a existence liberA?lnA� obA?anskA� spoleA?nosti vA�rA?mci jednotlivA?ch zemA� umoA?A?ovalo i bez existence nA?rodnostnA�ho stA?tu vytvA?A�et svA� vlastnA� instituceA� kA�prosazovA?nA� vlastnA�ch cA�lA? – institucionalizace filantropie kA�nim nepochybnA� patA�ila. A protoA?e obA?anskA? spoleA?nost musela bA?t gramotnA?, je pA�irozenA� a pochopitelnA�, A?e hlavnA� oblastA�, do kterA� se bohatA�, tedy A?lechta, ale i novA� bohatA�, tedy nA?rodnostnA� A?eA?tA� meA?A?anA� vrhali, bylo vzdA�lanA�, uA?enost.6

*****

Aby stA?t mohl zaA?A�t zasahovat do vzdA�lA?vacA�ho procesu, potA�eboval nejprve zA�skat trvalA? zdroj pA�A�jmA? – stA?tnA� rozpoA?et se zaA?al formovat do dneA?nA� podoby nA�kdy na pA�elomu 17. a 18. stoletA�; byl chA?pA?n jako penA�A?nA� fond, ke kterA�mu byly postupnA� pA�ipojovA?ny tzv. A?A?elovA� fondy. NejvA?znamnA�jA?A� zA�nich navA?zaly na reformy Marie Terezie a Josefa II. Tehdy si poprvA� stA?t dal A?koly, na jejichA? zajiA?tA�nA� shromaA?A?oval prostA�edky prA?vA� do fondA?. Ty pro A?kolskA� A?A?ely byly mezi prvnA�mi a�� spolu sA�fondy nemocnic,A� porodnic, nalezincA?, blA?zincA? – a kA?znic.

UstanovenA� povinnA� A?kolnA� dochA?zky vA?ak neznamenala automaticky nutnost existence pouze stA?tnA�ch A?kol. Role stA?tu pA�i financovA?nA� vA?dajA? na A?kolstvA� se zaA?ala vA�A?echA?ch radikA?lnA� promA�A?ovat vA�dobA� PrvnA� republiky. PrvnA� republika znamenala totiA? znaA?nA� zmA�ny ve zpA?sobu financovA?nA� vzdA�lA?vA?nA�. DA?leA?itA?m stA?tnA�m zA?sahem bylo ruA?enA� soukromA?ch A?kol a�� jeA?tA� pA�ed vznikem komunistickA�ho reA?imu se stalo A?kolstvA� domA�nou stA?tu. Ale na vyA?A?A� stupnA� vzdA�lA?nA� si studenti museli pA�iplA?cet sA�vA?jimkou tA�ch, kteA�A� pochA?zeli ze sociA?lnA� slabA?A�ch rodin. VA?daje na A?kolstvA� zvyA?oval pA�edevA?A�m tehdejA?A� nA�kolikanA?sobnA? ministr financA� Karel EngliA?; A?lo vA?ak pA�edevA?A�m o vA?daje na nejrA?znA�jA?A� tzv. drahotnA� pA�A�platky uA?itelA?m jakoA?to stA?tnA�m zamA�stnancA?m; vA?daje na vA�du a vA?zkum jako souA?A?st rozpoA?tu ministerstva A?kolstvA� byly naprosto zanedbatelnA�. Mnohem vA�ce neA? budovA?nA� promyA?lenA� sociA?lnA� politiky se tyto procesy za PrvnA� republiky jevA� jako ukrajovA?nA� stA?le vA�tA?A�ho dA�lu ze spoleA?nA�ho kolA?A?e. Postupem let byly veA?kerA� soukromA� iniciativy zA�oblasti A?kolstvA� a vA�dy zcela vytA�snA�ny.

Prameny: VlA?dnA� nA?vrh stA?tnA�ho rozpoA?tu republiky A?eskoslovenskA� pro rok 1920, 1924, 1929, 1933, 1937

ZA�tabulky vyplA?vA? obrovskA? nA?rA?st vA?dajA? na A?kolstvA� oproti rakouskA?m pomA�rA?m, zA�nichA? jeA?tA� vychA?zel rozpoA?et na rok 1920. Je takA� patrnA? pomA�r mezi vA?daji na jednotlivA� stupnA� A?kol – s vA?jimkou roku 1920 majA� nejvA�tA?A� podA�l na vA?dajA�ch nA?rodnA� A?koly; u stA�ednA�ch a vysokA?ch A?kol je viditelnA? pomA�r mezi bA�A?nou a odbornou stA�ednA� A?kolou (je vA?ak tA�eba vzA�t vA�A?vahu vA?daje na zemA�dA�lskA� A?kolstvA�, obsaA?enA� vA�rozpoA?tu ministerstva zemA�dA�lstvA�). U vysokA?ch A?kol se ovA?em zde pA�erozdA�luje suma koneA?nA?, a je vidA�t, A?e podA�l vA?dajA? na technickA� vysokA� A?koly lehce pA�ekraA?uje podA�l technickA?ch vysokA?ch A?kol mezi vA?emi vysokA?mi A?kolami (4 z 15). Na vA�deckA? vA?zkum A?lo ze stA?tnA�ho rozpoA?tu zcela zanedbatelnA� mnoA?stvA� prostA�edkA?.

