BA?h je s nA?mi smA�A�en a�� nesmA�A�eni jsme s nA�m my!

Prof. ThDr. Ing. Jakub S. Trojan (nar. 1927 vA�ParA�A?i) A?tudoval na VysokA� A?kole obchodnA� v Prahe (1946a��49). V r. 1949 prestA?pil na Husovu TF (v rokoch 1951a��53 vA?ak bol odvelenA? k PTP); A?tA?dium ukonA?il na KomenskA�ho TF v r. 1955. V rokoch 1965a��71 absolvoval diaA?kovA� A?tA?dium VA�E vA�Prahe. VA�1970-tom zA�skal doktorA?t teolA?gie. Od r. 1955 pA?sobil ako farA?r A?eskobratrskA� cA�rkve evangelickA�, r. 1974 vA?ak bol z politickA?ch dA?vodov zbavenA? A?tA?tneho sA?hlasu k vA?konu tejto funkcie. Pracoval potom ako ekonA?m aA? do odchodu do dA?chodku (1987). Bol jednA?m zA�prvA?ch, ktorA� podpA�sali Chartu 77. Od konce 70. rokov aA? do revolA?cie (1989) viedol neoficiA?lny teologickA? bytovA? seminA?r. Po novembri 89 bol povolanA? na ETF UK, na katedru teologickej etiky, kde je od r. 1991 profesorom. HlavnA?m zA?ujmom jeho teologickej a filozofickej prA?ce sA? antropologickA� aA�sociA?lno-etickA� otA?zky, najmA� problematika moci aA�obA?ianskej zodpovednosti. Vo svojich prA?cach sa pokA?A?a oA�takA? reflexiu, ktorA? dokazuje, A?e biblickA� posolstvo je relevantnA� pre zvlA?dnutie antropologickA?ch aA�sociA?lno-etickA?ch tA�m. Publikuje vA�A?asopisoch KA�esA?anskA? revue, Communio viatorum ako aj vA�mnohA?ch zahraniA?nA?ch periodikA?ch v Anglicku, DA?nsku, FA�nsku, Holandsku, SRN, A�vajA?iarsku a USA. ZA�jeho bibliografie vyberA?me: Entfremdung und Nachfolge, 1980; In difesa della politica, 1980; And the nightingales sing, 1992; Moc vA�ry a vA�ra v moc, 1993; Moc v dA�jinA?ch, 1994. VA�roku 2005 vychA?dza vo vydavateA?stve OIKOYMENH jeho zatiaA? poslednA? spis sA�nA?zvom JeA?iA?ov prA�beh a�� vA?zva pre nA?s, ktorA? zaznamenA?va A?ivA? A?itateA?skA? aA�kritickA? zA?ujem. Pri tejto prA�leA?itosti sme prof. Trojanovi poloA?ili niekoA?ko otA?zok.

A?eskA? aA�slovenskA? teologickA? obec dostala vA�minulom roku prostrednA�ctvom vaA?ej knihy JeA?iA?ov prA�beh a�� vA?zva pre nA?s silnA? impulz kA�novA�mu premysleniu zA?kladnA?ch pilierov kresA?anskej zvesti. ZnA?my religionista Ivan O. A�tampach sa na adresu vA?A?ho spisu vyjadril, A?e a�zide nepochybne oA�najvA?znamnejA?ie systematickA� dielo A?eskej evanjelickej teolA?gie za dlhA� roky.a�? IA?lo vA?m najmA� oA�kritickA? ofenzA�vu voA?i tzv. satisfakA?nej teA?rii, artikulovanej Anselmom zA�Canterbury v 11. storoA?A�. PodA?a tejto teA?rie je Boh odA?kodnenA? za A?udskA? hriech smrA?ou svojho Syna na krA�A?i. Vrchol tejto interpretA?cie je vA�tom, A?e sa celA? a�zproces odA?kodneniaa�? (t.j. Kristovho ukriA?ovania aA�smrti) deje pod dirigentskou taktovkou Boha samotnA�ho. BoA?ie dielo spA?sy skrze JeA?iA?a Krista tak bolo zA?A?enA� na paA?ijnA� dianie, ktorA� absorbovalo vA?etok spA?sonosnA? vA?znam. AkA� sA? hlavnA� dA?vody vA?A?ho kritickA�ho postoja?