StA?t se angaA?oval ve stA?le A?irA?A�m okruhu sociA?lnA�ch otA?zek a paradoxnA� tak vytA�sA?oval solidaritu mezi obyvatelstvem a�� jejA�mA? vA?razem mA�ly jeho kroky bA?t. StA?t zestA?tA?oval A?koly, zamezoval vzniku soukromA?ch A?kol. MnohA�, jak bychom dnes A�ekli neziskovA� organizace, mA�ly slouA?it pro podporu stA?tnA�ho sektoru a�� napA�. aktivity Alice MasarykovA� na poli vzdA�lA?vA?nA�; to dobA�e demonstruje patrnA? prvorepublikovA? posun vnA�mA?nA� filantropie od svA�bytnA� soukromA� iniciativy kA�dopA?kovA� funkci stA?tu, jako A?innostA� na podporu stA?tu. Je otA?zkou, jestli tA�m a uA? tehdy nazaA?al stA?t systematicky pracovat na vytA�sA?ovA?nA� mezilidskA� solidarity, kterA? je vyvolA?na naA?A� potA�ebou altruismu a zpA�tnA� tuto potA�ebu potvrzuje. Altruismus A?i pouhA? solidarita uA? nejsou prostA�edky hledA?nA� vlastnA� identity, hlavnA� roli na tomto poli zaA?A�nA? hrA?t stA?t

*****

RozdA�lenA� na stA?tnA� a soukromA� zdroje nenA� vlastnA� zcela pA�esnA�: vA?echny prostA�edky, kterA� stA?t pA�erozdA�luje, jsou konec koncA? soukromA�. I kdyA? rozdA�lenA� na stA?tnA� a soukromA� zdroje pokulhA?vA?, poslouA?A� nA?m kA�lepA?A�mu pA�ehledu o zpA?sobech, jakA?mi je dnes moA?nA� vA�du a vA?zkum podporovat. Na stranA� stA?tnA�ch zdrojA? se objevA� prostA�edky pA�erozdA�lovanA� do vA�dy a vA?zkumu skrze rA?znA? ministerstva i nadnA?rodnA� instituce.A� Na stranA� soukromA?ch zdrojA?A� je teoreticky situace velmi pestrA?: vA�du a vA?zkum mohou podporovat jednotlivci, korporace,A� jednotlivci i korporace mohou zaklA?dat nadace A?i nadaA?nA� fondy, jednotlivci se mohou sdruA?ovat do obecnA� prospA�A?nA?ch spoleA?nostA� A?i obA?anskA?ch sdruA?enA�. VA?echny tyto organizace zahrnujeme pod pojem neziskovA?, A?i tA�etA� sektor. StejmA� pestrA� a rA?znorodA� jako definice altruismuA� a filantropie jsou i pokusy definovat A?i vymezit neziskovA? sektor. A�NejA?astA�ji opakovanA? definice neziskovA?ch organizacA� A�A�kA?, A?e kA�neziskovA�mu sektoru patA�A� organizace, kterA� majA� nA?sledujA�cA�ch pA�t znakA?:7 jsou institucionalizovA?ny, jsou soukromA�, nerozdA�lujA� zisk, jsou vybaveny samosprA?vou, aA� stojA� na dobrovolnA�m A?lenstvA�.

Teorie neziskovA�ho (tA�etA�ho) sektoru je postavena na myA?lence, A?e jeho organizace sledujA� tzv.veA�ejnA? prospA�ch. Jsou tedy zaklA?dA?ny kA�A?A?elA?m pA�ekraA?ujA�cA�m soukromA? prospA�ch. ZA�tohoto pohledu je autoA�i dA�lA� na dvA� zA?kladnA� skupiny8:

a�? Organizace vzA?jemnA� prospA�A?nA�, kdy prospA�A?nost je myA?lena z A�pohledu na A?leny organizace. Jejich hlavnA�m cA�lem nenA� slouA?it veA�ejnA�mu prospA�chu.

a�?A� Organizace veA�ejnA� prospA�A?nA�, kterA� se orientujA� na A�poskytovA?nA� veA�ejnA� prospA�A?nA?ch sluA?eb a sluA?bA� obecnA?m zA?jmA?m pro vA?echny, kteA�A� jejich sluA?by potA�ebujA�.

VA�A?eskA� republice se jako nestA?tnA� neziskovA� organizace spadajA�cA� do neziskovA�ho sektoru uvA?dA�:

1. ObA?anskA? sdruA?enA�

2. Nadace a nadaA?nA� fondy

3. CA�rkevnA� prA?vnickA� osoby

4. ObecnA� prospA�A?nA� spoleA?nosti

ObvyklA� definice vA?ak pA�ehlA�A?A� jednu vA?znamnou skuteA?nost, kterA? zvlA?A?tA� zA�etelnA� vystupuje do popA�edA� vA�souvislosti sA�financovA?nA�m neziskovA�ho sektoru: bez ohledu na mA�ru svA� institucionalizace, vA?echna tato seskupenA� obA?anA? se pohybujA� vA�konkrenA?nA�m prostA�edA�, a uchA?zA� se omezenA� finanA?nA� prostA�edky, kterA? nabA�zA� soukromA? sektor a�� ale i sektor stA?tnA�. A�A�A�A�A�A�A�A�KaA?dA? zA�neziskovA?ch organizacA� volA� urA?itou fundraisingovou strategii,9pA�i nA�A? vyuA?A�vA? svA?ch znalostA� specifickA�ho problA�mu, jeA? je pA�edmA�tem jejA� A?innosti, znalostA� prostA�edA�, ve kterA�m rozvA�jA� svou A?innost a zA?roveA? usiluje zA�skat prostA�edky pro svou A?innost, cA�lovA?ch skupin na stranA� tA�ch, jimA? poskytuje svou sluA?bu i tA�ch, od nichA? zA�skA?vA? prostA�edky, a moA?nostA� zdrojA? vA�pA�A�sluA?nA�m ekonomickA�m prostA�edA�. NeziskovA? sektor mA? vA�A?R kA�dispozici vA�podstatA� tA�i oblasti, do kterA?ch mA?A?e a�zsA?hnouta�? pro svA� zdroje:

1)A� VlastnA� prostA�edky

2)A� StA?tnA� prostA�edky: rozpoA?et ministerstev, krajA? a obcA�, strukturA?lnA� fondy

3)A� SoukromA� prostA�edky: prA?vnickA� osobyA� (nadace, korporace) a fyzickA� osoby.

VlastnA� prostA�edky pA�edstavujA� vA?nosy zA�prodejA? vlastnA�ho zboA?A� a poskytovA?nA� sluA?eb.

StA?tnA�A� zdroje pA�edstavujA� vA�tA�to chvA�li podstatnou A?A?st prostA�edkA?, kterA� neziskovA? sektor zA�skA?vA? a�� buA? ze stA?tnA�ho rozpoA?tu nebo ze strukturA?lnA�ch fondA?. A�A�A�A�A�A�A� StA?tnA� rozpoA?et nejprve pA�idA�lA� urA?itA� prostA�edkyA�danA�mu ministerstvu, kraji, obci, a tyto instituce potom rozhodujA�, kdo prostA�edky skuteA?nA� zA�skA?. ZA�A?rovnA� ministerstev jsou pA�itom nejvA�ce podporovA?ny oblasti poskytovA?nA� sociA?lnA�ch sluA?eb (36%), rozvoje sportu a tA�lovA?chovy (34%), A�a kultura (11%).

ZA�nadnA?rodnA�ch zdrojA?, tedy ze strukturA?lnA�ch fondA? EU, jsou penA�ze opA�t pA�erozdA�lovA?ny ve spoluprA?ci sA�ministerstvy A?iA� kraji, a to pA�edevA?A�m vA�oblastech sociA?lnA�, rozvoje regionA?, konkurenceschopnosti, odstranA�nA� diskriminace, vA�oblasti A?ivotnA�ho prostA�edA�.A� VA�letech 2007 a�� 2013 mA? bA?t vA�tA�to skupinA� zdrojA? alokovA?no 26,7 miliard euro. ExistujA� A?tyA�i typy strukturA?lnA�ch fondA?:

1) OperaA?nA� programy pro regiony A?R

2) OperaA?nA� programy pro hl. mA�sto PrahuA� Jejich pA�esnA� zamA�A�enA� a nastavenA� je obsaA?eno v tzv. JednotnA?ch programovA?ch dokumentech (JPD), pA�iA?emA? sledujA� pA�edevA?A�m dvA� priority:

a) revitalizace a rozvoj regionu,

b) rozvoj konkurenceschopnosti a prosperita,

3) Iniciativy SpoleA?enstvA�

a) Interreg zamA�A�enA? na pA�ekonA?nA� nevA?hod plynoucA�ch zA�pA�A�hraniA?nA� spoluprA?ce,

b) Equal urA?enA? na pA�ekonA?vA?nA� nerovnostA� a diskriminace na trhu prA?ce; cA�lovou skupinou je znevA?hodnA�nA� obyvatelstvo,

c) Urban,

d) Leader. Oba poslednA� jmenovanA� jsou pro A?R dosud nefunkA?nA�.

4) Fond soudrA?nosti. Jeho prioritou jeA� A?ivotnA� prostA�edA� a vytvA?A�enA� transevropskA� dopravnA� sA�tA�.

VA�pA�A�padA� soukromA?ch zdrojA? jde pA�edevA?A�m o dary, aA? uA? jednorA?zovA� A?i dlouhodobA� a pravidelnA�, pA�A�spA�vky, zA?vA�ti, vA�A?vahu a�� vA�A?R zatA�m jen teoreticky a�� pA�ichA?zejA� takA� daA?ovA� asignace, ale vA�poslednA� dobA� dochA?zA� kA�rozvoji a uA?A�vA?nA� novA?ch nA?strojA? korporA?tnA�ho dA?rcovstvA�, jakA?mi jsou matchingovA? fond nebo dA?rcovstvA� prostA�ednictvA�m vA?platnA�ch pA?sek (payroll giving). Silnou pozici vA�A?eskA�m prostA�edA� majA� veA�ejnA� sbA�rky (DMS, kasiA?ka, pouliA?nA� prodej). ZvlA?A?tnA� status majA� loterie, kasina, sA?zkovA� a jinA� hazardnA� hry; pA�edstavujA� zdroje ze soukromA�ho sektoru, ale ne dobrovolnA� – nejednA? se o dar, ale podA�l na vA?tA�A?ku.. PouA?itA� odvodu je vA�kompetenci provozovatelA?, ministerstvo financA� nad nA�m vykonA?vA? dohled.