MyA?lenka, A?e je tA�eba vyrovnat se sA�pA�A�liA?nA?m dA?razem naA� smrt JeA?A�A?e Krista, jako stA�edu jeho vykupitelskA�ho dA�la, ve mnA� zrA?la dlouho. ZdA?lo se mi, A?e je jednak pouze jednou zA�moA?nA?ch (ovA?em po dlouhA? staletA� velmi mocnA?ch aA�oslovujA�cA�ch) bohosloveckA?ch konstrukcA� a jednak ztrA?cA� ozvuA?nost vA�samotnA?ch cA�rkvA�ch.A� SnaA?A�m se ve svA� knize zdA?raznit, A?e celA? JeA?A�A?A?v A?ivot mA? charakter obA�ti; temnA� stA�ny odporu, pronA?sledovA?nA� a smrti provA?zejA� celA? jeho pA�A�bA�h. Golgota je vyvrcholenA�m tohoto proudu smrti. NavA�c doktrina oA�vykupitelskA�m dosahu kA�A�A?e Kristova je po celA� dA�jiny spojovA?n sA�pA�edstavou, kterA? je nepA�ijatelnA?. (Anselm tu jistA� sehrA?vA? vA?znamnou roli). Jde oA�tA�zi, A?e BA?h vyA?aduje JeA?A�A?ovu obA�A?, kterA? usmiA�uje rozhnA�vanA�ho Boha. AvA?ak BA?h je s nA?mi smA�A�en, sA�jeho strany nevlA?dne nepA�A?telstvA�. NesmA�A�eni aA�vA�nepA�A?telstvA� jsme sA�nA�m my.

StojA�te tu voA?i nieA?omu, A?o vA�kresA?anskej teolA?gii zapustilo hlbokA� korene. AA? sa zdA?, A?e je proti vA?m celA? kresA?anskA? tradA�cia, ba autorita samotnA�ho PA�sma. UA?enie oA�zadosA?uA?inenA� je totiA? natoA?ko etablovanA�, A?e spA�tne ovplyvA?uje A?A�tanie aA�interpretA?ciu biblickA?ch textov. DA?kazom zvnA?tornenia tohto uA?enia mA?A?e byA? skutoA?nosA?, A?e aj mnohA� kritici hA?adajA? jeho pA?vod vA�novozmluvnA?ch spisoch, napr. vA�listoch apoA?tola Pavla, voA?i ktorA?m sa negatA�vne vymedzujA?. MyslA�m, A?e sA? uvA�znenA� vA�spomA�nanej spA�tnej vA�zbe, ktorA? uA? prA�liA? dlho ovlA?da interpretaA?nA? pohyb biblickej teolA?gie. JeA?iA?ovej a�zzA?stupnostia�? (t.j. A?e A?il aA�zomrel za nA?s aA�A?e toto spA?sonosnA� a�zbytie pre druhA?cha�? je vA�zhode sA�a�zBoA?ou vA?A?oua�?) automaticky dA?vajA? vA?znam, vyplA?vajA?ci zA�uA?enia oA�zadosA?uA?inenA�. MA?j nA?zor je takA?, A?e tu dochA?dza kA�istA�mu a�zzmA�teniu jazykova�?, ktorA� vyviera zA�tisA�croA?nej fA?zie satisfakA?nA�ho uA?enia aA�ranno-kresA?anskej reflexie JeA?iA?ovho spA?sobu existencie. Tomuto zmA�teniu sa nikto zA�nA?s nedokA?A?e A?plne vyhnA?A? a�� od konzervatA�vnych teolA?gov, ktorA� tvrdia, A?e na uA?enA� oA�zA?stupnej obeti zmierenia kresA?anstvo stojA� aA�padA? aA�A?e jeho opustenA�m by doA?lo kA�vA?predaju kresA?anskej viery (tak napr. P. A?ernA?), aA? po kritikov satisfakA?nA�ho uA?enia, ktorA� kvA?li jeho odmietaniu majA? aA? tendenciu odmietaA? samotnA� kresA?anstvo…

MyslA�m, A?e mA?te pravdu. Jde skuteA?nA� oA�zmatenA�. To se projevuje iA�vA�neschopnosti mnohA?ch kA�esA?anA? stA?t vA�spoleA?enskA� rovinA� proti kA�ivdA?m, A?tlaku, pronA?sledovA?nA� aA�genocidnA�ch prvkA?m naA?A� civilizace. Je tomu tak proto, A?e pA�isuzujA� Bohu roli spolupA?sobitele vA?ech malA?ch iA�velkA?ch dA�jinnA?ch karambolA?. Jako by on byl strA?jcem zla, odplaty soudu nad jednotlivci, skupinami iA�nA?rody! Pokud BA?h vyslovuje soud, pak jej nechA?vA? dopadat na sebe samA�ho (tj. bere ho na sebe zA�lidskA� strany jeho nejvA�rnA�jA?A� svA�dek JeA?A�A?). BA?h nepA?sobA� lidskA� utrpenA� ani jako projev odvety vA�soudu, nA?brA? sA?m vA�nA�m stojA� jako bezbrannA?. To je silnA? rA?dlovskA? iA�bonhoefferovskA? myA?lenka. ZmatenA� spoA?A�vA? vA�tom, A?e se sA�JeA?A�A?em na kA�A�A?i spojuje zA?stupnA? obA�A?, tj. pA�edstava, A?e nA?s musel tvA?A�A� vA�tvA?A� soudA�cA�mu Bohu zastoupit. To zase dA?l vyA?aduje konstrukt rozhnA�vanA�ho Boha, kterA? se nedA? usmA�A�it jinak, neA? A?e pA�ijA�mA? obA�A? svA�ho Syna. Tento konstrukt nemA? uA? dnes vypovA�dacA� sA�lu. AvA?ak pozor: Nechci jej drA?et proto, A?e jiA? neoslovuje lidi, ale pA�edevA?A�m proto, A?e nevyslovuje pravdu oA�Bohu aA�jeho dA�le. OdmA�tA?m pA�ipustit, A?e dochA?zA� kA�vA?prodeji kA�esA?anskA� vA�ry, jestliA?e odmA�tA?m zA?stupnou obA�A?. Jde oA�podobnA? krok, jakA? uA?inil apoA?tol, kdyA? odmA�tal obA�A�zku pro pohany. Plnokrevnost kA�esA?anskA� vA�ry je zachovA?na prA?vA� tA�m, A?e JeA?A�A? pA�ed BoA?A� tvA?A�A� aA�pro nA?s A?il plnA? A?ivot, vA�nA�mA? se dA?vA? nesA?etnA?mi zpA?soby. TA�m doklA?dA?, A?e prA?vA� takovA? A?ivot BA?h pA�ijA�mA?, hlA?sA� se kA�nA�mu. Je to A?ivot jeho milovanA�ho Syna.A�

Vo svojej starA?ej knihe Moc viery aA�viera vA�moc ste na margo poslania cirkvi pouA?ili vA?raz a�zzA?stupnosA?a�? vA�zmysle ukazovania cesty dopredu pre inA?ch alebo stA?vania sa alternatA�vou pre celA� A?udstvo… VA�tejto sA?vislosti chcem upozorniA? na podobnA� idey uA�postmodernA?ch mysliteA?ov, napr. na prA�zvukovanie avantgardy uA�Lyotarda, na radikA?lny prA�klon kA�tvorivosti ako vynachA?dzaniu novA?ch moA?nostA� A?ivota pre svet okolo nA?s uA�Deleuzea aA�Foucaulta alebo na volanie po empatii vA�psycholA?gii…