StA?tnA� zdroje – vA?echny dotace a granty – majA� jistA� tu nepopiratelnou vA?hodu, A?e zabA�rajA� A?irokA� spektrum A?kolA? a A�eA?A� A?irokA? okruh problA�mA? – od podpory drogovA� zA?vislA?ch pA�es vA?zkum po projekty zamA�stnanosti. NavA�c, pokud A?adatel v grantovA�m A�A�zenA� uspA�je, jednA? se zpravidla o vA?znamnA� A?A?stky. StA?t rovnA�A? dosud vyvA�jel minimA?lnA� tlak na uveA�ejnA�nA� poskytovatele grantu, i kdyA? v tomto smA�ru se situace postupnA� mA�nA�. TakA� dA�lka trvA?nA� tA�chto podpor a�� od jednoho roku (dotace) aA? po pA�t let (granty ze strukturA?lnA�ch fondA?) je vA?hodou, protoA?e umoA?A?uje realizovat dlouhodobA� a rozsA?hlA� zA?mA�ry. NevA?hodou je nepochybnA� nA�zkA? flexibilita stA?tnA�ch prostA�edkA?, A�nA?roky na jasnA� a pravidelnA� reportovA?nA�, kontroly a komplikovanost A?A?dosti. SepsA?nA� A?A?dosti se stA?vA? samostatnA?m oborem podnikA?nA�. Naopak korporace jsou mezi poskytovali finanA?nA�ch prostA�edkA? tA�mi nejpruA?nA�jA?A�mi.

VA?hodou firemnA�ho financovA?nA� je nepochybnA� rychlost, jednoduchA? A?prava prostA�ednictvA�m smlouvy, A�a co je zA?sadnA�, tento zpA?sob finanA?nA�ho krytA� poskytuje neziskovA?m organizacA�m prostor pro vyjednA?vA?nA�; vA?sledkem mA?A?e bA?t dar, uA?itA? doslova na mA�ru. TakovA? spoluprA?ce potom mA?A?e bA?t dlouhodobA? a rA?znorodA?, odpadA? omezenA� jednoho grantu na jednoho A?adatele. ObA� strany tA�m zA�skA?vajA� moA?nost pouA?tA�t se odvA?A?nA�jA?A�ch a zA?roveA? promyA?lenA�jA?A�ch akcA�. NevA?hodou mA?A?e bA?t nestabilnA� rozpoA?et firmy urA?enA? pro charitu, ale takA� to, A?e poskytovA?nA� prostA�edkA? je mnohdy zA?vislA� na konkrA�tnA�ch lidech a osobnA�ch vztazA�ch, takA?e pA�i zmA�nA� jednajA�cA�ch osob kA�dalA?A� dohodA� nemusA� dojA�t. NevA?hodou mA?A?e bA?t takA� velkA? tlak na podpA?rnA? marketing a mnohdy neznalost problematiky a omezenost iluzemi a pA�edsudky; vA�tA�to chvA�li jistA� nejsilnA�jA?A� pA�ekA?A?kou pro A?irA?A� uplatnA�nA� firemnA�ho dA?rcovstvA� ve A?kolstvA� a vA?zkumu je poA?adavek firem na prA?kaznA? efekt a neschopnost dosud stA?tnA�ch vzdA�lA?vacA�ch a vA�deckA?ch institucA� tuto zpA�tnou vazbu zabezpeA?it.

FyzickA� osoby, jednotlivci,A� kteA�A� poskytujA� finanA?nA� dary, nabA�zA� vA?hody pA�edevA?A�m v jistA� pomA�rnA� rychlA�m zpA?sobu darovA?nA� a moA?nA? pA�ekvapivA� takA� dlouhodobostA� podpory, urA?itA� A?A?dnA?m tlakem na propagaci. Jejich A�nevA?hodou mA?A?e bA?t vysokA? mA�ra roztA�A�A?tA�nosti. NA�kde uprostA�ed je zA�pohledu vA?hod a nevA?hodA� financovA?nA� A?kolstvA� a vA?zkumu tA�eba vidA�t nadace a�� patA�A� mezi prA?vnickA� osoby, poskytujA�A� vA?hodu v rozmanitosti podporovanA?ch tA�mat, relativnA� jednoduchost vA�podA?nA� A?A?dosti, rovnA�A? v minimA?lnA�m tlaku na zveA�ejnA�nA� poskytovatele, ale pA�edevA?A�m, jejich vA?hodou je znalost prostA�edA�. UrA?itou nevA?hodou mohou bA?t termA�ny grantovA�ho A�A�zenA�, kterA� vypisuje kaA?dA? nadace jak potA�ebuje a�� nelze je vA�tA?inou uspA�A?it nebo zbrzdit podle potA�eb A?adatele.

*****

MajA� nadace a neziskovA? sektor vA?bec, blA�A?e k instituci trhu nebo stA?tu? TrA?nA� instituce majA� jako hlavnA� ukazatel svA� efektivnosti zisk. PotA�ebnA� signA?ly pro svou prA?ci zA�skA?vajA� jak pA�edem a�� od zA?kaznA�kA?, vyhledA?vA?nA�m oblastA� neuspokojenA� poptA?vky, takA� ex post a�� ziskem, rA?stem ceny akciA�. PohybujA� se vA�trA?nA�m prostA�edA�, jsou vystaveny konkurenciA� a usilujA� o dosaA?enA� zisku. NeziskovA� organizace majA� velice podobnA� signA?ly: neuspokojenA� potA�eby. Jsou-li inovA?tory v duch slov G. B. Shawa, potom objevujA� novA� a novA� oblasti pro svou A?innost. PohybujA� se vA�trA?nA�m prostA�edA�, jsou vystaveny konkurenci, ale na rozdA�l od firem sledujA� i jinA� vA?sledky, neA? jen penA�A?nA� zisk – zisk nenA� jedinA?m kritA�riem jejich efektivnosti. Bez urA?itA� mA�ry typicky trA?nA�ch aktivit se ovA?em vA�tA?ina organizacA� tA�etA�ho sektoru dlouhodobA� neobejde. SignA?lem jejich A?spA�A?nosti a��mA?A?e bA?t A?spA�A?nost v plnA�nA� toho A?kolu, kterA? si pA�edsevzaly.

OvA?em soukromA? pomoc mA?A?e trpA�t stejnA?mi neefektivitami a problA�my jako pomoc stA?tnA� a�� nadace, obA?anskA� spoleA?nosti A?i obecnA� prospA�A?nA� spoleA?nosti jako instituce soukromA�ho sektoru jsou instiucemi, vybavenA?mi samosprA?vou, a ta mA?A?e bA?t svA�tem sama pro sebe a�� stejnA� jako jednotlivA? ministerstva. Ale je zde podstatnA? rozdA�l a�� zatA�mco samosprA?vnA� orgA?ny neziskovA?ch organizacA�, napA�. nadacA� rozhodujA� o finanA?nA�ch prostA�edcA�ch svA�ho zakladatele a donA?tora, a neefektivnost se dA�A�ve A?i pozdA�ji projevA�,A� ministerstva rozhodujA� o pA�A�spA�vcA�ch jednotlivA?ch obA?anA? a�� daA?ovA?ch poplatnA�kA? – bez existence kritA�ria efektivnA� alokace.A� ZatA�mco soukromA� nadace se pohybujA� vA�trA?nA�m prostA�edA�, jsou vystaveny konkurenci jinA?ch nadaA?nA�ch subjektA?, uchA?zA� se o prostA�edky a pA�A�zeA? omezenA� skupiny donA?torA?, ministersva A?i stA?t majA� na vA?kon svA?ch funkcA� monopol a neeexistuje A?A?dnA?ch nA?stroj pro mA�A�enA� jejich efektivnocti.A� SoukromA? charita musA� mA�t vA�sobA� zakA?dovA?nu schopnost uA?enA� se zA�chyb a zmA�ny svA?ch postojA?. StA?t nikoli a�� ten naprosto postrA?dA? mechanismus vyluA?ovA?nA� neefektivnA�ch subjektA?.

A je tady i – kacA�A�skA? – otA?zka po efektu vytA�sA?ovA?nA�, kterA? nepA?sobA� jenom mezi stA?tnA� a neziskovou (obA?anskou) angaA?ovanostA� – pA?sobA� i uvnitA� neziskovA�ho sektoru od vA�tA?A�ch organizacA� k menA?A�m: v boji o omezenA� stA?tnA� A?i strukturA?lnA� prostA�edky majA� vA�tA?A� A?anci zavedenA� organizace. PA�esnA� jak to pA�ed sto lety pojmenoval G.B.Shaw a�� systA�m financovA?nA� neziskovA?ch organizacA� stA?tem umoA?A?uje, aby neefektivnA� instituce zabA�raly mA�sto efektivnA�m, ba dokonce umoA?A?uje paradoxnA�, aby stA?tnA� sektor zabA�ral mA�sto soukromA�mu, i kdyA? pA?vodnA� motivace vzniku obA?anskA?ch institucA� byla zcela opaA?nA? a�� ukA?zat, A?e soukromA? sektor funguje efektivnA�ji. Podpora zA�veA�ejnA?ch rozpoA?tA? je u A?eskA?ch neziskovA?ch organizacA� dominantnA�. VA�roce 2003 dosA?hla A?A?stky 5,4 mld. KA? zA�toho jednotlivA? ministerstva poskytla 3,3 mld.KA?. KaA?doroA?nA� stA?t navyA?uje svoji podporu o 15%10. Jak se zachovA? monopolnA� stat ve chvA�li, kdy pA�A�klon obyvatelstva k pomoci sociA?lnA� slabA?A�m skrze obA?anskA� aktivity ohrozA� ochotu daA?ovA?ch poplatnA�kA? kA�placenA� danA� na A?innosti, kterA� stA?t nezabezpeA?uje efektivnA�, nebo na nA� vyA?aduje stA?le vA�tA?A� prostA�edky? MA?me se takovA�ho scA�nA?A�e bA?t a bA?t radA�ji opatrnA� v rozA?iA�ovA?nA� spektra A?kolA? pro neziskovA? sektor a snaA?it se nezasahovat do A?kolA?, jeA? si uA? jednou stA?t pA�isvojil? Nebo je prA?vA� toto ten jedinA? zpA?sob, jak vrA?tit neziskovA? sektor tam, kde patA�A�, a pA�ispA�t kA�rozvoji obA?anskA� spoleA?nosti?