Pokud iA�postmodernA� myslitelA� objevujA� tyto dA?razy, nic proti tomu. Je to nepA�A�mA? doklad toho, A?e jde oA�vA?eobecnA�jA?A� jev, takA?e a�ztlaA?A�a�? iA�na vzdA?lenA�jA?A� okruhyA�myslitelA?, kdyA? prosakuje do pA�edstav tA�ch, kdo jsouA� jinA�, neA? vA?slovnA� kA�esA?anskA� orientace. Nejsem si ovA?em jist, zda je moA?no pohled, A�ke kterA�mu jsem dospA�l, svazovat sA�psychologizujA�cA�mi konotacemi. Ty jsou po mA�m soudu trochu jinA� znaA?ky, vychA?zejA� ze zdrojA?, kterA� nejsou jeA?A�A?ovskA� tradci blA�zkA�. To se moA?nA? zdA? vA�dneA?nA� dobA� ponA�kud pA�ekvapujA�cA� zjiA?tA�nA�. Ale zkusme se zamyslet nad pilA�A�i naA?A� vA�ry: Abraham je povolA?n aA�pA�ijA�mA? boA?A� zaslA�benA�. OA�stavu aA�hnutA� jeho psychA� se nedovA�dA?me nic. ProA?? ProtoA?e biblickA� poselstvA� se povA?tce nesoustA�eA?uje na to, co se dA�je vA�naA?em nitru, nA?brA? vA�popA�edA� stojA� naA?e vztahy kA�Bohu, kA�lidem. Co pA�i tom proA?A�vA?me a�� je pA�idA?no, ale nehraje dominantnA� roli. Tak jako platA�, A?e nejprve mA?me hledat boA?A� krA?lovstvA� aA�pokrm nA?m bude pA�idA?n, tak nA?m budouA� – moA?nA? , kdo vA�? a�� pA�idA?ny iA�psychickA� zA?A?itky. Jimi vA?ak vA�ra nezaA?A�nA?, ani nekonA?A�.. StejnA� to platA� oA�prorocA�ch, stejnA� o A�nejvA�rnA�jA?A�m boA?A�m svA�dku a�� JeA?A�A?i NazaretskA�m. OpA�t: jen vzA?cnA� se dovA�dA?me zA�novozA?konnA� lA?tky nA�co oA�hnutA� jeho duA?e. OA�jeho vztahu kA�Otci aA�kA�bliA?nA�m a�� mluvA� Evangelia fortissimo.

Okolo a�zJeA?iA?ovho prA�behua�? je rozruch. UA? jeho vydanie predchA?dzala diskusia. OA�A?itateA?skom zA?ujme svedA?A� aj dosA? veA?kA? poA?et recenziA�. Asi najvA?znamnejA?ie sA? vA?ak prA?ce viacerA?ch teolA?gov, publikovanA� vA�prvom tohtoroA?nom A?A�sle A?asopisu TeologickA? reflexe. Zaujala ma kritickA? pripomienka A?eskA�ho bohoslovca, JA?na Roskovca, adresovanA? vA?A?mu zameraniu na a�zcivilnA? interpretA?ciua�? evanjelia. VA�istom rozhovore ste povedali, A?e chcete zvestovaA? evanjelium a�zv takej podobe, ktorA? by nevyvolala sama osebe pohorA?enie naA?A?vajA?cich A?udA�, ktorA? by neodradzovala slovnA�kom aA�zastaralA?mi predstavamia�?. SpomA�nanA? teolA?g vA?ak rozliA?uje medzi snahou uA?iniA? nieA?o zrozumiteA?nA?m aA�pokusom podaA? nieA?o tak, aby to bolo prijateA?nA�. To prvA� je dA?leA?itA� aA�potrebnA� vA�kaA?dej dobe, druhA� je vA?ak problA�mom kresA?anskej zvesti ako takej. Roskovec narA?A?a na text 1KorA�1, 18nn, kde apoA?tol Pavol hovorA�, A?e zvesA? oA�krA�A?i je blA?znovstvom a�� pre jednA?ch pohorA?enA�m, pre inA?ch nerozumom…