ZA?vA�r

G.B.Shaw konA?A� svA?j traktA?t slovy, A?e vA�tA?ina penA�z, darovanA?ch bohatA?mi na dobroA?innA� A?A?ely nenA� neA? uspokojovA?nA�m vlastnA�ho svA�domA�, vA?kupnA?m A?i politickA?m A?platkem. Dary na veA�ejnA� nemocnice, A?koly a jinA� instituce odpovA�dajA� stA�edovA�kA�mu prodA?vA?nA� odpustkA?. PodepsA?nA�m A?eku si A?lovA�k kupuje morA?lnA� reputaci. Jeho slova se zdajA� bA?t dnes nadmA�ru aktuA?lnA�.

AA? zaA?A�vA?me a�zzlatA? vA�k filantropiea�?, filantropie nenA� mA?dnA� vlna, ale nA�co bA�A?nA�ho, co samozA�ejmA� patA�A� kA�lidskA�mu A?ivotu. VzpomeA?me si na instituci daru, Aristotela, A?idovskA� desatero, morA?lnA� principy egyptskA?ch A�A�A?A�, prvnA� kA�esA?any. Je jistA� otA?zkou hodnou diskuse, zda Josef HlA?vka mA?A?e bA?t vzorem pro dneA?nA� mecenA?A?e. Tento pA�A�spA�vek lze mimo jinA� chA?pat jako kladnou odpovA�A?. Ano, bA?t mecenA?A?em je vA?zva, kterA? zaznA�vA? ve spoleA?nosti, jeA? dosA?hla urA?itA�ho stupnA� ekonomickA� vyspA�losti a jejA� ekonomickA� subjekty urA?itA� sA�ly, a zA?roveA? vA�nA� existujA� lidA�, kteA�A� se rozhodnou svA� prostA�edky nikoli investovat do sebe sama, ale vklA?dat je do spoleA?nosti, ve kterA� A?ijA� a chtA�jA� A?A�t. Josef HlA?vka ukA?zal, A?e bA?t mecenA?A?em znamenA? bA?t inovA?torem na poli individuA?lnA� odpovA�dnosti ke spoleA?nosti, inovA?torem hledajA�cA�m novA� oblasti, do kterA?ch zatA�m lidskA? tvoA�ivost nepronikla, a vA�neposlednA� A�adA� bA?t A?lovA�kem hledajA�cA�m dlouhodobA? A�eA?enA�, nikoli krA?tkodobA? prospA�ch. SoukromA? charita, dobroA?innost, filantropie stA?le znamenA?, A?e lidA� (relativnA� bohatA� lidA�) jsou ochotni dobrovolnA� darovat svA� penA�ze, aby pomohli druhA?m. Je to nikoli doplnA�k, nA?brA? alternativa ke stA?tnA� sociA?lnA� pA�A?i, navA�c nesmA�rnA� A?ivotaschopnA? alternativa.

TA�eba i proto, A?e nemA?me jistotu, co je naA?A�m poslednA�m pojA�tkem se skuteA?nou existencA� a�� se A?ivotem altruistickA?m a totA?lnA�m, reflektovanA?m – potA�ebujeme filantropy, potA�ebujeme, aby mA�li prostor, potA�ebujeme, aby stA?t neomezoval jejich pole pA?sobnosti a�� tzn. nejen legilastivnA� vA�A?pravA� tA�etA�ho sektoru vA?etnA� nadacA� a individuA?lnA� filantropie, ale vA�cnA� a�� aby jedincA?m umoA?nil svobodnA� rozhodovA?nA� mezi jednotlivA?mi variantami a�� stA?t a�� samosprA?vnA? A?roveA? a�� jednotlivec. ZatA�mco vA�dA�A�vA�jA?A�ch obdobA�ch a�� pA�ed rokem 1948 a jeA?tA� silnA�ji pA�ed rokem 1918, lze tyto tA�i roviny velmi dobA�e vysledovat, dnes chybA� poslednA� dvA� roviny nebo jsou mA?lo zA�etelnA� a naopak rovina stA?tnA� se rozrostla o nadnA?rodnA� A?roveA? vA�podobA� institucA� EU. Ta vA?ak nepA�edstavuje kvalitativnA� novA? zpA?sob financovA?nA� vA�dy a vzdA�lA?vA?nA�, neboA? zdrojem jeho finanA?nA�ch prostA�edkA? jsou stA?le tA�A? daA?ovA� poplatnA�ci.

PA�itom prA?vA� kombinace lokA?lnA�ch aktivit by mohla bA?t jednou zA�cest, jak dA?t staronovA? obsah pojmA?m filantropie, mecenA?A?stvA�, ale takA� obA?anskA? spoleA?nost a (individuA?lnA�) odpovA�dnost.A� Pole pro neziskovA? sektor je otevA�enA� a podnikatelsky neobjevenA� – o vzdA�lA?nA�, vA?zkumu a vA�dA� to platA� dvojnA?sob.11 LokA?lnA� nadace a jinA� typy obA?anskA?ch sdruA?enA� mohou sehrA?t klA�A?ovou roli pA�i prosazenA� i realizaci A?kolskA?ch reforem a�� jednak dA�ky svA� znalosti prostA�edA�, ale takA� dA�ky pocitu bezprostA�ednA� zodpovA�dnosti, zodpovA�dnosti zaloA?enA� na dobrA?ch informacA�ch. DA�ky tA�mto vlastnostem jsou schopny splnit vysokA? oA?ekA?vA?nA� studentA? o A?rovni vzdA�lA?vacA� instituce, oA?ekA?vA?vnA� akademickA?ch pracovnA�kA? o motivaci studentA? kA�prA?ci,A� vyhledat aA� najmout schopnA� uA?itele. Mohou zprostA�edkovat kontakt mezi rodiA?i a A?kolou, prolomit uspA?vajA�cA� spokojenost spoleA?nosti se A?kolskA?m systA�mem.12

Univerzity od chvA�le svA�ho vzniku byly povaA?ovA?ny za ostrovy svobody, nezA?vislosti a nedotknutelnosti. VzdA�lanci, kteA�A� se tA�mto privilegiA�m tA�A?ili, nepatA�ili vA?dy kA�respektovanA?m elitA?m spoleA?nosti, ba ani kA�tA�m, kterA?m ostatnA� a�� neA?lenovA� univerzit naslouchali. Od dob osvA�censtvA� vzbuzuje vA?ak vA�da a vzdA�lA?nA� urA?itou podobu sociA?lnA�ho optimismu, zaloA?enou na vA�A�e vA�moA?nostA� zmA�ny a pokrok, a postupnA� se stA?vA? poA?adavek na vzdA�lA?nA� stA?le vA�ce A?A?danA?m zboA?A�m, stejnA� jako vA?sledky vA�deckA?ch bA?dA?nA�. Ve dvacA?tA�m stoletA� se obA� oblasti dostaly prA?vA� zA�tA�chto dA?vodA? do hledA?A?ku stA?tnA� moci, takA?e dnes je zA�ejmA�, A?e A?A?dnA? vlA?da si nemA?A?e dovolit vA�du a vzdA�lA?nA� nepodporovat. Pro univerzity to vA?ak nenA� jednoznaA?nA� pozitivnA� prvek, byA? se zdA? bA?t jakkoli vA?hodnA? plynulA? tok prostA�edkA? ze stA?tnA�ch rozpoA?tA? do jejich struktur. TA�m, A?e se univerzity a vA?zkumnA? centra stala zcela zA?vislA?mi na stA?tnA�ch zdrojA�ch, ztratila nepochybnA� A?A?st svA� integrity a svobody. ChtA�jA�-li se tyto instituce vymanit, nezbA?vA? jim, neA? pA�estat A?A?dat o prostA�edky stA?t a nauA?it se hledat zdroje pro svA?j rozvoj jinde a�� vA�soukromA�m sektoru. Vzhledem kA�rostoucA� roli vzdA�lA?nA�, a tA�m i stA?le vA?znamnA�jA?A�mu mA�stu univerzit vA�modernA� spoleA?nosti to nenA� A?kol nemoA?nA?, ale reA?lnA?. ZA?roveA? by tA�m mohly univerzity dokA?zat nahradit organizaci zaloA?enou na moci organizacA� zaloA?enou na A?ctA� a respektovA?nA� svobody druhA?ch.

Univerzity nejsou klasickou firmou, kterA? nabA�zA� zboA?A�. Univerzita nepatA�A� stA?tu A?i administrativA�, jejA�m zA?kladem je akademickA? obec, a tu tvoA�A� pedagogickA? sbor a studenti rovnA?m dA�lem. JestliA?e vymizA� zA�univerzitnA� pA?dy intelektuA?lnA� objektivita a nezaujatA� hledA?nA� pravdy, univerzity nebudou schopnA� pA�eA?A�t, a stanou se prostA�edA�m prA?mA�rnosti. Je dokonce moA?nA�, A?e jakA?koliv civilizovanA? spoleA?nost nenA� schopnA? pA�eA?A�t zA?nik tA�chto institucA�, jejichA? hlavnA� sociA?lnA� a politickA? funkce spoA?A�vA? vA�jejich nestrannosti a nezA?vislosti na sociA?lnA�m tlaku a politickA� moci.13

Je-li A?eskA? vA�da, vA?zkum, A?kolstvA� na A?pici mezinA?rodnA�ch statistik, potom nenA� tA�eba nic mA�nit. Pokud tomu tak nenA�, potom nA?vrat kA�individuA?lnA� odpovA�dnosti a moA?nosti individuA?lnA� odpovA�dnostiA� a individuA?lnA�ho rozhodovA?nA� se mezi variantami, jeA? se nabA�zA� nebo by se mA�ly nabA�zet, je jednou zA�cest, kterA� bychom nemA�li pA�ehlA�dnout.