ZA?jem mA� povzbuzuje. Je to znamenA� toho, A?e stojA�me vA�pA�elomovA� situaci. MA?te pravdu vA�tom, A?e iA�poslednA� A?A�slo TheologickA� reflexe se pouA?tA� do plodnA� diskuse na toto tA�ma. Roskovec spolu sA�dalA?A�mi kolegy rozpoznal zA?vaA?nost tohoto smA�A�ovA?nA�. OA�prvnA�m vA�kendu v listopadu se chystA? vA�Praze vA�rA?mci setkA?nA� pA�A?tel naA?A� fakulty rozhovor oA�mA� knize; zaznA� tam iA�jejich kritickA� pA�A�spA�vky. Roskovcovo pA�ipomenutA� 1 Kor 1,18nn je sprA?vnA�, ale jen pokud se sprA?vnA� interpretuje: pohorA?enA� iA�blA?znovstvA�, kterA?m nA?lepkujA� protivnA�ci vA?povA�di aA�postoje vA�ry, mA?A?e pramenit nikoliv zA�nedostatku na jejich stranA�, nA?brA? zA�naA?A� neschopnosti tlumoA?it ryzA� Evangelium. Jde na prvnA�m mA�stA� oA�to, abychom toto pohorA?enA� nevyvolA?vali my sami neschopnostA� tlumoA?it Evangelium tak, aby bylo pochopeno ve svA� autentickA� podobA�. Vznikne-li pak pohorA?enA�, bude-li pA�esto Evangelium odmA�tnuto, nic sA�tA�m nenadA�lA?me. Tedy na poA?A?tku nestojA� snaha za kaA?dou cenu neodradit, nA?brA? za kaA?dou cenu se pokouA?et vyjA?dA�it Evangelium vA�jeho moci aA�plnosti.

VA?etky texty, ktorA� sa vA�Novej zmluve vzA?ahujA? kA�JeA?iA?ovej smrti na krA�A?i by sme teda mohli interpretovaA? bez toho, aby sme sa drA?ali a�ztradiA?nA�hoa�? (alebo skA?r: etablovanA�ho, konvenA?nA�ho) soteriologickA�ho vzorca. JeA?iA? neprinA?A?a svetu spA?su iba tA?m, A?e bol ukriA?ovanA?. KrA�A? nie je JeA?iA?ov osud, ktorA? by mu bol utkanA? samotnA?m Bohom. Dokonca tvrdA�te, A?e jeho smrA? na krA�A?i nebola nutnA?. To je nepochybne bod, ktorA? sa zA�perspektA�vy satisfakA?nej nA?uky javA� ako najspornejA?A�. VA?A? kritik by sa mohol odvolaA? naprA�klad na tzv. JeA?iA?ove a�zpredpovede utrpeniaa�?, zaznamenanA� vA�evanjeliA?ch, podA?a ktorA?ch Syn A?loveka musA� trpieA?… Je moA?nA� aj tA?to a�znutnosA?a�? vytrhnA?A? zo spA?rov teolA?gie krA�A?a?

SA�moA?nA?mi nA?mitkami se vyrovnA?vA?m ve svA� knize. Tam takA� se pomA�rnA� v rozsA?hlA?ch vA?kladech pokouA?A�m vyloA?it onu a�znutnosta�? JeA?A�A?ova utrpenA�, kterou zmiA?ujete. Nejde o jakousiA�vyA?A?A�, boA?skou kauzalitu. JeA?A�A? prostA� rozpoznA?vA?, A?e cesta, kterou se vydal, skonA?A� a�� pokud zA?stane vA�rnA? BoA?A�mu volA?nA� a�� a�znutnA�a�? jeho osobnA� katastrofou. Okolnost, kterou uA?ednA�cA� doposledka nechA?pou, ale JeA?A�A?ovi se krok za krokem vyjevuje jako nA�co, A?emu se patrnA� nedA? zabrA?nit. NevlA?dne nad nA�m osud, ani A?A?dnA� temnA� pA�edurA?enA�, ani pA�edchA?zejA�cA�, neodvolatelnA� rozhodnutA� Otcovo, ale prostA� a�ztak to ve svA�tA� zlA?ch aA�neobrA?cenA?cha�? chodA�. NejvA�rnA�jA?A�ho svA�dka BoA?A� vA�ci A?ekA? kA�A�A?. VA?dyA?A�po douA?cA�ch pije JeA?A�A? zA�pohA?ru utrpenA� a�� od poA?A?tku aA? do konce. BrA?nA�m se tA�m jednA� teologickA� konstrukci, kterA? ovlA?dala po staletA� mysli kA�esA?anA?. PokouA?A�m se vystihnout hlubA?A� nerv biblickA�ho poselstvA�, neA? je tato konstrukce. Konec koncA? bible je rozhovorem, sbA�rkou rA?znA?ch pojetA� Boha aA�jeho vA�ci. Jde oA�to, kterA� je nosnA�jA?A� pro A?as, do kterA�ho vstupujeme. Reformace nenA� jednorA?zovA?m aktem. VA?dyA? patA�A�me kA�tradici, kterA? oA�sobA� prohlaA?uje, A?e je a�zsemper reformandaa�? a�� tj. vA?dy znovu se reformujA�cA� aA�napoA�A?d pod vA?zvouA� kA�reformaci stojA�cA�.