Abstrakt

Studie A�se zabA?vA? otA?zkou, jakA� mA�sto a smysl mohou mA�t dnes A�nadace a dalA?A� instituce neziskovA�ho sektoru pA�i rozvoji vA�dy a vzdA�lA?nA�. NepA�ehlA�dnutelnou A?eskou realitou je provA?zanost mezi stA?tnA�m a neziskovA?m sektorem, danA? zA?vislostA� A?eskA?ch neziskovA?ch organizacA�A� na zdrojA�ch ze stA?tnA�ho rozpoA?tu a strukturA?lnA�ch fondA? EU. TA�m se do znaA?nA� mA�ry skrA?vA? podstata neziskovA?ch organizacA�, kterA� jsou institucemi trA?nA�mi.A� Ve vzdA�lA?vacA� a vA�deckA� oblasti by neziskovA� organizace jako klA�A?ovA� prvky obA?anskA� spoleA?nosti mohly sehrA?t vA?znamnou roli a�� vA�tomto smyslu je pole pro neziskovA? sektor zatA�m vA�A?R neobjeveno.

KlA�A?ovA? slova

Nadace, neziskovA? sektor, vA�da, vzdA�lA?nA�, neziskovA? sektor, stA?tnA� rozpoA?et, filantropie, mecenA?A?

Abstract

The study deals with the question of the role of foundations and other institutions in the NGO sector today and their effect on the development of science and education. The situation within the Czech Republic differs from other countries via the connectionA� between state and NGOA?s, due to the dependence of Czech NGOA?s on the stateA?s budget and EU finances.A� It was this dependence that masked the nature of NGOA?s as a marketA?s organisation. The NGOA?s would be effective in the science and education areas – as key elements of A�civil society a�� but this use of NGOs has not yet been recognised.

Key words

Foundation, NGO-sector, Science, Education, State Budget, Philantropy, Patron

  1. G.B.Shaw, Socialism pro milionA?A�e. Praha 1931, s.28-29. []
  2. a�za��.je archaickA?m nA?zvem pro podporu hlavnA� umA�nA� a literatury bohatA?mi jedinci bez omezovA?nA� tvA?rA?A� svobody.a�? VajdovA?, T.: A?eskA? obA?anskA? spoleA?nost 2004: po patnA?cti letech rozvoje, Brno, AkademickA� nakladatelstvA� CERM, 2005, s. 418 []
  3. OttA?v slovnA�k nauA?nA?, 1893, IX, s.196 []
  4. LaA?A?ovka M., LaA?A?ovkovA? B., Rataj T., RatajovA? J., TA�ikaA? J., PraA?skA� spolky. Praha 1998., s. VIII-IX. []
  5. PodrobnA�ji kA�tA�to otA?zce BaA?antovA? I., DoleA?alovA? A., Genossenschatswesen und sein A?bergang zum Genossenschaftssozialismus in den BA�hmischen LA�ndern. Rkp.,A� v tisku []
  6. HlavaA?ka M., Ke konceptu liberA?lnA� obA?anskA� spoleA?nosti devatenA?ctA�ho stoletA� vA�A?echA?ch: pokus o definici. In.:Cestou dA�jin. KA�poctA� prof. PhDr. Svatavy RakovA�, CSc. Praha 2007, s.155. []
  7. Salamon, L.M., Anheier, H.K.: Defining the Nonprofit Sector: A Cross National Analysis. Manchester Universty, Press, 1997 []
  8. FriA?, P., Rochdi, G.: NeziskovA? sektor vA�A?eskA� republice, Praha, Eurolex Bohemia, 2001 []
  9. BlA�A?e kA�otA?zce financovA?nA� neziskovA�ho sektoru vA�A?R: DoleA?alovA? A., SverdlinovA? T., CSR a neziskovA? sektor. In: PrskavcovA? M., MarA?A�kovA? K., A?ehoA�ovA? P., ZbrA?nkovA? M., Problematika Corporate Social Responsibility se zamA�A�enA�m na lidskA? kapitA?l, Gender Studies a enviromentA?lnA� management. Liberec 2007., s. 248-256. []
  10. VajdovA?, T.: A?eskA? obA?anskA? spoleA?nost 2004: po patnA?cti letech rozvoje, Brno, AkademickA� nakladatelstvA� CERM, 2005,A� str.45 []
  11. NapA�. vA�USA 51 % vA?ech nemocnic, 58 % vA?ech sociA?lnA�ch sluA?eb, 46 % vA?ech VA� a univerzit, 87 % vA?ech knihoven a informaA?nA�ch center, 86 % vA?ech muzeA�, botanickA?ch a zoologickA?ch zahrad je vA�rukou organizacA� tA�etA�ho sektoru. []
  12. VA?zkum STEM, CVVM a vA?zkum rodiA?A? PISA a��L 2003 []
  13. ArendtovA? H., O nA?silA�.Praha 2004, s.68. []