Ste presvedA?enA?, A?e stojA�me na prahu novej reformA?cie. Ja si vA?ak myslA�m, A?e vA�skutoA?nosti je tento a�zpraha�? uA? prekroA?enA?. Znovu je totiA? moA?nA� rozumieA? JeA?iA?ovmu A?ivotu aA�dielu novA?m spA?sobom. Pre mA?a je to signA?l, je to znamenie, A?e a�zto vA?etko, A?o nazA?vame Bohoma�? sa opA�A? stvoriteA?sky nadA?chlo. StarA� dozrelo pre zA?nik. VA?etko, A?o sa odteraz postavA� na stranu starA�ho, postavA� sa na a�zmiestoa�? zA?niku. Bude prekonanA�, pretoA?e a�zplatA� to, A?o bude, nie to, A?o boloa�? (M. BalabA?n)! A�koda, A?e mnohA?m teolA?gom, ktorA� a�zJeA?iA?ov prA�beha�? odmietajA? akoby chA?balo toto hA?bkovA� vnA�manie novA�ho alebo schopnosA? a�zskA?maA? duchova�?, skrytA?ch za vA?etkA?m, A?o sa hovorA�. Vraj ste ich neu(s)pokojili. Vravia, A?e ste im zostali dlA?nA? vA?klad, ako mA?A?e byA? vaA?e chA?panie JeA?iA?ovho prA�behu zA?roveA? evanjeliom oA�spA?se hrieA?nikov?

SouhlasA�m a�� aA? na poslednA� vA�tu. SamozA�ejmA�, A?e dluh, kterA? je tA�eba sprA?vnA� interpretaci Evangelia splA?cet, je na generace. MA? kniha je pouze zasunutA? klA�A? do novA?ch dveA�A� a�� snad, moA?nA?. Ale jejA�m A?tenA?A�A?m jsem se pokusil ukA?zat, A?e vA�spoleA?enstvA� sA�JeA?A�A?em, okouA?ejA� spA?su a�� jako hA�A�A?nA�ci. To znamenA? jako ti, kdo jsou A?el znovu aA�znovu usvA�dA?ovA?ni, A?e zA?stA?vajA� pozadu. On je neustA?le vA�pA�edstihu pA�ed nA?mi. My jen klopA?tA?me, ale pA�esto krok za krokem zA�skA?vA?me, jsme-li vA�rni, vA?dy novA� ospravedlnA�nA� zA�vA�ry: nejde pA�i tom oA�nic jinA�ho neA? o BoA?A� povrzenA�, A?e iA�vA�nA?s naA?el zalA�benA� aA�poA?A�tA? sA�nA?mi pro svA� dA�lo obnovy. To je naA?e spA?sa a�� co nejcivilnA�jA?A� poznatek, A?e mA?me A?anci. PA�ed lidmi a�� jim se pA�ece vA�sluA?bA� otevA�rA?me; pA�ed Bohem a�� konA?me tuto sluA?bu pod jeho vA?zvou aA�sA�jeho zaslA�benA�m.V tom pA�ijA�mA?me dnes ospravedlnA�nA� hA�A�A?nA�kA?. NestavA� vA�ru proti skutkA?m, obojA� chA?pe vA�hlubokA� jednotA�. Konec koncA? BoA?A� milost vA?A?i nA?m je a�� sA�jeho strany! a�� skutkem milosrdenstvA�. Nejinak tomu mA? bA?t iA�na naA?A� stranA�. ZA�vA�ry konA?me a�� ale konA?me! a�� niternA? je pouze zA?kladnA� impuls. VA?echno ostatnA� se vyjevuje vA�naA?ich skutcA�ch solidarity, milosrdenstvA�, hlubokA�ho pochopenA�, jednA�m slovem: naA?A� sluA?by vA�tomto svA�tA�.